Katedrála svatého Stanislava a svatého Václava (Svídnice)
| Katedrála svatého Stanislava a svatého Václava (Svídnice) | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Polsko |
| Vojvodství | Dolnoslezské |
| Okres | Svídnice |
| Obec | Svídnice |
| Souřadnice | 50°50′27,96″ s. š., 16°29′30,84″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | vratislavská |
| Diecéze | svídnická |
| Zasvěcení | svatý Václav |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | gotická architektura |
| Výstavba | 1330 |
| Specifikace | |
| Výška | 103 m |
| Další informace | |
| Adresa | Svídnice, Polsko |
| Oficiální web | Oficiální web |
| Kód památky | 77 z 1949-03-29, A/1676/77 z 2010-03-08 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Katedrála svatého Stanislava biskupa a mučedníka a svatého Václava mučedníka ve Svídnici je původně gotický farní kostel, od 25. března 2004 povýšený na katedrálu Svídnické diecéze. Nachází se na náměstí Jana Pavla II. v jihovýchodní části města Svídnice v Dolnoslezském vojvodství. Katedrála je jednou z nejvýznamnějších památek města. Dekretem prezidenta Andrzeje Dudy z 15. března 2017 byla katedrála zařazena na seznam historických památek Polska.
Katedrála patří k největším kostelům v Dolním Slezsku. Svou výškou 101,21 m je v současnosti nejvyšší v celém Slezsku.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Kostel byl postaven ve 14. století na příkaz knížete Boleslava II. Malého po požáru staršího dřevěného kostela stojícího na tomto místě. Stavba byla údajně zahájena v roce 1330 a legenda praví, že základní kámen položil sám kníže. V letech 1400–1410 byly provedeny přístavby kostela a v roce 1546 byla dokončena rekonstrukce po požáru v roce 1532.
V letech 1561–1629 kostel využívali evangelíci a v roce 1662 převzali patronát nad kostelem jezuité, kteří na přelomu 17. a 18. století interiér zbarokizovali. Po zrušení jezuitského řádu byl kostel v letech 1757–1772 se svolením pruských úřadů přeměněn na skladiště obilí. Při rekonstrukci v letech 1893–1895 přišel o mnoho původních architektonických prvků.
Dne 25. března 2004 se na základě buly Totus Tuus Poloniae Populus papeže Jana Pavla II. o zřízení svidnické diecéze kostel stal katedrálou svidnické diecéze.
Z dochovaných prvků středověkého mobiliáře je nejcennější gotický polyptych z roku 1492 s výjevem Zesnutí Panny Marie, který zhotovil pravděpodobně žák Veita Stosse. V interiéru se nachází také Pieta z doby kolem roku 1420. Před katedrálou stojí sloup svatého Floriána z roku 1684.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Katedra św. Stanisława i św. Wacława w Świdnicy na polské Wikipedii.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Katedrála svatého Stanislava a svatého Václava (Svídnice) na Wikimedia Commons
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Janusz Czerwiński, Wrocław i okolice, wyd. Wydawnictwo Sport i Turystyka, Warszawa 1989, ISBN 83-217-2279-2.
- Tadeusz Dobrzeniecki, Architektura sakralna w Polsce na Ziemiach Zachodnich i Północnych, wyd. Ars Christiana, Warszawa 1976.
