Josef Bernt

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
MUDr. Josef Bernt
Rodné jménoJohann Josef Bernt
Narození14. září 1770
Litoměřice Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí27. dubna 1842 (ve věku 71 let)
Vídeň Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Národnostčesko-rakouská
Alma materUniverzita Karlova
Povolánípatolog, soudní lékař
ZaměstnavateléUniverzita Karlova
Vídeňská univerzita
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Johann Josef Bernt (14. září 1770 Litoměřice27. dubna 1842 Vídeň) byl česko-rakouský soudní lékař, patolog a epidemiolog. Výrazně se zasloužil o šíření veřejného očkování proti pravým neštovicím v Rakouském císařství.

Život[editovat | editovat zdroj]

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Litoměřicích[1] v severních Čechách do německy mluvící rodiny. Vystudoval medicínu na pražské univerzitě, doktorát získal v roce 1797. Krátce pak působil jako praktický lékař v Litoměřicích, České Lípě, posléze jako tovární lékař v Kosmonosích. V letech 18041807 působil jako člen zdravotní komise během hladové krize v Podkrkonoší.

Odborné působení[editovat | editovat zdroj]

Roku 1808 byl jmenován univerzitním profesorem v Praze, od roku 1813 až do své smrti pak působil na Vídeňské univerzitě. Od roku 1832 byl Bernt redaktorem odborného časopisu Lékařská ročenka. Rovněž prosazoval povinné provedení hydrostatické zkoušky plic u novorozenců.[2] V odborné praxi se dále zaměřoval na patologii. Ve Vídni byl pod Berntovou záštitou zřízen Ústav soudního lékařství s velkolepou pitevní halou, z něhož vzešel pozdější Ústav soudního lékařství ve Vídni (GMW).

Ve výuce mj. prosazoval pozorování ran a zranění živých pacientů v rámci patologické praxe.

Veřejné očkování[editovat | editovat zdroj]

Při své studijní cestě do Bambergu roku 1801 se zde seznámil s veřejným očkováním proti pravým neštovicím, tehdy onemocnění s vysoko úmrtností, metodou vyvinutou anglickým lékařem Edwardem Jennerem. Tuto metodu se pak pokoušel prosazovat také v Rakouském císařství, kde se však trend šířil pomalu.

Úmrtí[editovat | editovat zdroj]

Johann Josef Bernt zemřel ve Vídni 27. dubna 1842 ve věku 71 let a byl zde pravděpodobně také pohřben.

Jeho nástupcem v čele patologického ústavu se stal lékař Jakob Kolletschka.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Systematická příručka forenzní farmakologie . Vídeň 1813 (5. Vydání 1846)
  • Systematická příručka veřejného zdravotnictví . Wimmer, Vídeň 1818.
  • Systematický manuál léčivé esence : po dkk oesterr. Léčivé zákony ; pro použití lékaři, chirurgy, lékárníky, policisty a pro veřejnost přednášky . Gerold, Vídeň 1819 Digitalizované vydání Univerzitní a Státní knihovny Düsseldorf
  • Pokyny pro vypracování lékařských a soudních nálezů a znaleckých posudků pro potenciální lékaře, chirurgy a pracovníky soudu Carl Gerold, Vídeň 1821.
  • O morové infekci a její prevenci . JB Wallishausser, Vídeň 1832.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Josef Bernt na německé Wikipedii.

  1. KOL, Jan Šváb a. Kapitoly z dějin chirurgie v českých zemích. [s.l.]: Charles University in Prague, Karolinum Press 356 s. Dostupné online. ISBN 978-80-246-3238-4. Google-Books-ID: kvwsDwAAQBAJ. 
  2. Osobnost: Josef Bernt | Příjmení.cz. www.prijmeni.cz [online]. [cit. 2021-04-25]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Constantin von Wurzbach: Bernt, Johann. In: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. 1. Theil. Universitäts-Buchdruckerei L. C. Zamarski (vormals J. P. Sollinger), Wien 1856, S. 331 f. (němčina).
  • August Hirsch: Bernt, Josef. In: Allgemeine Deutsche Biographie (ADB). Band 2, Duncker & Humblot, Leipzig 1875, S. 504 f. (němčina).
  • Bernt, Johann Josef. In: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 (ÖBL). Band 1, Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 1957, S. 77.
  • Karl Schadelbauer: Bernt, Johann Josef. In: Neue Deutsche Biographie (NDB). Band 2, Duncker & Humblot, Berlin 1955, ISBN 3-428-00183-4, S. 142 (Digitalisat).

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Josef Bernt. In: Ostdeutsche Biografie (Kulturportal West-Ost)