Kempten (Allgäu)
| Kempten | |
|---|---|
 Radnice, klášter a kostel sv. Vavřince | |
_COA.svg) znak .svg) vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°44′ s. š., 10°19′ v. d. |
| Nadmořská výška | 674 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Německo |
| Spolková země | Bavorsko |
| Vládní obvod | Švábsko |
  Kempten | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 63,3 km² |
| Počet obyvatel | 70 056 (2022)[1] |
| Hustota zalidnění | 1 107,1 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Thomas Kiechle (CSU) |
| Oficiální web | www |
| Adresa obecního úřadu | Rathausplatz 29 87435 Kempten |
| Telefonní předvolba | 0831 |
| PSČ | 87435, 87439 a 87437 |
| Označení vozidel | KE |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kempten (Allgäu) je město v Bavorsku, centrum historického regionu Allgäu. Leží v údolí řeky Iller, je to druhé nejvýše položené německé město nad 70 000 obyvatel (2019). Území města se skládá z historických čtvrtí Kempten, Sankt Lorenz, Sankt Mang a více než 150 připojených osad.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Antika
[editovat | editovat zdroj]Kempten se počítá mezi nejstarší německá města. Sice chybí archeologické doklady předřímského osídlení, avšak název Kambodunon / Cambodunum je keltského původu. Záhy po římském ovládnutí severního alpského podhůří (kolem roku 15 př. n. l.) zde město prokazatelně existovalo, je zmíněno například ve IV. knize Strabónovy geografie. Je možné, že v 1. století bylo Cambodunum centrem provincie Raetie, předtím, než tuto funkci převzal nověji založený Augsburg. Město zažilo rozkvět ve 2. století, avšak poté přišel úpadek.
Středověk
[editovat | editovat zdroj]Od roku 740 zde působili mniši ze Sankt Gallen, roku 774 vzniklo samostatné opatství. Klášter postupně ovládl celé okolí, roku 1213 udělil císař Fridrich II. jeho opatům v léno celé kemptenské hrabství. Samotné město však bylo v roce 1289 na základě privilegia Rudolfa I. z poddanství kláštera vyňato a stalo se říšským městem. Kolem kláštera pak vzniklo nové město, poddané klášteru. Rozdělení města mezi měšťany a klášter vedlo k častým sporům, které se někdy projevovaly i jako násilné konflikty.
Novověk
[editovat | editovat zdroj]V roce 1525 při selské válce byl kemptenský klášter zcela vypleněn jeho vlastními poddanými. Této situace využili kemptenští měšťané a město odkoupilo od opata všechna zbylá práva nad městem za 32 000 zlatých. Město se také přiklonilo k reformaci, ovšem klášteru poddaná část města zůstala nadále katolická.
Za třicetileté války byly obě části města těžce zpustošeny vojsky, přidala se také morová epidemie, takže počet obyvatel poklesl ze 6 000 na 900. Poválečné obnova byla vzhledem k rivalitě obou částí velmi pomalá.
Za napoleonských válek, roku 1802, byl Kempten začleněn do Bavorska a obě části administrativně sjednoceny, sjednocení po stránce společenské a stavební však trvalo dlouhou dobu. Industrializace začala v Kemptenu nejprve textilním, papírenským a potravinářským průmyslem. Ve zdejší sirkárně bylo v roce 1898 zaznamenáno vůbec první průmyslové užití vznětového motoru.
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]
Bad Dürkheim, Porýní-Falc, Německo, 2001
Quiberon, Francie, 1971
Sligo, hrabství Sligo, Irsko, 1990
Sopron, Maďarsko, 1987
Trento, Itálie, 1987
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Alle politisch selbständigen Gemeinden mit ausgewählten Merkmalen am 31.12.2022. Spolkový statistický úřad. 21. září 2023. Dostupné online. [cit. 2023-10-07].
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kempten na Wikimedia Commons
