Přeskočit na obsah

Kostel svatého Štěpána (Kouřim)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kostel svatého Štěpána v Kouřimi
Místo
StátČeskoČesko Česko
Souřadnice
Map
Základní informace
Církevkatolická církev
Zasvěcenísvatý Štěpán
Architektonický popis
Stavební slohrománská architektura, gotická architektura, renesanční architektura, barokní architektura a historismus
Výstavba13. století
Další informace
AdresaKouřim, ČeskoČesko Česko
UliceMírové náměstí v Kouřimi
Kód památky46168/2-806 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Štěpána v Kouřimi je římskokatolický arciděkanský kostel ve městě Kouřimi, v okrese Kolín na jižní straně . Tato pozdně gotická budova, zachovalá téměř v původní podobě, je hlavní architektonickou dominantou náměstí, ale i celého města. Kořimský kostel sv. Štěpána a přilehlá zvonice je zapsán na seznamu kulturních památek.

Kostel se zvonicí a sochou sv. Jana Nepomuckého v popředí

Kostel byl vznikl pravděpodobně na místě starší románské svatyně z doby před založením města. Nový kostel byl budován současně se stavbou města v 60. letech 13. století jako trojlodní bazilika a je zajímavou ukázkou tzv. burgundského slohu.[1]

Přes četné požáry se chrám zachoval téměř v původní podobě. První požár kostel postihl v roce 1334.

V průběhu středověku v kostele působilo několik významných osobností, např. v letech 1268–1299 jistý Jakub, který byl kaplanem krále Václava II., v letech 1374–1395 Konrád z Písku, písař císařovny Alžběty Pomořanské, učenci Křišťan z Prachatic (1395–1407) a Štěpán z Pálče (1407–1410), či Jan Vinkler, písař Zikmunda Lucemburského.[2]

V dubnu roku 1421 Kouřim obsadili pražští husité a zdejší obyvatelstvo přinutili přistoupit na pražské artikuly a kostel sv. Štěpána se poté na bezmála 200 let stal utrakvistickým. V letech 1608-1610 zde kázal teolog Jiří Tesák Mošovský. Dva významné liturgické zpěvníky (pozdně gotický graduál z roku 1470 psaný v české chorální notaci, či renesanční adventní kancionál z roku 1581) jsou připomínkou zdejšího literátského bratrstva.

Mezitím chrám postihly další požáry v letech 1567, 1641, 1643, 1659 a 1665.

Po roce 1622 se kostel opět stává katolickým a působil zde děkan Šimon Eustach Kapihorský, který byl iniciátorem několika inkvizičních řízení ve městě a za pomoci vojenské síly je zcela rekatolizoval.

Poslední požár z roku 1670 byl nejničivější, neboť se při něm zřítila klenba hlavní lodi, shořely i kostelní věže se spojovacím mostem, střechy nad celým chrámem a také většina gotického mobiliáře. Další požáry v letech 1687 a 1690 dovršily dílo zkázy. Třicetiletou válkou zničená Kouřim neměla prostředky na obnovu, takže na ni vyhořelý chrám čekal 17 let. Barokní oprava se protáhla až do roku 1740, kdy snížené kostelní věže dostaly dnešní zastřešení.

Kolem roku 1850 byl kostel a duchovní správa včleněna do kolínského vikariátu a děkanem se stal Antonín Ladislav Dlask, jenž inicioval obnovu zanedbaného svatostánku. Pod vedením architekta Josefa Schulze byly provedeny opravy kostela.

Program záchrany architektonického dědictví

[editovat | editovat zdroj]

V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v letech 1995-2014 na opravu památky čerpáno 4 875 000 Kč.[3]

Čerpané finanční prostředky (v tisících Kč)
rok 1995 2009 2010 2011 2012 2013 2014
částka 1 900 500 425 630 420 400 600
Interiér kostela svatého Štěpána.
Kostel od jihu
Kouřimští lvi.

Tři kostelní lodě jsou uzavřeny pětibokými závěry a tyčí se nad nimi dvě mohutné věže. Obě byly původně vyšší a v posledním patře je spojoval krytý most. Uvnitř jsou zdi osazeny zajímavou galerií patnácti renesančních náhrobků z přelomu 16. a 17. století, vyrobených z mramoru a červeného pískovce. Další náhrobky se pak nacházejí ve zdivu na severní a jižní vnější straně kostela. U východní zdi kněžiště se pak nachází kamenný kvádr jako připomínka hromadného hrobu padlých ve slavné bitvě u Kolína z roku 1757.[4]

Do chrámu se vstupuje západním portálem v pronikavě novogoticky upravenému průčelí s rozměrným oknem. Rozsáhlé úpravy v novogotickém slohu, které měly vrátit chrám do původní podoby, vedly však k neprospěchu celé stavby.

Pod presbyteriem se nachází raně gotická krypta sv. Kateřiny s hvězdicovou osmibokou klenbou vyzdobenou gotickými malbami znázorňujícími umučení sv. Kateřiny, umučení Krista a anděly hrající na dobové hudební nástroje. Prostor s centrálním sloupem, symbolizujícím Krista jako Strom života, je nejstarší svého druhu v kontinentální Evropě. V kostele bylo také umístěno románské sousoší zvané Kouřimští lvi (vytvořeno zřejmě kolem roku 1200), které sloužilo jako kazatelna nebo podstavec křtitelnice. Sousoší tvoří obluda stojící na dvou lvech. Originál je dnes umístěn v Lapidáriu Národního muzea, kopie pak v Muzeu Kouřimska.

Zvonice a hřbitov

[editovat | editovat zdroj]

Ke kostelu patří samostatně stojící renesanční zvonice, která je pozoruhodná tím, že zvony jsou upevněny s tzv. horním točením, tedy v klidovém stavu srdcem vzhůru a zvonovou hlavou dolů a mechanismus se uvádí do činnosti šlapáním na pedály. Tento starobylý způsob upevnění zvonů se v Česku uchoval pouze zde a v Rovensku pod Troskami.

Zvuk zvonů z kostela sv. Štěpána v Kouřimi (1941)

Ze hřbitova u kostela, který sloužil až do roku 1591, se zachovala jen část ohradní zdi a tři náhrobky ze 16. století na cihlovém pilíři. Hřbitov byl úplně zrušen v roce 1836.

Zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]

Kostel se objevil i v seriálu Bylo nás pět, který se natáčel právě v Kouřimi. Některé záběry pochází z interiéru kostela.

  1. Cesty a památky. www.cestyapamatky.cz [online]. Start:2008- [cit. 2025-09-09]. Dostupné online.
  2. středověk - historie - Kostel sv. Štěpána v Kouřimi. www.kostelkourim.cz [online]. [cit. 2025-09-09]. Dostupné online.
  3. MATOUŠKOVÁ, Kamila. 20 let Programu záchrany architektonického dědictví. Praha: Min. kultury, Národní památkový ústav, 2015. 134 s. ISBN 9788074800238, ISBN 8074800237. OCLC 935878025 S. 100–101.
  4. Cesty a památky. www.cestyapamatky.cz [online]. Start:2008- [cit. 2025-09-09]. Dostupné online.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]