Kostel svatého Blažeje (Olomouc)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kostel svatého Blažeje
Kresba kostela vytvořená v roce 1835 F. Domkem
Kresba kostela vytvořená v roce 1835 F. Domkem
Místo
StátČeskoČesko Česko
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Blažeje je zaniklý kostel stávající na Blažejském náměstí v Olomouci, původně kupecký dvůr.[zdroj?]

Historie kostela[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o kostele pochází z roku 1299, kdy je vzpomínán pustý mlýn „pod burgem kostela sv. Blažeje“ (sub burgo ecclesie sancti Blasii). V období švédské okupace byl kostel s přilehlým hřbitovem využíván Švédy. První luteránská bohoslužba v kostele proběhla 22. června 1642. V roce 1709 při požáru Olomouce byl kostel poškozen. Kostel byl zrušen rozhodnutím moravskoslezského gubernia v roce 1784, poté byl využíván jako vojenské skladiště mouky. Demolice kostela byla provedena v roce 1839.

Moravský historik Gregor Wolný ve svých pracích Die Markgrafschaft Mähren topographisch, statistisch und historisch geschildert (1839) a Kirchliche Topographie von Mähren meist nach Urkunden und Handschriften (1850) uvádí, že podle pověsti se jedná o nejstarší kostel v Olomouci, původně pohanský chrám měl být přetvořen v křesťanský svatostánek a vysvěcen sv. Metodějem. Ve stejným pracích profesor historie na olomoucké univerzitě Karl Johann Vietz na základě podobnosti pilířů, vstupu a celkového pojetí stavby přirovnává kostel sv. Blažeje ke kostelu sv. Ruprechta ve Vídní, který měl být postaven za Karla Velikého.

Podoba a vybavení kostela[editovat | editovat zdroj]

půdorys kostela

Kostel měl půdorys nepravidelného sedmiúhelníku a délku 40 kroků. Podezdívku tvořily nepravidelně opracované skalní bloky. Kostel byl postaven na svažitém terénu náměstí, průčelí kostela bylo velmi nízké a dovnitř se vstupovalo po schodech. Klenbu podpíralo šest mohutných nepravidelně umístěných pilířů. Střední pilíř měl šířku 11 kroků. Kostel měl 11 gotických oken různé velikosti, okna sakristie a menší okna zasazená pod úrovní terénu.

Oltář kostela se nacházel naproti průčelnímu oknu, v průběhu bohoslužby proto věřící vůbec neviděli na kněze. Kromě hlavního oltáře bylo v kostele i sedm bočních oltářů Všech svatých, sv. Doroty, sv. Barbory, Maří Magdaleny, sv. Anny, sv. Bartoloměje a sv. Kříže.

Součástí kostela byla i krypta. Podlaha kostela byla vydlážděna cihlami, stěny kostela byly natřeny bílou barvou, gotická klenební žebra pak okrovou barvou.

Dodnes se zachovaly dva kostelní zvony:

První, 1000 kg vážicí zvon ulit v roce 1547 olomouckým zvonařem Františkem Illenfeldem, byl přemístěn do kostela sv. Filipa a Jakuba v Nových Sadech, kde je doposud. Menši zvon, vážicí 560 kg, ulit roku 1552 také Františkem Ilenfeldem, se nachází v kostele Všech svatých v Hradčovicích.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Proč mluví duchové na Blažejském náměstí starou švédštinou?. olomoucky.rej.cz [online]. 2017-08-29 [cit. 2020-06-23]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]