Edward Jenner
| Edward Jenner | |
|---|---|
 | |
| Narození | 17. května 1749 Berkeley (Anglie) |
| Úmrtí | 26. ledna 1823 (ve věku 73 let) Berkeley (Anglie) |
| Příčina úmrtí | cévní mozková příhoda |
| Povolání | lékař, přírodovědec, biolog a vědec |
| Alma mater | St George’s, University of London (SGUL) Univerzita v St Andrews Katharine Lady Berkeley's School |
| Témata | lékařství |
| Ocenění | člen Královské společnosti (1789) Fellow of the Linnean Society of London (1798) společník Americké akademie umění a věd |
| Manžel(ka) | Catherine Kingscote (od 1788) |
| Děti | Edward Robert Jenner[1] Catherine Fitzhardinge Jenner[1] Robert Fitzhardinge Jenner[1] |
| Rodiče | Stephen Jenner[2] a Sarah Heidi Ehrler[1][2] |
| Příbuzní | Henry Jenner (sourozenec) |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| galerie na Commons | |
 citáty na Wikicitátech | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Edward Jenner (17. května 1749 – 26. ledna 1823) byl britský vesnický lékař, který se proslavil zavedením první vakcíny proti pravým neštovicím. Jako vakcínu využil kravské neštovice, které vytvořily odolnost (imunitu) proti pravým neštovicím bez toho, aby byl nakažený ohrožen na zdraví, životě i znetvořením.
Souvislosti[editovat | editovat zdroj]
Již v roce 1721 zavedla v Anglii první očkování (tzv. variolace) proti neštovicím Lady Mary Wortley Montagu. Použila přitom metodu již dříve užívanou v Turecku. Očkování spočívalo v záměrném nakažení pacienta sušeným hnisem z puchýřů pravých neštovic, v němž je původce oslabený. Strupy se při této proceduře vkládaly do řezných ran. Neštovice jsou však velice virulentní, a tak i následný lehčí průběh nemoci mohl vést ke znetvoření, nebo dokonce smrti pacienta, který byl navíc po celou dobu infekční a mohl šířit nemoc dál.
Život[editovat | editovat zdroj]
Edward Jenner se narodil 17. května 1749[3] v Berkeley v hrabství Gloucestershire jako osmé z devíti dětí. Jeho otec, reverend Stephen Jenner, byl vikář v Berkeley, takže Jennerovi se dostalo dobrého základního vzdělání.[3]
Chodil do školy Katherine Lady Berkeley's School ve Wotton-under-Edge a také v Cirencesteru.[3] Během docházky do školy byl variolován proti pravým neštovicím, tj. byl záměrně infikován virem pravých neštovic, což mohlo způsobit propuknutí nemoci i znetvoření, ale poskytlo mu před nimi celoživotní ochranu.[3] Ve 14 letech odešel do učení k chirurgovi Danielovi Ludlowovi v Chipping Sodbury (jižní Gloucestershire), kde získal většinu zkušeností potřebných k tomu, aby se sám stal chirurgem.[3]
V roce 1770, když mu bylo 21 let, se Jenner stal učedníkem chirurgie a anatomie u chirurga Johna Huntera a dalších v nemocnici St George's Hospital v Londýně.[4] William Osler zaznamenal, že Hunter dal Jennerovi radu Williama Harveye, dobře známého v lékařských kruzích (a charakteristickou pro věk osvícenství): „Nemysli; zkus to.“[5] Hunter zůstal s Jennerem v korespondenčním kontaktu ohledně přírodopisu a navrhl jej za člena Královské společnosti. Magisterský titul získal na Univerzitě v St Andrews v roce 1792.[6] Je mu přičítán pokrok v porozumění angině pectoris.[7] Ve své korespondenci s Heberdenem napsal: „Jak moc musí srdce trpět kvůli tomu, že koronární tepny nemohou vykonávat své funkce“.[8]
Po návratu do rodného kraje v roce 1773 se tam Jenner stal úspěšným rodinným lékařem a chirurgem, praxi provozoval v Berkeley.
