Kateřina Frankopanová
| Kateřina Frankopanová | |
|---|---|
 Rodový erb Frankopanů | |
| Narození | 15. století |
| Úmrtí | 1540 |
| Povolání | patronka |
| Choť | Gabriel Perényi |
| Rod | Frankopani |
| Příbuzní | Jan František Frankopan[1] (sourozenec) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kateřina Frankopanová (chorvatsky Katarina Frankopan, maďarsky Frangepán Katalin, * před rokem 1481 – 1540 ) byla chorvatská šlechtična a mecenáška ze šlechtického rodu Frankopanů.[2]
Život[editovat | editovat zdroj]
Kateřina Frankopanová se narodila jako dcera Jiřího Frankopana pána z Veglia, hraběte ze Senje a Modruše. Jeho rodiči byli Jan Frankopan, dalmatsko-chorvatský bán a jeho manželka Kateřina Nelipićové. Jiří měl čtyři syny (Jan, Ondřej, Mikuláš a Řehoř) a tři dcery (Dorota, Helena a Kateřina). Syn Řehoř se stal arcibiskupem kaločským. Nejstarší syn Jan se oženil 20. února 1481 a měl dceru jménem Kateřina. O rok nebo dva později se mu narodil syn Jan, bratr Kateřiny, jenž později používal jméno Jan František, od 1528 kaločský arcibiskup a od roku 1538 biskup jágerský. Oba biskupské úřady vykonával až do své smrti v roce 1543.[3]
Rodina žila převážně na zámku Cetín, kde byl také františkánský klášter. Otec padl 11. září 1493 v bitvě u Udbiny proti Turkům.
Kateřina se provdala za královského komorníka Gabriela Perényiho, který byl již dříve ženatý s Uršulou Báthoryovou. V roce 1521 ho král Ludvík Jagellonský jmenoval správcem Ugočské a Marmarošské župy. Rod Perényiů pocházel z Perína u Košic, kde míval hrad. Jejich statky byly většinou v někdejším Abovském kraji. Členové rodu byli podporovateli literatury a umění. Gabrielu Perényimu se připisuje vídeňské vydání „Panegyricus in laudem Baptistae Guarini Veronensis“ Januse Pannonia z roku 1512. Prvním vydavatelem díla byl krakovský humanista Paulus Crosnensis, který dílo věnoval „Gabrielu, královu vrchnímu komořímu“.
15. května 1526 podepsal smlouvu na výstavbu domu v Budíně s jistým milánským zednickým mistrem jménem Nicolò, avšak 29. srpna téhož roku zemřel v bitvě u Moháče. Po zprávě o bratrově smrti se Jan František Frankopan vrátil z Říma, aby podpořil vdovu Kateřina a její děti, kteří po smrti manžela žili Nyalábváru (dnešní Korolevo na západní Ukrajině) v Ugočské župě.
Kateřina se zajímala o vědu a měla rozsáhlou knihovnu a na svém dvoře hostila řadu humanistů a vzdělanců, mezi nimi také tři studenty Erasma Rotterdamského: Benedek Komjáthy, Gabriel Pesti či Jan Sylvester. Ti se snažili povýšit maďarštinu na úroveň s latinou. Benedek Komjáti, vychovatel Jana Perényiho mladšího, jediného syna Kateřiny Frankopanové, vydal roku 1531 v Krakově díky podpoře Kateřiny listy sv. Pavla v maďarštině.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Frangepán Katalin (mecénás) na maďarské Wikipedii.
- ↑ Hungarian National Namespace. květen 2019. Dostupné online. [cit. 2020-04-25]
- ↑ Putovima Frankopana. Frankopanska baština u Primorsko-goranskoj županiji. www.bib.irb.hr. 2018. Dostupné online [cit. 2023-03-28]. (chorvatsky)
- ↑ Szinnyei József: Magyar írók élete és munkái. mek.oszk.hu [online]. [cit. 2023-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Genealogy: Rod Frankopanů na genealogy.euweb.cz
- ↑ Putovima Frankopana: Kristian Bertović, Robert Kurelić, Tomislav Galović, és mások: Putovima Frankopana Frankopanska baština u Primorsko-goranskoj županiji (szerk. Ines Srdoč-Konestra i Saša Potočnjak). Rijeka: Primorsko-goranske županije i Sveučilišta u Rijeci, Filozofskoga fakulteta u Rijeci. 2018. Datum přístupu: 4. ledna 2022.
- ↑ Sörös: Sörös Pongrác: Frangepán Ferencz, kalocsai érsek, egri püspök. Századok, 7–8. sz. (1917) Datum přístupu: 9. ledna 2022.
- ↑ Šercer: Marija Šercer: Žene Frankopanke. Modruški zbornik, 4–5. sz. (2011) Datum přístupu: 9. ledna 2022.
- ↑ Szinnyei: Szinnyei József: Magyar írók élete és munkái III. (Fa–Gwóth). Budapest: Hornyánszky. 1894.