Křídelnice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxKřídelnice
alternativní popis obrázku chybí
Křídelnice Pteris excelsa na Havaji
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení kapraďorosty (Pteridophyta)
Třída kapradiny (Pteridopsida)
Řád osladičotvaré (Polypodiales)
Čeleď křídelnicovité (Pteridaceae)
Rod křídelnice (Pteris)
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Křídelnice (Pteris) je rod kapradin z čeledi křídelnicovité. Jsou to drobné až dosti rozměrné kapradiny s jednoduše nebo vícenásobně zpeřenými listy a krátkými oddenky. Výtrusnice jsou umístěné podél listového okraje. Rod zahrnuje asi 300 druhů a je rozšířen po celém světě od tropů po teplé oblasti mírného pásu. V jižní Evropě rostou 3 druhy, mezi známější náleží křídelnice krétská. Některé druhy jsou pěstovány jako okrasné rostliny.

Kresba listu Pteris quadriaurita

Popis[editovat | editovat zdroj]

Křídelnice jsou pozemní kapradiny s přímými nebo vystoupavými (výjimečně plazivými) oddenky. Oddenek je pokrytým hnědými, úzce kopinatými až čárkovitými, celokrajnými plevinami. Cévní svazky jsou typu solenostélé nebo diktyostélé. Listy jsou nahloučené, většinou jednoduše až 2x zpeřené, řidčeji znožené, 3x zpeřené nebo 2x vidličnatě dělené, tenké až papírovité, řidčeji trochu kožovité, většinou lysé. Dosahují délky od 10 cm do 3 metrů. Mnohé druhy mají poněkud dvoutvárné listy, fertilní listy jsou u nich užší než sterilní. Řapík je na svrchní straně hluboce žlábkovitý a obsahuje jediný cévní svazek ve tvaru V. Žilnatina je tvořena jednoduchými nebo vidličnatými žilkami, žilky jsou volné nebo tvoří úzké areoly podél středního žebra listu. Některé druhy (P. multifida aj.) mají pod pokožkou zvláštní buňky připomínající cévní svazky (falešné cévy). Výtrusnice jsou umístěny v nepřerušovaném cenosoru podél okraje listu, krytém podvinutým okrajem listu, tvořícím falešnou ostěrou. Spory jsou triletní nebo výjimečně monoletní, s hrubým až bradavčitým povrchem.[1][2][3]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Rod křídelnice zahrnuje asi 250 až 300 druhů. Je rozšířen v tropech a subtropech celého světa, v některých oblastech světa zasahuje i do teplých oblastí mírného pásu.[1][2] Některé druhy mají velmi rozsáhlý areál. Křídelnice krétská roste zdomácněle téměř po celém světě od tropů po teplé oblasti mírného pásu.[4] V nepůvodních oblastech zdomácněly i četné jiné druhy křídelnic, např. v Severní Americe euroasijské druhy Pteris vittata a P. tripartita.[2]

V jižní Evropě rostou celkem 3 druhy. Křídelnice krétská (Pteris cretica) a křídelnice Pteris vitatta mají ve Středomoří rozsáhlejší areál a rostou i na jiných kontinentech. Druh Pteris incompleta se vyskytuje pouze v jihozápadním Španělsku, Makaronézii včetně Azorských ostrovů a Maroku.[5][6]

Zástupci[editovat | editovat zdroj]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Křídelnice jsou pěstovány zejména ve sklenících botanických zahrad. Jako pokojové rostliny jsou poměrně náročné, zejména na vzdušnou vlhkost. Někeré druhy a kultivary mají atraktivní listy s bílým středním pruhem, např. Pteris argyraea, P. cretica 'Albolineata' a P. ensiformis 'Victoriae'.[4][8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b LIAO, Wenbo et al. Flora of China: Pteris [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c NAUMAN, Clifton E. Flora of North America: Pteris [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. OLSEN, Sue. Encyclopedia of garden ferns. Portland, USA: Timber Press, 2007. ISBN 978-0-88192-819-8. (anglicky) 
  4. a b STUDNIČKA, Miloslav. Kapradiny. Atlas domácích a cizokrajných druhů. Praha: Academia, 2009. ISBN 978-80-200-1716-1. (česky) 
  5. Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online. (anglicky) 
  6. SCHONFELDER, Peter; SCHONFELDER, Ingrid. Květena Kanárských ostrovů. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0998-1. (česky) 
  7. DANIHELKA, Jiří; CHRTEK, Jindřich; KAPLAN, Zdeněk. Checklist of vascular plants of the Czech Republic. Preslia. 2012, čís. 84, s. 647-811. Dostupné online. 
  8. a b SEKERKA, Pavel. Kapradiny na zahradě, ve skalce a v bytě. Praha: Grada, 2005. ISBN 80-247-1250-4. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]