Mary Wortley Montagu
| Mary Wortley Montagu | |
 Mary Wortley Montagu, od Charlese Jervase, po roce 1716. | |
| Rodné jméno | Mary Pierrepont |
|---|---|
| Narození |
15. května 1689 Nottingham |
| Úmrtí |
21. srpna 1762 (ve věku 73 let) Nottingham |
| Příčina úmrtí | rakovina |
| Povolání | objevitelka, básnířka, spisovatelka, dramatička a editorka |
| Témata | poezie |
| Manžel(ka) | Sir Edward Wortley Montagu |
| Děti |
Mary Stuartová[1][2] Edward Wortley Montagu[3][2] |
| Rodiče | Evelyn Pierrepont, 1st Duke of Kingston-upon-Hull[1][2] a Lady Mary Feilding[1][2] |
| Příbuzní |
William Pierrepont, Earl of Kingston[2], Lady Evelyn Pierrepont[2] a Lady Frances Pierrepont[2] (sourozenci) John Stuart[2], James Stuart-Wortley-Mackenzie[2], Charles Stuart[2], Louisa Stuart[2], William Stuart[2], Frederick Stuart[3], Lady Mary Stuart[3], Lady Anne Stuart[3][2], Lady Jane Stuart[3][2] a Lady Caroline Stuart[3][2] (vnuci) |
 multimediální obsah na Commons | |
|
galerie na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lady Mary Wortley Montagu (26. května 1689 Londýn – 21. srpna 1762) byla anglická aristokratka a spisovatelka. Dnes je Montagu známá hlavně díky svým dopisům, především dopisům z Turecka, které Billie Melmanová popsala jako „úplně první příklad světského díla napsaného ženou o muslimském Orientu“.
Do historie však vstoupila i tím, že jako první v Anglii se pokusila o prevenci černých neštovic metodou již dříve užívanou v Turecku. (Očkování spočívalo v záměrném nakažení pacienta sušeným hnisem z puchýřů pravých neštovic, v němž je původce oslabený. Strupy se při této proceduře vkládaly do řezných ran. Neštovice jsou však velice virulentní, a tak i následný lehčí průběh nemoci mohl vést ke znetvoření, nebo dokonce smrti pacienta, který byl navíc po celou dobu infekční a mohl šířit nemoc dál, proto se tento způsob neujal a skutečný boj proti neštovicím zahájil až anglický lékař Edward Jenner.)
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodila se jako nejstarší dcera Evelyna Pierreponta, pátého hraběte z Kingstonu-upon-Hull a jeho manželky Lady Mary Fieldingové. Ve třech letech její matka zemřela. Její rodina postupně stoupala na žebříčku britské šlechtické společnosti. V roce 1706 se její otec dočkal povýšení na markýze z Dorchestru, dále získal vedoucí postavení ve sněmovně lordů a v roce 1715 titulu vévody z Kingstonu.
Až do svých devíti let byla Mary vychovávána babičkou, teprve tehdy se její výchovy ujal sám otec. Během mládí pobývala hlavně na zámcích Thoresby Hall a Holme Pierrepont Hall, kde ve zdejších knihovnách, které se řadily k nejkvalitnějším v celém království, propadla kouzlu knih a literatury. Protože se nemohla s otcem shodnout na jménu svého budoucího manžela, vzala vše do svých rukou a 23. srpna 1712 se vdala za Edwarda Wortleyho. Novomanželé následně žili nějaký čas v ústraní. V roce 1715 se Edward stal členem parlamentu, díky čemuž stoupala jeho kariéra. Polepšila si i Mary, která se stala miláčkem dvorské společnosti. Nedlouho poté ji ovšem postihly neštovice, takže se musela opět stáhnout do soukromí.
Po svém uzdravení v roce 1716 se ovšem nezapojila mezi londýnskou smetánku, nýbrž následovala manžela, který se mezitím stal velvyslancem v Osmanské říši. Do Cařihradu, hlavního města Osmanské říše, se dostali přes Vídeň a Adrianopoli. Celkem na cestách a v říši strávili dva roky, během kterých Mary napsala desítky dopisů, ve kterých vylíčila každodenní život v těchto zemích, ale také zvyklosti, ať už u dvora či mezi obyčejnými lidmi. Ceněná jsou především svědectví o Osmanské říši.
Zajímavé jsou také její pohledy na Vídeň a Čechy, které zaznamenala v ryze soukromých dopisech postrádajících jakékoliv znaky formalit. Je v nich vidět, že ji rakouská monarchie nikterak neokouzlila, jak např. dosvědčuje i jeden z prvních dopisů, který poslala do Londýna:
| „ | Království české jest nejpustější ze všech zemí, která jsem viděla v Německu. Vesnice jsou tak bídné a poštovní stanice tak ubohé, že čistá sláma a čerstvá voda jsou dobrodiní, jakého nenajdeme všude, a nesmíme doufat v lepší pohodlí… | “ |
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lady Mary Wortley Montagu na anglické Wikipedii.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Mgr. Kristina Swiderová. Angličanka v srdci Evropy. Tajemství české minulosti. 2012, čís. 13, s. 22-26.