Karel Ferdinand Bourbonský
Karel Ferdinand Bourbonský | |
---|---|
vévoda z Berry | |
Vévoda z Berry na portrétu z roku 1820 jehož autorem je François Gérard | |
Křest | 28. srpna 1785 |
Narození | 24. ledna 1778 Versailles, Francie |
Úmrtí | 14. února 1820 (42 let) Paříž, Francie |
Manželka | Marie Karolína Neapolsko-Sicilská |
Potomci | Luisa Alžběta d'Artois Ludvík d'Artois Luisa Marie Terezie z Artois Jindřich, hrabě z Chambord |
Rod | Bourboni |
Otec | Karel X. |
Matka | Marie Tereza Savojská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Karel Ferdinand z Artois, vévoda z Berry (francouzsky Charles-Ferdinand d’Artois, duc de Berry); 24. ledna 1778, Versailles – 14. únor 1820, Paříž) byl francouzský princ a mladší syn francouzského krále Karla X. Jako druhorozený syn Karel Ferdinand nikdy na trůn nenastoupil na rozdíl od svého otce, který byl až třetím přeživším synem dědice trůnu. Karlův starší bratr Ludvík Antonín, vévoda z Angoulême se stal formálně králem na 20 minut a poté se stal králem na několik dní jediný syn Karla Ferdinanda Jindřich, který se narodil až půl roku po otcově smrti. Karel Ferdinand byl dne 14. února 1820 zavražděn protimonarchistickým atentátníkem.
Manželství a potomci
[editovat | editovat zdroj]Ze manželství Karla Ferdinanda a Marie Karolíny vzešli čtyři potomci, ale pouze dva se dožili dospělosti:
- 1. Luisa Alžběta (13. 7. 1817 Paříž – 14. 7. 1817 tamtéž)
- 2. Ludvík (*/† 13. 9. 1818 Paříž)
- 3. Luisa Marie Terezie (21. 9. 1819 Paříž – 1. 2. 1864 Benátky)
- ⚭ 1845 Karel III. Parmský (14. 1. 1823 Lucca – 23. 3. 1854 Parma), vévoda z Parmy a Piacenzy
- 4. Jindřich (29. 9. 1820 Paříž – 24. 8. 1883 Lanzenkirchen), vévoda z Bordeaux a hrabě z Chambord
- ⚭ 1846 Marie Tereza Rakouská-Este (14. 7. 1817 Modena – 25. 3. 1886 Gorizia)
Kromě potomků z tohoto svazku, měl Karel Ferdinand několik nelegitimních potomků.
Předkové
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Ferdinand Bourbonský na Wikimedia Commons