Jizera (hora)

Jizera
	pohled na Jizeru ze Sněžných věžiček
Vrchol	1122 m n. m.
Prominence	238 m ↓ Na Písčinách
Izolace	6,2 km → Smrk
Seznamy	Tisícovky v Česku #171; Ultratisícovky #50; Nejprominentnější hory CZ #72; Hory a kopce Jizerských hor #4
Poznámka	výhled
Poloha
Stát	Česko
Pohoří	Jizerské hory / Jizerská hornatina / Smědavská hornatina / Jizerská část
Souřadnice	50°50′2″ s. š., 15°15′33″ v. d.
	Jizera
Hornina	žula
Povodí	Desná → Kamenice → Jizera → Labe, Smědá → Lužická Nisa → Odra
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jizera (německy Siechhübel) je se svými 1122 m n. m. druhá nejvyšší hora české části Jizerských hor a také nejvyšší vrchol Hejnického hřebene a celé Jizerské hornatiny. Zároveň je horou s nejvyšší prominencí (převýšením od sedla) ze všech tisícovek v české části hor.^[1] Přírodní rezervace Prales Jizera o rozloze 92,44 ha leží na katastru města Hejnice v okrese Liberec ve stejnojmenném kraji.^[2]

Název[editovat | editovat zdroj]

V hraničním sporu roku 1591 byla nazývána Bražecký vrch nebo Bražec. Německý název Siechhübel (Siebengiebel) znamená v českém překladu Sedmištít. Tento název patrně odkazoval na mohutnou, poměrně členitou, žulovou skálu na samém vrcholu hory. Tato skála byla zpřístupněna a je místem daleké vyhlídky do okolního kraje. Přes stejný název není hora Jizera přímým zdrojem řeky Jizery, která dala jméno celému pohoří. Hora Jizera na hlavním evropském rozvodí je na severu zdrojem pro Smědou, na jihu pro Desnou (přítok řeky Kamenice a posléze i Jizery mimo oblast Jizerských hor).

Geologie a geomorfologie[editovat | editovat zdroj]

Vrcholové skály jsou tvořeny silně rozpukaným středně až hrubozrnným porfyrickým granitem jizerského typu. Vedle této horniny s velkými krystaly živce, která tvoří podstatnou část skalních tvarů v rezervaci, se zde vyskytuje drobnozrnná žula, z níž se vytvořila suťová pole.^[3] Podobné tvary skal se označují jako tory^[4] a jsou svým vznikem spojeny s obdobím hlubokého zvětrávání skalního masivu podle puklin do hloubek. V dalším období pak došlo k odnosu zvětralin a odhalení nejodolnějších částí. Modelace skaliska pak byla dokončena v glaciálech čtvrtohor mrazovým zvětráváním.

Přístup[editovat | editovat zdroj]

Na vrchol se lze dostat jen od VSV po žlutě značené odbočce od rozcestí Pod Jizerou na hlavní červené turistické trase. Toto místo se nachází v sedle mezi Smědavskou horou, v sousedství přírodní rezervace Klečové louky, nedaleko pramene Bílé Smědé, na cestě mezi Smědavou a rozcestím Na Kneipě (též Knejpě) u stejnojmenné přírodní památky. Od Smědavy, kde je parkoviště, autobusová zastávka a výletní restaurace, je vrchol Jizery vzdálen asi 3 km.

Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]

Na vrchol, který je součástí přírodní rezervace Prales Jizera, vede také neznačená cesta od VJV, odbočující nedaleko rozcestí Na Kneipě z Kasárenské silnice. Na tuto cestu ale není z důvodu ochrany přírody přístup dovolen. Přírodní rezervace Prales Jizera, který se kolem vrcholu rozkládá v nadmořské výšce nad 1000 m, chrání zbytky zdejších smrkových porostů.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Vrchol Jizery (2006)
Odbočka na Jizeru
Pohled k vrcholu Jizery od rozcestníku
Cesta k vrcholu vede po balvanech
Informační tabule pod vrcholem
Vrchol Jizery
Skály na vrcholu - pohled k severu
Pohled na východ přes Jizerku a Bukovec, v pozadí Krkonoše
Radioamatér na jedné z vrcholových skal
Pohled z vrcholu Jizery v dubnu 2017.
Pod vrcholem Jizery v dubnu 2017.
Chata pod vrcholem Jizery v dubnu 2017.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ ^a ^b Prominence a izolace na Ultratisicovky.cz
↑ PR Prales Jizera na seznamu zvláště chráněných území AOPK ČR
↑ Popis lokality na webu geology.cz
↑ RUBÍN, Josef; BALATKA, Břetislav. Atlas skalních, zemních a půdních tvarů. 1. vyd. Praha: Academia, 1986. 365 s. S. 66–67.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Jizera na Wikimedia Commons
Jizera na Jizerky jinak
Jizera na Tisicovky.cz
Fotogalerie na Fotoprazak.cz Archivováno 27. 10. 2015 na Wayback Machine.

[ultra-1] Prominence a izolace na Ultratisicovky.cz

[2] PR Prales Jizera na seznamu zvláště chráněných území AOPK ČR

[3] Popis lokality na webu geology.cz

[4] RUBÍN, Josef; BALATKA, Břetislav. Atlas skalních, zemních a půdních tvarů. 1. vyd. Praha: Academia, 1986. 365 s. S. 66–67.

[1]

[2]

[3]

[4]

Jizerské tisícovky

Česko (15)	Smrk (1124 m) • Jizera (1122 m) • Černá hora (1084 m) • Smědavská hora (1084 m) • Holubník (1071 m) • Sněžné věžičky (1066 m) • Černý vrch (1029 m) • Věžní skály (1018 m) • Ptačí kupy (1013 m) • Na kneipě (1013 m) • Bílá smrt (1010 m) • Polední kameny (1006 m) • Bukovec (1005 m) • Zámky (1005 m) • Milíře (1002 m)

Polsko (15)	Wysoka Kopa (1126 m) • Smrek (1123 m) • Sine Skałki (1122 m) • Przednia Kopa (1114 m) • Stóg Izerski (1107 m) • Izerskie Garby (1084 m) • Wysoki Kamień (1058 m) • Wysoki Kamień Z (1050 m) • Zwalisko (1047 m) • Łużec (1037 m) • Zawalidroga (1025 m) • Zawalidroga Z (1023 m) • Cicha Równia (1001 m) • Krogulec (1001 m) • Podmokła (1001 m)