Mary Wortley Montagu
| Mary Wortleyová Montaguová | |
|---|---|
 Mary Wortley Montagu, od Charlese Jervase, po roce 1716. | |
| Rodné jméno | Mary Pierre |
| Narození | 15. května 1689 Holme Pierrepont |
| Úmrtí | 21. srpna 1762 (ve věku 73 let) Westminster |
| Příčina úmrtí | rakovina |
| Místo pohřbení | Grosvenor Chapel, Mayfair |
| Povolání | objevitelka, básnířka, dramatička, editorka a spisovatelka |
| Témata | poezie a literární činnost |
| Manžel(ka) | Sir Edward Wortley Montagu |
| Děti | Mary Stuartová[1][2] Edward Wortley Montagu[3][2][4] |
| Rodiče | Evelyn Pierrepont[1][2] a Mary Feildingová[1][2] |
| Příbuzní | William Pierrepont[2], Evelyn Pierrepontová[2] a Frances Pierrepontová[2] (sourozenci) John Stuart[2], James Stuart-Wortley-Mackenzie[2], Charles Stuart[2], Louisa Stuart[2], William Stuart[2], Frederick Stuart[3], Lady Mary Stuart[3], Anne Stuart[3][2], Jane Stuart[3][2], Lady Caroline Stuart[3][2] a Lady Augusta Corbett (vnoučata) |
 multimediální obsah na Commons | |
| galerie na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lady Mary Wortley Montagu (26. května 1689 Londýn – 21. srpna 1762) byla anglická aristokratka a spisovatelka. Dnes je Montagu známá hlavně díky svým dopisům, především dopisům z Turecka, které Billie Melmanová popsala jako „úplně první příklad světského díla napsaného ženou o muslimském Orientu“.
Do historie paní Montagu vstoupila tím, že se jako první v Anglii pokusila o prevenci černých neštovic metodou, se kterou se seznámila při pobytu v Turecku. Po návratu do Anglie, kde v té době řádila epidemie pravých neštovic, v roce 1721 požádala, aby její lékař Charles Maitland inokuloval její dceru, čemuž kromě přátel přihlížel i královský lékař Hans Sloane.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodila se jako nejstarší dcera Evelyna Pierreponta, pátého hraběte z Kingstonu-upon-Hull a jeho manželky Lady Mary Fieldingové. Ve třech letech její matka zemřela. Její rodina postupně stoupala na žebříčku britské šlechtické společnosti. V roce 1706 se její otec dočkal povýšení na markýze z Dorchestru, dále získal vedoucí postavení ve sněmovně lordů a v roce 1715 titulu vévody z Kingstonu.
Až do svých devíti let byla Mary vychovávána babičkou, teprve tehdy se její výchovy ujal sám otec. Během mládí pobývala hlavně na zámcích Thoresby Hall a Holme Pierrepont Hall, kde ve zdejších knihovnách, které se řadily k nejkvalitnějším v celém království, propadla kouzlu knih a literatury. Protože se nemohla s otcem shodnout na jménu svého budoucího manžela, vzala vše do svých rukou a 23. srpna 1712 se vdala za Edwarda Wortleyho. Novomanželé následně žili nějaký čas v ústraní. Edward se v té době stal členem parlamentu, díky čemuž stoupala jeho kariéra. Mary získala uznání dvorské společnosti nejen díky svému postavení, ale také díky svému intelektu a literárnímu talentu, který přitahoval pozornost aristokratů a jiných vlivných mužů. Nedlouho poté ji ovšem v roce 1715 postihly pravé neštovice, takže se musela opět stáhnout do soukromí.
Po svém uzdravení v roce 1716 se ovšem nezapojila mezi londýnskou smetánku, nýbrž následovala manžela, který se mezitím stal velvyslancem v Osmanské říši. Do Cařihradu, hlavního města Osmanské říše, se dostali přes Vídeň a Adrianopoli. Celkem na cestách a v říši strávili dva roky, během kterých Mary napsala desítky dopisů, ve kterých vylíčila každodenní život v těchto zemích, ale také zvyklosti, ať už u dvora či mezi obyčejnými lidmi. Ceněná jsou především svědectví o Osmanské říši.
Zajímavé jsou také její pohledy na Vídeň a Čechy, které zaznamenala v ryze soukromých dopisech postrádajících jakékoliv znaky formalit. Je v nich vidět, že ji rakouská monarchie nikterak neokouzlila, jak např. dosvědčuje i jeden z prvních dopisů, který poslala do Londýna:
| „ | Království české jest nejpustější ze všech zemí, která jsem viděla v Německu. Vesnice jsou tak bídné a poštovní stanice tak ubohé, že čistá sláma a čerstvá voda jsou dobrodiní, jakého nenajdeme všude, a nesmíme doufat v lepší pohodlí… | “ |
Inokulace
[editovat | editovat zdroj]Inokulace byla metoda boje proti pravým neštovicím, která spočívala v záměrném nakažení pacienta sušeným hnisem z puchýřů pravých neštovic, v němž je původce oslabený. Strupy se při této proceduře vetřely do řezných ran v kůži (do svalu), což umožnilo tělu zahájit obrannou reakci imunitního systému lokálně. Neštovice jsou velice virulentní, takže následný lehčí průběh nemoci i tak mohl vést ke znetvoření nebo smrti pacienta (ale když přežil, byl proti nákaze už doživotně chráněn). Pacient byl navíc po celou dobu inokulace infekční a mohl šířit nemoc dál. Proto se tento způsob neujal a skutečný boj proti neštovicím zahájil až anglický lékař Edward Jenner vynálezem očkování.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lady Mary Wortley Montagu na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mary Wortleyová Montaguová na Wikimedia Commons
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Mgr. Kristina Swiderová. Angličanka v srdci Evropy. Tajemství české minulosti. 2012, čís. 13, s. 22–26.
