Joseph Nye

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Joseph Nye
Professor Joseph Nye and Dr Robin Niblett - Chatham House 2013 (cropped).jpg
Narození 19. ledna 1937 (82 let)
New Jersey
Alma mater Exeter College
Princetonská univerzita
Harvardova univerzita
Zaměstnavatel Harvardova univerzita
Ocenění honorary doctor of the Shandong University (2013)
Rhodes Scholarship
čestný doktor Univerzity Keió
Řád vycházejícího slunce 2. třídy
Politická strana Demokratická strana
Funkce secretary of state
Web www.huffingtonpost.com/joseph-nye
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Joseph Nye (* 19. ledna 1937 South Orange, New Jersey) je americký politolog, teoretik mezinárodních vztahů, jeden z hlavních představitelů neoliberálního institucionalismu. Působí jako profesor mezinárodních vztahů na John F. Kennedy School of Government Harvardovy univerzity, jejímž byl děkanem.

V roce 1990 zavedl do mezinárodních vztahů pojem měkké moci, který se poprvé objevil jeho v knize Bound to Lead: The Changing Nature of American Power. Její koncept pak rozvinul v díle Soft Power: The Means to Success in World Politics z roku 2004. Toto sousloví se stalo často užívané z řad členů Clintonovy a Obamovy vlády.[1]

Průzkum The 2008 TRIP mezi 1 700 akademiky v oboru mezinárodních vztahů jej zařadil na 6. místo v žebříčku nejvlivnějších vědců posledních 20 let a označil ho za nejvlivnějšího amerického vědce v tomto oboru.

Profesní kariéra[editovat | editovat zdroj]

S vyznamenáním absolvoval Princeton University, poté studoval filosofii, politologii a ekonomii na Exeter College Oxfordské univerzity a titul Ph.D. z politologie získal na Harvardu. V newjerseyském Morristownu navštěvoval soukromou střední školu Morristown-Beard School, kterou ukončil v roce 1954.

Od roku 1964 vedl Středisko pro mezinárodní vztahy na Harvardu, kde byl nejdříve proděkanem, poté děkanem. V letech 1977-1979 předsedal skupině pro nešíření jaderných zbraní Rady pro národní bezpečnost USA.

V letech 1993 až 1994 byl předsedou Federální zpravodajské rady, která má v gesci návrhy rozpočtů zpravodajských služeb pro prezidenta. Za Clintonovy administrativy také pracoval jako zvláštní poradce ministra obrany pro otázky mezinárodní bezpečnosti a mnohými byl považován za možného příštího poradce pro národní bezpečnost demokratického prezidentského kandidáta Johna Kerryho ve volbách 2004. Patří mezi hlavní liberální myslitele v oblasti zahraniční politiky a na Harvardu je protiváhou významnému konzervativci Samuelu P. Huntingtonovi.

Roku 2005 byl zvolen mezi deset nejvlivnějších amerických akademiků v oblasti mezinárodních vztahů.[2]

Vědecká činnost[editovat | editovat zdroj]

V roce 1977 společně s Robertem Keohanem vydali vlivnou knihu Power and Interdependence: World Politics in Transition (nejcitovanější dílo neoliberálního institucionalismu), která přispěla k rozvinutí tzv. třetí debaty mezinárodních vztahů mezi neorealismem/neoliberalismem a neomarxismem.

Jako představitel neoliberálního institucionalismu začal v rámci studia mezinárodní politiky zkoumat nové, dosud opomíjené aktéry, a to nadnárodní korporace, vládní i nevládní mezinárodní organizace a nové typy vazeb – vzájemnou závislost (interdependenci) a integraci těchto hráčů na poli mezinárodního systému.¨Jeho hlavní oblastí zájmu jsou globalizace, mezinárodní bezpečnost a interdependence.

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Je ženatý s Molly Hardingovou Nyeovou, mají spolu tři syny.[3]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Získal Cenu Woodrowa Wilsona Princetonské univerzity a Humphreyho cenu Americké politologické společnosti. V roce 2005 byl oceněn čestnou funkcí Honorary Patronage studentské společnosti University Philosophical Society na Trinity College Dublin Univerzity v Dublinu a roku 2007 obdržel čestný doktorát od King's College London.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Publikuje v odborných periodikách, vydává knihy. Mimo jiné je autorem Understanding International Conflicts, 7th ed (2009), The Power Game: A Washington Novel (2004), Soft Power: The Means to Success in World Politics (2004) nebo The Paradox of American Power (2002).

Výbor z díla[editovat | editovat zdroj]

  • Joseph S. Nye: Pax–Africanism and East African integration. Cambridge 1965
  • Joseph S. Nye: Relations, Transnational, and world politics. 1972
  • Joseph S. Nye – Robert Keohane: Power and Interdependence. World Politics in Transition. Boston 1977, ISBN 0-8191-6394-5
  • Joseph S. Nye – Graham T. Allison – Albert Carnesale: Fateful visions. Avoiding Nuclear Catastrophe. Cambridge 1988, ISBN 0-88730-272-6
  • Joseph S. Nye: Making, The, of America´s Soviet policy. 1984
  • Joseph S. Nye: Nuclear Ethics. New York 1986, ISBN 0-02-923091-8
  • Joseph S. Nye: Bound to lead. The changing nature of American power. New York 1990, ISBN 0-465-00743-0
  • Joseph S. Nye – Kurt Biedenkopf – Motoo Shiina: Global Competition After the Cold War: A Reassessment of Trilateralism. New York 1991
  • Joseph S. Nye – Kurt Biedenkopf – Motoo Shiina: Globale Kooperation nach dem Ende des Kalten Krieges. Eine Neueinschätzung des Trilateralismus; ein Task-Force-Bericht an die Trilaterale Kommission. Bonn 1992, ISBN 3-7713-0417-2
  • Joseph S. Nye: Why people trust government. Cambridge 1997, ISBN 0-674-94057-1
  • Joseph S. Nye: Governance in a globalizing world. Washington 2000, ISBN 0-8157-6408-1
  • Joseph S. Nye: Understanding international conflicts. An introduction to theory and history. New York 2002 (5. Aufl.), ISBN 0-321-20945-1
  • Joseph S. Nye: The paradox of American power. Why the world's only superpower can't go it alone. New York 2002, ISBN 0-19-515088-0
  • Joseph S. Nye: Das Paradox der amerikanischen Macht. Warum die einzige Supermacht der Welt Verbündete braucht. Hamburg 2003, ISBN 3-434-50552-0
  • Joseph S. Nye: Soft power. The means to success in world politics and understand international conflict. New York 2004, ISBN 1-58648-306-4

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Waisová, Š. (2002) : Úvod do studia mezinárodních vztahů. Aleš Čeněk: Dobrá Voda.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Joseph Nye na anglické Wikipedii.

  1. Smart Power, The Huffington Post, November 29, 2007
  2. mjtier.people.wm.edu. mjtier.people.wm.edu [online]. [cit. 2010-05-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-02-16. 
  3. ksghome.harvard.edu. ksghome.harvard.edu [online]. [cit. 2010-05-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-09-28. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

(anglicky)