Kostel svatého Bartoloměje (Třanovice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kostel svatého Bartoloměje v Třanovicích
Kostel sv. Bartoloměje v Třanovicích
Kostel sv. Bartoloměje v Třanovicích
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajMoravskoslezský kraj
ObecTřanovice
Souřadnice
Kostel svatého Bartoloměje (Třanovice) (Česko)
Základní informace
Církevřímskokatolická
ProvincieMoravská církevní provincie
DiecézeDiecéze ostravsko-opavská
DěkanátFrýdecký
FarnostHnojník
ZasvěceníBartoloměj
Datum posvěcení26. prosince 1904
SvětitelJan Sikora
Architektonický popis
ArchitektAlbert Dostal
Stavební slohNovogotika
Výstavba19021904
Specifikace
Stavební materiálkámen, cihla
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolický kostel svatého Bartoloměje je jednolodní stavba v novogotickém slohu zakončená polygonálním presbyteriem. Průčelí dominuje hranolová věž s masívními pilíři režného zdiva na rozích. Fasáda kostela je také členěna obdobnými pilíři jako již zmíněná věž. Stavbě předcházel starší dřevěný kostelík, taktéž zasvěcený sv. Bartoloměji, jenž stál o několik metrů vedle a jeho demolice probíhala současně s výstavbou kostela.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Původní dřevěný třanovický kostel můžeme stavebně zařadit nejdříve do druhé poloviny 15. století, avšak první zmínka o něm pochází až z roku 1652, kdy patřil ještě luteránům. Zanedlouho, přesně 24. srpna 1654 byl z jejich rukou odejmut, předán římskokatolické církvi. Kostel byl tehdy, stejně jako dnes, kostelem filiálním, náležícím hnojnické faře. Vizitační protokol z r.1804 nám podává svědectví, že již tehdy byl kostel ve velmi špatném stavu a nebyly provedeny žádné další opravy, neboť Bernard Galgon, majitel Dolních Třanovic, přislíbil peníze na stavbu nového zděného kostela. Nestalo se tak, a proto byl starý kostel, uzavřený pro svůj stav, nákladem zmíněného Bernarda Galgoně roku 1817 celý rekonstruován. Byly vyměněny trámy napadené hnilobou a znova postaven krov a věž, která nestála vedle, ale byla vsazena do tělesa střechy.

K výstavbě nového kostela se přikročilo teprve roku 1902, kdy musel být dřevěný kostel pro svůj špatný stav znovu uzavřen. Návrhem a stavbou kostela byl pověřen těšínský stavitel Albert Dostal. Náklady na stavbu se vyšplhaly téměř na dvojnásobek oproti rozpočtu a obec se tak na dlouhá léta zadlužila. Kostel byl slavnostně vysvěcen těšínským děkanem Janem Sikorou za přítomnosti vratislavského biskupa Jiřího kardinála Koppa dne 26. prosince roku 1904[1].

Starý kostel stojící v těsné blízkosti byl roku 1903 obcí za 400 korun prodán rolníku Karołu Kokotkovi, jímž byl postupně rozebrán a prodán na palivové dříví. Ze starého kostela se uchovaly dva lustry, čtyři zvony a obraz patrona kostela. Všechny tyto věci našly svůj domov v novém kostele.

Během 1. světové války byly zrekvírovány 3 zvony, velký z roku 1879 a dva menší, původně z dřevěného kostela.[2]

Zvon, který byl do věže pořízen roku 1932, byl za Druhé světové války zrekvírován; z Německa byl vrácen roku 2024 a zavěšen v kostele v Hnojníku.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Archivovaná kopie. tranovice.cz [online]. [cit. 2011-03-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-08-17. 
  2. PAVLÁSEK, J.: Rekvisice zvonů na Frýdecku.
  3. https://www.doo.cz/101-slider-na-hlavn%C3%AD-stran%C4%9B/5965-zvony-miru-2024.html

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]