Klokan dama

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Klokan dama

Klokan dama
Klokan dama
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: Živočichové (Animalia)
Kmen: Strunatci (Chordata)
Podkmen: Obratlovci (Vertebrata)
Třída: Savci (Mammalia)
Podtřída: Vačnatci (Marsupialia)
Řád: Dvojitozubci (Diprotodontia)
Čeleď: Klokanovití (Macropodidae)
Rod: Klokan dama (Macropus eugenii)
Binomické jméno
Macropus eugenii
Desmarest, 1817
Tammar Wallaby area.png

Klokan dama Macropus eugenii je jeden z ohrožených zástupců vačnatců. Klokan téměř králičího vzrůstu, který se lehko plete s klokanem parmou, se vyskytuje především v jižní a západní Austrálii. Je jeden z nejmenších zástupců čeledi klokanovití, ale přesto má několik pozoruhodných schopností, třeba si dokáže udržet energii, i když skáče, vidí barevně a může pít mořskou vodu. V jejich mléce je také obsažena speciální látka, která má predispozice stát se novým antibiotikem. Je to noční živočich, který se přes den skrývá a vylézá jen v noci, býložraví. Ačkoliv bylo jeho teritorium značně omezeno při kolonizaci evropany, stále se nejedná o ohrožené zvíře, alespoň tak jej označuje IUCN, Mezinárodní unie pro ochranu zvířat. Žije ve větších skupinách a dožívá se okolo 19 let, v zajetí i více

Výskyt a rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Dříve byl rozšířen v početných izolovaných populacích na různých místech v jižní a jihozápadní Austrálii, mimo jiné i na různých ostrovech, na nichž částečně vyhynul. V současnosti žije již jen v jihozápadní Austrálii, na Eyreově poloostrově v jižní Austrálii a na Klokaním ostrově (Kangaroo Island), kde je hojný. Obývá oblasti s hustou vegetací, jaké vídáme v řídkých eukalyptových lesích, v pobřežních stepních formacích a v mallee (oblast suchých keřů). Původně vyhynul i na Novém Zélandu, kam byl později ale znovu dovezen. I přes to je zdejší populace jen malá. V českých zoo zatím není k vidění.

Tamarwallaby.JPG

Klokani a lidé[editovat | editovat zdroj]

Pro australské domorodce byl klokan hlavní dostupný zdroj potravy. První Evropan, který měl možnost vidět klokany byl objevitel James Cook roku 1700. V 60. až 80. letech bylo klokaní maso z Austrálie vyváženo do Evropy, USA i Číny, kde se z něj většinou vyráběly konzervy pro psy. Postupně však s ohledem na ochranu přírody mnoho států dovoz klokaního masa omezuje. Dnes se již pro výrobu psího krmení neužívá, ale našlo uplatnění ve výživě lidí. Prodává i v evropských obchodech a restauracích. Maso má tmavou barvu a nízký obsah tuku, je dosti vláknité a má chuť podobnou srnčí nebo daňčí zvěřině. Nejchutnější je dušené nebo vařené.

Australští farmáři vidí v klokanech škůdce, ale většinou je nezabíjeli pro maso. Aby je zničili, otrávili farmáři vodu, takže v jedné oblasti v Západní Austrálii zahynulo během dvou měsíců 13 000 klokanů všech druhů, mezi nimi i mnoho klokanů dama. Na jiné farmě otrávili během pěti let 90 000 klokanů Mnoho klokanů je také zabito srážkou s autem. Samotní klokani ale nejsou agresivní, strpí lidi ve svém okolí.

Macropus eugenii d.jpg

Popis[editovat | editovat zdroj]

Klokan dama má malou hlavu a velké uši s dlouhým ocasem, silný u kořene. Má tmavě šedo-hnědý hřbet, který se směrem dolů po bocích zesvětluje až do téměř bílé srsti na břiše.Kklokan dama vykazuje výrazný pohlavní dimorfismus. Samci váží okolo 9,1 kg, zatímco samice jen 6,9 kg. Délka těla je u samců 59 až 68 cm, samice mají 52 až 63 cm. Na výšku mají obě pohlaví asi 45 cm. Ocas samců může mít až 45 cm, u samic je to podstatně méně, okolo 34 cm. Dokáží skočit až 2 m do dálky.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tammar wallaby na anglické Wikipedii.