Přeskočit na obsah

Kateřina Lucemburská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek pojednává o dceři císaře Karla IV. Lucemburského. Možná hledáte: Kateřina Lucemburská (1353–1378) – dcera Jana Jindřicha Lucemburského.
Kateřina Lucemburská
rakouská, štýrská, korutanská a kraňská vévodkyně, tyrolská hraběnka a braniborská markraběnka
Socha vévodkyně Kateřiny (Stephansdom)
Socha vévodkyně Kateřiny (Stephansdom)
Narození19. srpna 1342
Praha
Úmrtí26. dubna 1395 (ve věku 52 let)
Perchtoldsdorf
PohřbenaKatedrála svatého Štěpána
ManželéRudolf IV. Habsburský
Ota V. Bavorský
DynastieLucemburkové
OtecKarel IV.
MatkaBlanka z Valois
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kateřina Lucemburská (134226. dubna 1395, Perchtoldsdorf) byla česká princezna, rakouská, štýrská, korutanská a kraňská vévodkyně, tyrolská hraběnka a braniborská markraběnka.

Kateřina se narodila jako druhá dcera Karla IV. a jeho první manželky Blanky z Valois. Její matka zemřela v roce 1348 a Kateřinina starší sestra Markéta se vdala za uherského krále Ludvíka, ale zemřela už v roce 1349.

V jedenácti letech byla Kateřina provdána za pozdějšího rakouského vévodu Rudolfa IV. V roce 1365 ovdověla a necelý rok poté 19. března 1366 se v Praze konala dvojitá svatba, při níž se Kateřina stala ženou braniborského markraběte, kurfiřta Oty V. Bavorského, a její nevlastní sestra Alžběta si vzala Rudolfova bratra Albrechta III.

Kateřina i po svatbě nadále žila na pražském dvoře. Manželství šťastné nebylo a Ota svůj čas trávil s lehkými ženami.[1] V roce 1379, ve věku 37 let, ovdověla bezdětná Kateřina podruhé.

Poté žila v Rakousku na hradě Perchtoldsdorf, který se stal útočištěm ovdovělých rakouských kněžen. Zemřela o 16 let později. Byla pohřbena v kostele sv. Jakuba v minoritském klášteře na Starém městě a ve vídeňském sv. Štěpánovi je její kenotaf.[2]

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
 
 
 
 
 
Jindřich VI. Lucemburský
 
 
Jindřich VII. Lucemburský
 
 
 
 
 
 
Beatrix z Avesnes
 
 
Jan Lucemburský
 
 
 
 
 
 
Jan I. Brabantský
 
 
Markéta Brabantská
 
 
 
 
 
 
Markéta z Dampierre
 
 
Karel IV.
 
 
 
 
 
 
Přemysl Otakar II.
 
 
Václav II.
 
 
 
 
 
 
Kunhuta Uherská
 
 
Eliška Přemyslovna
 
 
 
 
 
 
Rudolf I. Habsburský
 
 
Guta Habsburská
 
 
 
 
 
 
Gertruda z Hohenbergu
 
'Kateřina Lucemburská'
 
 
 
 
 
Ludvík IX. Francouzský
 
 
Filip III. Francouzský
 
 
 
 
 
 
Markéta Provensálská
 
 
Karel I. z Valois
 
 
 
 
 
 
Jakub I. Aragonský
 
 
Isabela Aragonská
 
 
 
 
 
 
Jolanda Uherská
 
 
Blanka z Valois
 
 
 
 
 
 
Vít II. ze Châtillonu
 
 
Vít III. ze Châtillonu
 
 
 
 
 
 
Matylda Brabantská
 
 
Mahaut ze Châtillonu
 
 
 
 
 
 
Jan II. Bretaňský
 
 
Marie Bretaňská
 
 
 
 
 
 
Beatrix Anglická
 
  1. SPĚVÁČEK, Jiří. Karel IV. Život a dílo (1316–1378). Praha: Svoboda, 1980. 
  2. ČECHURA, Jaroslav; ŽŮREK, Václav. Lucemburkové. Životopisná encyklopedie. České Budějovice: Veduta, 2012. ISBN 9788086829692. S. 133. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
Rakouská vévodkyně
Předchůdce:
Johana z Pfirtu
13581365
Kateřina Lucemburská
Nástupce:
Viridis Visconti
Štýrská vévodkyně
Předchůdce:
Johana z Pfirtu
13581365
Kateřina Lucemburská
Nástupce:
Viridis Visconti
Korutanská vévodkyně
Předchůdce:
Johana z Pfirtu
13581365
Kateřina Lucemburská
Nástupce:
Alžběta Lucemburská
Kraňská markraběnka
Předchůdce:
Johana z Pfirtu
13581364
Kateřina Lucemburská
Nástupce:
Tyrolská hraběnka
Předchůdce:
Markéta Pyskatá
Markéta Habsburská
13631365
Kateřina Lucemburská
Nástupce:
Viridis Visconti
Kraňská vévodkyně
Předchůdce:
13641365
Kateřina Lucemburská
Nástupce:
Viridis Visconti
Braniborská markraběnka
Předchůdce:
Kunhuta Polská
13661373
Kateřina Lucemburská
Nástupce:
Johanna Bavorská

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]