Křemín
| Křemín | |
|---|---|
 Křemín od kostela Nejsvětější Trojice v Zahořanech, tj. z východní strany | |
| Vrchol | 244 m n. m. |
| Prominence | 73 m ↓ |
| Izolace | 1,7 km → Holý vrch |
| Poznámka | výhledy do údolí Labe, pozůstatky dělových bašt |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Pohoří | Ralská pahorkatina / Dokeská pahorkatina / Úštěcká pahorkatina / Liběšická pahorkatina / Třeboutičská část[1] |
| Souřadnice | 50°31′39″ s. š., 14°12′27″ v. d. |
  Křemín | |
| Hornina | opuka, vápenec, slínovec, sediment, pískovec |
| Povodí | Labe |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Křemín (německy Krschemin) je 244 m n. m. vysoký vrch v okrese Litoměřice Ústeckého kraje. Leží asi 0,5 km vsv. od vsi Třeboutice, na katastrálním území obce Křešice.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Je to výrazný svědecký vrch v soutokovém úhlu mezi Labem a Lučním potokem, budovaný ve vrcholové plošině (ukloněné k severovýchodu) svrchnoturonskými až coniackými jílovitými vápenci s vložkami slínovců, ve středních částech svahů svrchnoturonskými slínitými sedimenty a v dolních částech středoturonskými jílovito-prachovitými pískovci. Vrch spadá příkrými svahy (25–40°) s opukovými destičkami k jihu, západu a východu, na SV klesá mírnějším stupňovitým svahem. Vrchol a severní svahy jsou zčásti zalesněny borovicí a dubem. Místy jsou křovinnotravinné formace s trnkou, šípkem, hlohem. Na jižních a západních svazích jsou zbytky ovocných sadů a chatová zástavba.[2]
Křemín je součástí pásu vrchů ve směru VSV–ZJZ, který se táhne od vrchu Hořidla (372 m), přes Skalky (338 m), Holý vrch (302 m) až po Křemín ke břehu Labe.[3]
V roce 1866 byl vrchol v rámci přípravy na pruskorakouskou válku zapojen do pevnostního pásma vybudovaného okolo pevnostního města Terezína. Z té doby jsou na jeho vrcholu zřetelné okopy pro děla. Z vrcholu je výhled do údolí Labe. Podél jižního úbočí vrchu prochází železniční trať Lysá nad Labem – Ústí nad Labem.
Geomorfologické zařazení
[editovat | editovat zdroj]Geomorfologicky vrch náleží do celku Ralská pahorkatina, podcelku Dokeská pahorkatina, okrsku Úštěcká pahorkatina, podokrsku Liběšická pahorkatina a Třeboutičské části.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.
- ↑ DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.
- ↑ Základní mapy ČÚZK [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2014-09-20]. Dostupné online.