Kajetán František Krakowský z Kolowrat

Kajetán František Krakowský z Kolowrat
Kajetán František Krakowský z Kolowrat
Vojenský velitel na Moravě
Skutečný tajný rada
Císařský komorník
Vojenská služba
Služba	Habsburská monarchie
Hodnost	plukovník (1709), polní podmaršál (1741), polní maršál (1758)
Bitvy/války	Války o rakouské dědictví, Sedmiletá válka
Narození	12. června 1689
Úmrtí	9. února 1769 (ve věku 79 let)
Místo pohřbení	Brno
Titul	hrabě
Rodiče	Jan František Krakowský z Kolowrat (1649–1723) a Eleonora Klaudie d'Anquisola (1654–1691)
Příbuzní	bratr: Vilém Albrecht II. Krakowský z Kolowrat (1678–1738) ; bratr: Filip Nerius Krakowský z Kolowrat (1686–1773) ; děd: Vilém Albrecht I. Krakowský z Kolowrat (1600–1688) ; synovec: Prokop Jan Krakowský z Kolowrat (1718–1774) ; synovec: Leopold Vilém Krakowský z Kolowrat (1727–1809)
Profese	důstojník
Náboženství	římskokatolické
	1749 indigenát v Sedmihradsku a Banátu
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kajetán František Krakowský z Kolowrat (12. června 1689 – 9. února 1769) byl příslušník krakovské větve šlechtického rodu Kolovratů. Vykonával funkci komorníka a skutečného tajného rady. Po celý život se věnoval úspěšné vojenské kariéře. V roce 1709 získal vojenskou hodnost plukovníka. V roce 1737 se stal spolumajitelem a velícím generálem pluku pěchoty č. 17, o rok později získal hodnost důstojníka. Dne 17. listopadu byl jmenován polním podmaršálem, 20. listopadu roku 1746 se stal velitelem žoldnéřské armády a dělostřelectva. Dne 3. května 1758 byl povýšen na polního maršála a vojenského velitele na Moravě. V lednu roku 1749 získal indigenát v Sedmihradsku a Banátu.

Rodina a kariéra

Předposlední dítě a poslední syn Jana Františka hraběte Krakowského z Kolowrat (1649–1723), nejvyššího kancléře království českého a Eleonory Claudie hraběnky d'Anquisola (1654–1691). Vstoupil do řádu Maltézských rytířů a do císařské armády, aby se mohl věnovat úspěšné vojenské kariéře. Nejprve se stal v roce 1709 plukovníkem. V roce 1837 se stal spolumajitelem pluku č. 17, se kterým bojoval v řadě bitev, např. u Molvic, něm. Mollwitz v pruském Slezsku (10. dubna 1741), Hohenfriedbergu (7. června 1745), u Štěrbohol (6. května 1757), u Leuthenu (3. prosince 1757), u Jaroměře (2. srpna 1758), u Hochkirchenu (10. října 1758), u Soreu (2. září 1759), u Torgau (3. listopadu 1760) či u Svídnice (1. října 1761).

V roce 1738 se stal vojenským důstojníkem, o tři roky později polním podmaršálem. V této funkci se účastnil vyhnání Francouzů z Prahy v roce 1742, následně vytáhl v roce 1743 proti Mořici Saskému a oblehl jeho posádku v Chebu. Po dlouhých a těžkých bojích sice hrad dobyl, ale při bombardování byla falc zapálena a románský palác byl zpustošen. V roce 1746 byl jmenován velitelem žoldnéřské armády a dělostřelectva, s touto hodností se pak účastnil bojů sedmileté války (1756–1763). Dne 3. května 1758 získal hodnost polního maršála a stal se také vojenským velitelem na Moravě.

Hrabě Kajetán František zemřel 9. února 1769 a byl pohřben v Brně.

Odkazy

Literatura

JUŘÍK, Pavel. Kolowratové. Věrně a stále. Praha : Euromedia - Knižní klub, 2016. 152 s. ISBN 978-80-242-5163-9. s. 70.

Externí odkazy