Objev vakcinace[editovat | editovat zdroj]
Edward Jenner už od dětství slýchal, že dojičky krav, které prodělaly kravské neštovice, těmi pravými neštovicemi nikdy neonemocněly.[9] Z toho vyvodil, že kravské neštovice vytvářejí u lidí odolnost proti pravým (černým) neštovicím.[10] Když v roce 1796 pracoval jako praktický lékař v Berkeley v hrabství Gloucestershire, potkal mladou dojičku Sarah Nelmsovou, která měla na rukách a pažích čerstvý výsev kravských neštovic. Hnis z jejích čerstvých puchýřků 14. května 1796 záměrně naočkoval osmiletému Jamesi Phippsovi. Chlapec měl krátce po očkování zvýšenou teplotu a nepříjemný pocit v podpaží. Devátý den trpěl nechutenstvím, ale další den už se cítil mnohem lépe. Po šesti týdnech, kdy se úspěšně vyléčil, mu Jenner podal virus pravých neštovic, ale chlapec podle jeho předpokladu neonemocněl.[9] Tento pokus je považován za první skutečnou vakcinaci. V Phippsově domě je nyní Jennerovo muzeum.
| „ | Nevím, zda jsem přeci jen neudělal chybu a nestvořil něco úděsného | “ |
| — Edward Jenner | ||
Jenner poté použil tuto metodu ještě mnohokrát a na základě těchto pozorování sepsal práci, kterou poslal britské Královské společnosti, ale ta ji odmítla publikovat. Jenner se však nevzdal a práci publikoval v roce 1798 na vlastní náklady a nazval v ní svoji metodu vakcinací (z latinského slova vacca, česky kráva).[10] V následujících dvou letech vydal ještě další dva články. Jeho metoda získala záhy velkou popularitu a rozšířila se nejen v Británii, ale i v Evropě. Během tří let byly proti pravým neštovicím očkovány statisíce lidí. V Čechách se s očkováním začalo v roce 1821 na základě císařského dokumentu a ukončeno bylo až v roce 1980, po celosvětovém vymýcení pravých neštovic.[9]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Edward Jenner na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ a b Oxford Dictionary of National Biography. Oxford. 2004. Dostupné online.
- ↑ a b c d e About Edward Jenner [online]. [cit. 2020-04-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Young Edward Jenner, Born in Berkeley [online]. [cit. 2012-09-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 14 September 2012. (anglicky)
- ↑ Loncarek K. Revolution or reformation. Croatian Medical Journal. April 2009, s. 195–7. DOI:10.3325/cmj.2009.50.195. PMID 19399955. (anglicky)
- ↑ A brief history of the University [online]. [cit. 2018-02-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Beasley AW. A story of heartache: the understanding of angina pectoris in the pre-surgical period. The Journal of the Royal College of Physicians of Edinburgh. 2011, s. 361–365. DOI:10.4997/JRCPE.2011.416. PMID 22184576. (anglicky)
- ↑ Valentin Fuster, Eric J. Topol, Elizabeth G. Nabel (2005). "Atherothrombosis and Coronary Artery Disease". p. 8. Lippincott Williams & Wilkins
- ↑ a b c DVOŘÁKOVÁ, Martina. Objevy očkování. Očkovací kalendář [online]. Meditorial+ [cit. 2021-01-09]. Dostupné online.
- ↑ a b REDAKCE. Vyzrál na jednu z největších infekčních nemocí. Edward Jenner, otec imunologie. National Geographic [online]. Vltava Labe Media, 2013-01-26 [cit. 2021-01-09]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Edward Jenner na Wikimedia Commons 
Osoba Edward Jenner ve Wikicitátech- Článek o historii boje proti neštovicím v Hospodářských novinách
- Starý obraz Edward Jenner očkuje proti neštovicím na stránce o očkování
- Jennerovy původní články (anglicky)
- viz 6. díl dokumentárního cyklu BBC "Dějiny světa"
