José Eduardo dos Santos

José Eduardo dos Santos
2. Prezident Angoly
Ve funkci: 10. září 1979 – 26. září 2017
Předchůdce	António Agostinho Neto
Nástupce	João Lourenço
Stranická příslušnost
Členství	MPLA
Rodné jméno	José Eduardo Van Dunen
Narození	28. srpna 1942 Luanda, Portugalská západní Afrika
Úmrtí	8. července 2022 (ve věku 79 let) Barcelona
Příčina úmrtí	srdeční selhání
Choť	Ana Paula dos Santos (1991–2022)
Děti	Isabel dos Santos José Filomeno dos Santos Coréon Dú Welwitschia dos Santos
Alma mater	Ázerbájdžánská státní ropná akademie
Profese	politik a inženýr
Náboženství	katolicismus
Ocenění	velkokříž s řetězem Řádu prince Jindřicha (1988) Řád Agostinha Neta (1991) velká kolana Řádu svatého Jakuba od meče (1996) čestný doktor Ruské univerzity družby národů (1998) Řád přátelství (2006) … více na Wikidatech
Podpis
Commons	José Eduardo dos Santos
Některá data mohou pocházet z datové položky.

José Eduardo dos Santos (28. srpna 1942, Luanda, Portugalská západní Afrika – 8. července 2022, Barcelona, Španělsko) byl angolský politik, druhý prezident Angoly.

Život

Narodil v rodině příslušníků kmene Mbundu. Po luandské základní škole studoval na Lyceu Salvadora Correiy a už jako student se zapojoval do ilegálního politického boje za nezávislou Angolu a působil v Movimento Popular de Libertação de Angola (MPLA, Lidové hnutí za osvobození Angoly).

Poté co ozbrojené povstání roku 1961 vyvolalo silné portugalské represe odešel do Konga a v 20 letech se stal reprezentantem MPLA v Brazzaville. O rok později se připojil k partyzánským oddílům tohoto hnutí. SSSR, který aktivně podporoval MPLA, mu v roce 1963 poskytl stipendium na Petrochemickém institutu v Baku, kde dos Santos v roce 1969 získal inženýrský titul v oboru ropného průmyslu. Následoval několikaměsíční vojenský výcvik a tak mohl po návratu do Afriky působit jako vysoký velitel v ozbrojených oddílech MPLA.

Po vzniku nezávislé Angoly pod vládou MPLA se stal ministrem zahraničí, později zastával i funkce vicepremiéra a ministra plánování. Po smrti A. A. Neta převzal v září 1979 jeho funkci předsedy MPLA i prezidentský úřad a koncentroval ve svých rukách diktátorské pravomoci. V situaci dlouhotrvající občanské války se choval pragmaticky. Přes vládní marxisticko-leninskou ideologii navázal kontakty se západními petrolejářskými společnostmi, aby z prodeje angolské ropy mohl financovat válku MPLA proti opoziční UNITA vedené Jonasem Savimbim. V podmínkách rozvráceného hospodářství se čelným představitelům MPLA dařilo zabezpečit si blahobytný život.

Po skončení studené války a ztrátě sovětské podpory se musel v roce 1992 postavit v relativně svobodných volbách pod dohledem OSN Savimbimu ze strany UNITA. V prvním kole obdržel téměř 50 % hlasů. Jonas Savimbi obdržel lehce přes 40 % hlasů. Savimbiho podporovatelé volby zpochybnili a započali demonstrovat proti jejich výsledkům. Tyto protesty nařídil dos Santos krvavě potlačit ozbrojenými složkami. Tyto události vešly ve známost jako takzvaný Halloweenský masakr a zahynulo při nich okolo deseti tisíc lidí, převážně neozbrojených demonstrantů. V reakci na tento zločin se UNITA vrátila k násilnému boji, který trval až do roku 2002, kdy byla 4. dubna podepsána dohoda mezi angolskou vládou a opozičním hnutím UNITA a zahájen mírový proces. Ten byl prakticky ukončen v roce 2002, kdy byl Jonas Savimbi zabit.

Své pozice si Santos uhájil i po skončení občanské války v roce 2002. Opozicí i řadovými Angolany byl spolu s dalšími vládními představiteli obviňován z nezákonného obohacování se z angolských příjmů z ropy.

Přes jeho občasné sliby se v Angole od roku 1992 nekonaly dalších 20 let další volby, a to přes to, že byly opakovaně plánovány a odkládány. Nakonec se uskutečnily až v srpnu roku 2012. Volby vyhrála opět vládní strana MPLA (poměr 71,8 % většiny proti 18,7 % hlasům opoziční organizace UNITA) a prezidentem se opět stal jako její předseda dos Santos.

Byl jedním z nejdéle vládnoucích prezidentů světa (38 let). V březnu 2016 oznámil, že hodlá odejít do penze po prezidentských volbách, které proběhly v srpnu 2017. Jeho nástupcem se stal João Lourenço, který dne 26. září 2017 složil slib jako třetí prezident Angoly.

Rodinný život

Podle oficiálního životopisu se rád věnoval sportu, hrál na kytaru a bubny a četl angolské autory. Byl třikrát ženatý, má 6 dětí, z toho 1 nemanželské. Současnou manželkou je bývalá modelka Ana Paula dos Santos.

Jeho dcerou je podnikatelka Isabel dos Santosová, nejbohatší žena na africkém kontinentu s odhadovaným majetkem přes tři miliardy amerických dolarů. Vzhledem k rodinnému zázemí bývá často obviňována, že svého bohatství dosáhla korupcí, nepotismem a zejména perzekucí a vydíráním obchodních konkurentů a partnerů. Angola proto často bývá udávána za příklad kleptokracie. V roce 2019 jí angolské úřady zmrazily majetek, protože údajně vyvedla ze státních firem asi miliardu dolarů do společností, které skrytě vlastní. V současnosti ji hledá Interpol.

Vyznamenání

• velkokříž s řetězem Řádu prince Jindřicha – Portugalsko, 25. ledna 1988
• Řád Agostinha Neta – Angola, 1991
• velkokříž s řetězem Řádu svatého Jakuba od meče – Portugalsko, 9. března 1996
• Řád přátelství – Rusko, 30. října 2006
• Řád společníků O. R. Tamba ve zlatě – Jihoafrická republika, 27. dubna 2010
• Řád cti – Rusko, 31. srpna 2012
• Řád Srbské republiky I. třídy – Srbsko, 2016
• Řád José Martího – Kuba

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu José Eduardo dos Santos na Wikimedia Commons

Autoritní data	NKC: js20090625010 BNF: cb11887489q (data) GND: 1057552135 ISNI: 0000 0000 7829 1400 LCCN: n93090556 NTA: 301749523 SNAC: w6v99ztf SUDOC: 116796138 VIAF: 90594066 WorldCat Entities: E39PBJfMkp7HfXTcTbkG386xjC

Portály: Lidé | Politika