Josef Bezecný

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Josef svobodný pán Bezecný
Generální intendant Dvorního divadla
Ve funkci:
1885 – 1898
PředchůdceLeopold Friedrich von Hofmann
NástupceAugust Plappart von Leenheer
Narození5. února 1829
Tábor
Úmrtí17. června 1904 (ve věku 75 let)
Vídeň
Místo pohřbeníHietzingský hřbitov (48°10′41″ s. š., 16°17′56″ v. d.)
Titulsvobodný pán (1877)
Profesebankéř, divadelní intendant, politik, klavírista, úředník a právník
CommonsJosef von Bezecny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef svobodný pán Bezecný (německy Joseph Freiherr von Bezecny) (5. března 1829 Tábor – 17. června 1904 Vídeň) byl český právník, rakousko-uherský státní úředník, finančník a mecenáš. Od mládí působil ve státní správě, řadu let zastával funkce na ministerstvu financí, později se uplatnil také ve vedení bankovních ústavů. Kromě toho patřil ve druhé polovině 19. století k významným osobnostem kulturního a společenského života ve Vídni, kde také podporoval českou menšinu. V letech 1885–1898 zastával funkci generálního intendanta Dvorního divadla. V roce 1877 získal titul barona a v roce 1879 byl jmenován členem Panské sněmovny.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Erb Josefa Bezecného (1872)

Pocházel z jihočeské rolnické rodiny, narodil se jako starší syn Josefa Bezecného (1803–1871),[1] učitele a hudebníka, který proslul svou prací pro nevidomé děti a nakonec byl inspektorem c.k. slepeckého ústavu v Praze.[2] Josef mladší vystudoval práva na Karlově univerzitě (1846–1850) a s titulem doktora práv vstoupil v roce 1855 do státních služeb. Nejprve působil na finanční prokuratuře v Praze, již v roce 1856 přešel na finanční prokuraturu do Vídně a od roku 1858 zastával nižší funkce na ministerstvu financí. V tomto úřadu byl ministerským tajemníkem (1866), sekčním radou (1872), ministerským radou (1873) a nakonec v letech 1874–1878 sekčním šéfem.[3] V letech 1878-1904 zastával funkci guvernéra bankovního domu Österreichische Boden-Credit-Anstalt.

Vrcholem jeho kariéry byla funkce generálního intendanta Dvorního divadla (1885–1898). Zastával také čestné funkce v řadě kulturních institucí a spolků (Goetheverein, prezident Gesselschaft der Musikfreunde). Koncem 19. století patřil k výrazným osobnostem kulturního života ve Vídni, mimo jiné se zasloužil o angažmá Gustava Mahlera ve vídeňské opeře. I když trvale žil ve Vídni, proslul jako vlastenec a podporoval českou menšinu v Rakousku. Stejně jako otec byl zdatným hudebníkem a prosadil se jako klavírista.[4]

V roce 1864 se v Praze oženil s Karolínou Junkovou (1840–1917). Z jejich manželství se narodily tři děti.[5] Syn Emil (1868–1930) byl hudebním pedagogem a autorem několika učebnic,[6] mladší syn August (1869–1891) zemřel během studií v Brně. Dcera Rosa (1865–1921) se provdala za barona Eduarda Sochora (1869–1948), sekčního šéfa na ministerstvu obchodu.[7]

Josefův mladší bratr Antonín (1837–1907) vystudoval práva na Karlově univerzitě, působil jako úředník státních drah a také se věnoval hudbě.

Josef Bezecný žil ve Vídni na adrese Leonhardgasse 3, kde také zemřel a je pohřben na hřbitově v Hietzingu.[8][9]

Tituly a ocenění[editovat | editovat zdroj]

Baron Josef Bezecný (1890)

Jako nositel Řádu železné koruny získal nárok na nobilitaci a v roce 1872 byl povýšen do šlechtického stavu s titulem rytíř. V roce 1877 byl následně povýšen na svobodného pána.[10][11] V roce 1879 byl jmenován doživotním členem rakouské Panské sněmovny. V roce 1881 byl jmenován c. k. tajným radou s nárokem na oslovení Excelence.[12] Za zásluhy obdržel několik vyznamenání v Rakousku-Uhersku, jako intendant dvorního divadla získal také ocenění od několika zahraničních panovníků.[13]

Rakousko-Uhersko[editovat | editovat zdroj]

Zahraničí[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Rodina Josefa Bezecného webu geni.com dostupné online
  2. ↑ Životopis Josefa Bezecného staršího dostupné online
  3. ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1876; Vídeň, 1876; s. 281 dostupné online
  4. ↑ Josef Bezecný in: Český hudební slovník osob a institucí dostupné online
  5. ↑ Rodina Josefa Bezecného na webu geni.com dostupné online
  6. ↑ Životopis Emila Bezecného dostupné online
  7. ↑ VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2018; Praha, 2012; s. 381–382 ISBN 978-80-904241-9-7
  8. ↑ Josef Bezecný na webu města Vídně dostupné online
  9. ↑ Josef Bezecný na webu findagrave dostupné online
  10. ↑ ŽUPANIČ, Jan: Nová šlechta Rakouského císařství; Praha, 2006; s. 222, 386 ISBN 80-86781-08-9
  11. ↑ Gothaisches genealogisches der Freiherrlichen Häuser 1933; Gotha, 1933; s. 30
  12. ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1883; Vídeň, 1883; s. 263 dostupné online
  13. ↑ Přehled řádů a vyznamenání Josefa Bezecného in: Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1901; Vídeň, 1901; s. 463 dostupné online

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2016; Praha, 2012; s. 54–55 (heslo Bezecný) ISBN 978-80-904241-7-3

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Josef_Bezecný&oldid=23623957“