Kaple (instituce)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Kaple byla od období Karlovců na královském dvoře ústřední duchovní instituce, ze které se posléze vyvinula panovnická kancelář.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Kaple byla prvním a zpočátku jediným správním úřadem ve Franské říši. Podle jejího vzoru vznikaly kaple (kanceláře) také na dvorech knížat, případně u biskupů.

Členy kaple byli všichni duchovní působící u dvora a plnící jak církevní, tak i světské úkoly. Konali mše, udělovali svátosti pro příslušníky dvora. Označení kaple a z něho odvozeného kaplan vzniklo z latinského slova cappa nebo capella, neboli plášť. Jednalo se o relikvii sv. Martina, jejíž uchovávání bylo jedním z úkolů dvorních kleriků.

V administrativní oblasti byli kaplané zadpovědni rovněž za vyřizování veškeré písemné agendy, neboť jako duchovní byli jedinými gramotnými osobami v okruhu panovníka, tj. vyhotovováním listin a kapitulářů. Kaple byla centrálním správním orgánem říše, nicméně reálný výkon správy ležel v rukou vládce.

Ve Východofranské říši v čele kaple stál od doby vlády Ludvíka Němce arcikaplan. Prvním arcikaplanem byl řezenský biskup Baturich († 847).

Když došlo k postupnému přetvoření kaple na královskou kancelář, začal se její představitel nazývat arcikancléřem. Ve Francouzském království, které navázalo na Západofranskou říši, vedl vývoj k titulu kancléře Francie (Chancelier de France), který zastávali rozliční biskupové a arcibiskupové. Ve Východofranské říši a její nástupkyni Svaté říši římské byl vývoj odlišný. Zde byl arcikancléřem mohučský arcibiskup, který musel v roce 870 z rozhodnutí Oty I. část svých pravomocí předat kolínskému a trevírskému arcibiskupovi. Tímto se vyvinuly tři úřady, které v rámci říše spravovaly agendu německých zemí – Archicancellarius per Germaniam (Mohuč), říšské ItálieArchicancellarius per Italiam (Kolín) a BurgundskaArchicancellarius per Galliam (Trevír).

Kvůli časté nepřítomnosti arcikancléře u královského dvora se funkce samotných říšských kancléřů oddělila od fungování samotné kanceláře (vydávání listin) a arcikancléř se stal jedním z významných rádců císaře.

Ve středověkých Čechách došlo k přerodu z kaple na kancelář, případně vyčlenění části jejích členů do samostatné instituce pravděpodobně za panování Vratislava II. (10611092). V Praze stáli v jejím čele duchovní z pražské a vyšehradské kapituly.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hofkapelle (Amt) na německé Wikipedii.

  1. ŠEBÁNEK, Jindřich; FIALA, Zdeněk; HLEDÍKOVÁ, Zdeňka. Česká diplomatika do r. 1848. Praha: SPN, 1971.