Johana Francouzská (1391–1433)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Johana Francouzská
Narození 24. ledna 1391
Melun
Úmrtí 27. září 1433 (ve věku 42 let)
Vannes
Manžel/ka Jan V. Bretaňský
Děti Isabela Bretaňská, František I. Bretaňský, Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ545140 a Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ3106556
Rodiče Karel VI. Francouzský a Isabela Bavorská
Příbuzní bratři Karel VII. Francouzský, Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ1347131 a Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ1685961
sestry Kateřina z Valois, Izabela z Valois, Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ269953, Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ2949470 a Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ4489941
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Svatba Johany a Jana Bretaňského (dobová miniatura)

Johana Francouzská (fr. Jeanne de France, 24. ledna 1391, Melun27. září 1433, Vannes)[1] byla bretaňská vévodkyně z dynastie Valois.

Život[editovat | editovat zdroj]

Johana se narodila jako dcera francouzského krále Karla VI. a jeho manželky Isabely Bavorské. 19. září 1396 byla v Paříži jako pětiletá provdána za svého vrstevníka[2] Jana, syna bretaňského vévody Jana IV.

Janův otec zemřel roku 1399 a roku 1403[3] se jeho ovdovělá matka Jana Navarrská provdala za anglického krále Jindřicha IV., což poněkud zmírnilo napětí mezi Anglií a Bretaní. Janovi se dařilo udržovat přátelské vztahy i se dvorem svého chorého tchána a až po zavraždění Jana Nebojácného se bretaňský vévoda výrazněji angažoval v burgundském táboře.

Roku 1420 se po pokusu o převrat dostal Jan do zajetí synů Markéty z Clissonu, hraběnky z Penthièvre, kteří jej drželi ve vězení. Vévodkyně Johana shromáždila přívržence bretaňské vlády dynastie Montfortů a vyreklamovala z anglického zajetí Artura z Richemontu,[4] jehož pomoc k osvobození manžela nutně potřebovala. Se svými společníky oblehla hrady patřící hrabatům z Penthièvre a cenný zajatec byl nakonec propuštěn. Bývalí žalářníci byli po vévodově osvobození bretaňským parlamentem odsouzeni za velezradu.[5]

Svému muži dala Johana sedm dětí, které využil stejně jako své sourozence pro upevňování vztahů se svými spojenci. Syna Františka vyslal na dvůr francouzského krále a Gillese na dvůr anglický. Annu provdal za Jana Bourbonského.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. www.mittelalter-genealogie.de
  2. www.mittelalter-genealogie.de
  3. www.mittelalter-genealogie.de
  4. GALLIOU, Patrick; JONES, Michael. Bretonci. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 1998. ISBN 80-7106-202-2. S. 250.  
  5. Bretonci, str. 250

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Schnith Karl: Frauen des Mittelalters in Lebensbildern. Verlag Styria Graz Wien Köln 1997

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]