Přeskočit na obsah

Kostel Zvěstování Páně (Zahájí)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kostel Zvěstování Páně
Místo
StátČeskoČesko Česko
ObecZahájí
Souřadnice
Map
Základní informace
Církevřímskokatolická
Diecézečeskobudějovická
VikariátČeské Budějovice – venkov
FarnostZahájí
Statusfarní kostel
ZasvěceníZvěstování Panny Marie
Architektonický popis
Stavební slohgotika
Další informace
AdresaZahájí, ČeskoČesko Česko
Kód památky31502/3-611 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Zvěstování Páně v Zahájí (někdy též kostel Zvěstování Panny Marie) je farní kostel zdejší farnosti, dříve též poutní kostel.[1][2] Od 3. května 1958 je kulturní památkou.[3]

Historie a popis

[editovat | editovat zdroj]

Kostel byl postaven koncem 13. století ve stylu rané gotiky jako farní kostel pro obce Mydlovary, Olešník a Zahájí; v 15. až 17. století pak byl filiálním kostelem ve farnosti Purkarec.[1][3] Původně měl jednu chrámovou loď s pravoúhle zakončeným kněžištěm. Ve 2. polovině 15. století byla na severní straně přistavěn druhý kostel s presbytářem trojboce uzavřeným.[4] Během bitvy u Zahájí, která proběhla v rámci válek o rakouské dědictví v květnu 1742, oba kostely vyhořely. Při následných opravách a úpravách v barokním stylu byly oba kostely spojeny v jednu dvoulodní stavbu. Okolo kostela je dnes již nepoužívaný hřbitov.[3]

Zařízení kostela

[editovat | editovat zdroj]

Na rozměrném portálovém hlavním oltáři z 1. poloviny 18. století je gotická socha Panny Marie. Dále jsou zde sochy sv. Zachariáše, sv. Alžběty, sv. Jáchyma a sv. Anny. V severní chrámové lodi je oltář zasvěcený sv. Janu Křtiteli; oltář pochází z téže doby jako oltář hlavní. Součástí kostela je barokní kamenná křtitelnice s cínovým víkem a dva náhrobní kameny z 18. století.

Rokokové varhany byly vyrobeny v dílně Bedřicha Semráda; do Zahájí byly přemístěny ze starého kostela v Hosíně.[5][6]

  1. a b Pamětní kniha obce Zaháje. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  2. Katalog diecéze českobudějovické [online]. [cit. 2021-03-02]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  3. a b c Památkový katalog [online]. [cit. 2021-03-02]. Dostupné online. 
  4. Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche a kolektiv. Svazek 4 (T/Ž). [s.l.]: Academa, 1982. S. 322–323. 
  5. Sedlec-Prčice: Bedřich Semerád [online]. [cit. 2021-03-03]. Dostupné online. 
  6. Varhany a varhanáři v České republice. www.varhany.net [online]. [cit. 2023-12-13]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]