Julius Jindřich Sasko-Lauenburský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Julius Jindřich Sasko-Lauenburský
sasko-lauenburský vévoda
Portrét
Doba vlády16561665
Narození9. dubna 1586
Wolfenbüttel
Úmrtí20. listopadu 1665 (79 let)
Praha
PředchůdceAugustus
NástupceFrantišek Erdmann
ManželkyAnna Východofríská
Alžběta Žofie Braniborská
Anna Magdalena z Lobkovic
PotomciFrantišek Erdmann Sasko-Lauenburský
Julius Jindřich Sasko-Lauenburský
Františka Sasko-Lauenburská
Marie Benigna Sasko-Lauenburská
František Vilém Sasko-Lauenburský
Františka Alžběta Sasko-Lauenburská
Julius František Sasko-Lauenburský
RodAskánci
OtecFrantišek II. Sasko-Lauenburský
MatkaMarie Brunšvicko-Lüneburská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Julius Jindřich Sasko-Lauenburský (německy Julius Heinrich von Sachsen-Lauenburg, 9. dubna 1586, Wolfenbüttel20. listopadu 1665, Praha) byl vévoda sasko-lauenburský, císařský vojevůdce, Askánec, vlastník řady panství včetně panství Zákupy.

Začátky v severních Čechách[editovat | editovat zdroj]

Do severních Čech se vévoda dostal roku 1617 před třicetiletou válkou. Získal zde některá panství (Ostrov, Kácov, Horní Police, Buštěhrad a další). Byl stoupencem Valdštejnovým, velel dvěma jeho plukům. Při tažení do Chebu byl zajat, byl vyšetřován v Českých Budějovicích, císařem Ferdinandem III. byl odsouzen k smrti, ale později dostal milost.[1] V Ostrově si nechal vybudovat rodovou Sasko-lauenburskou pohřební kapli, kde byl i pohřben.

Zákupský pán[editovat | editovat zdroj]

Vyženil zákupské panství sňatkem s Annou Magdalénou rozenou z Lobkovic, vdovou po Zbyňku Novohradském z Kolovrat v roce 1632.[2] V době jeho panování čelil několikrát plenění saských (1634) a švédských (1639) vojsk,[3] roku 1658 povstání sedláků, nechal definitivně zrušit u zámku kostel svaté Marie.[4] V roce 1656 zdědil Sasko-lauenburské vévodství. Po jeho smrti v roce 1665 se majitelem celého zákupského panství stal jeho syn Julius František Sasko-Lauenburský, který zde žil a podržel si je 24 roků. Byl pochován v kapli svaté Anny v Ostrově.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Jan V. Sasko-Lauenburský
 
 
Magnus I. Sasko-Lauenburský
 
 
 
 
 
 
Dorota Braniborská
 
 
František I. Sasko-Lauenburský
 
 
 
 
 
 
Jindřich I. Brunšvicko-Wolfenbüttelský
 
 
Kateřina Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 
 
 
 
 
 
Kateřina Pomořanská
 
 
František II. Sasko-Lauenburský
 
 
 
 
 
 
Albrecht III. Saský
 
 
Jindřich Zbožný
 
 
 
 
 
 
Zdenka Česká
 
 
Sibyla Saská
 
 
 
 
 
 
Magnus II. Meklenburský
 
 
Kateřina Meklenburská
 
 
 
 
 
 
Žofie Pomořansko-Wolgastská
 
'Julius Jindřich Sasko-Lauenburský'
 
 
 
 
 
Jindřich I. Brunšvicko-Wolfenbüttelský
 
 
Jindřich V. Brunšvicko-Wolfenbüttelský
 
 
 
 
 
 
Kateřina Pomořanská
 
 
Julius Brunšvicko-Wolfenbüttelský
 
 
 
 
 
 
Jindřich Württemberský
 
 
Marie Württemberská
 
 
 
 
 
 
Alžběta z Zweibrücken-Bitsch
 
 
Marie Brunšvicko-Lüneburská
 
 
 
 
 
 
Jáchym I. Nestor Braniborský
 
 
Jáchym II. Hektor Braniborský
 
 
 
 
 
 
Alžběta Dánská
 
 
Hedvika Braniborská
 
 
 
 
 
 
Zikmund I. Starý
 
 
Hedvika Jagellonská
 
 
 
 
 
 
Barbora Zápolská
 

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KVĚTOVÁ, Miroslava. Kronika českobudějovického měšťana Adriana Adalberta Battisty (1463-1656).: JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH, Filozofická fakulta, 2011.s.61
  2. Zákupy. www.zamek-zakupy.cz [online]. [cit. 2020-01-22]. Dostupné online. 
  3. ŠIMEK, Jiří. Povídání o Zákupech. Zákupy: Město Zákupy, 2004. ISBN 80-239-4495-9. Kapitola Od Bílé hory ke zrušení nevolnictví, s. 29. 
  4. ŠIMEK, Jiří; RYDYGR, Zdeněk; KIRSCHNER, Bernard. Zákupy a okolí na starých pohlednicích. Hostivice: Petr Prášil, 2010. ISBN 978-80-86914-01-5. Kapitola Úvod, s. 8. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Augustus
Znak z doby nástupu Sasko-lauenburský vévoda
Julius Jindřich
16561665
Znak z doby konce vlády Nástupce:
František Erdmann