Přeskočit na obsah

Jindřich František Schlik

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jindřich František Schlik
31. velkopřevor českého velkopřevorství řádu maltézských rytířů (v celkovém pořadí 67. představený řádu)
Ve funkci:
1996 – 2002
PředchůdceCyril Toumanoff
NástupceVáclav Norbert Kinský
Komtur komendy řádu maltézských rytířů v Mailbergu
Vojenská služba
SlužbaČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Doba služby?–1948
Hodnostplukovník v záloze[1]

Narození23. prosince 1916
Vokšice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí30. dubna 2004 (ve věku 87 let)
Jičín
ČeskoČesko Česko
Místo pohřbeníHrobka Schliků ve Veliši
RodičeJindřich Maria Schlik (1875–1957) a Margareta z Thun-Hohensteinu (1885–1968)
Příbuzníbratr: František Jindřich Schlik (1914–2005)
bratr: Zikmund Schlik (1916–1988)
bratr: Ondřej Schlik (1917–1942)
sestra: Marie Margareta, provd. Bucková (1921–2013)
Profeseduchovní
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jindřich František Schlik (celým jménem Jindřich František Josef Antonín Sigmund Maria hrabě Schlik z Holíče a Pasounu;[2] 23. prosince 1916 Vokšice30. dubna 2004 Jičín)[1] byl český šlechtic z rodu Schliků, český vlastenec, signatář Prohlášení české a moravské šlechty ze září 1939, profesní rytíř a v letech 1996–2002 velkopřevor českého velkopřevorství řádu Maltézských rytířů v Praze.

Zámek Jičíněves

Narodil se jako třetí syn Jindřicha Marii Schlika (1875–1957), majorátního pána na zámcích Jičíněves a Vokšice, a jeho manželky Margarety z Thun-Hohensteinu (1885–1968).

Jako vlastenec podepsal Prohlášení české a moravské šlechty ze září 1939 – společně se svým otcem Jindřichem Mariou Schlikem a bratry Františkem (1914–2005), Zikmundem (1916–1988) a Ondřejem (1917–1942).

Jindřich absolvoval vojenskou akademii v Hranicích, aktivně působil v armádě jako důstojník. Po komunistickém puči byl jeho rodičům znárodněn majetek. On sloužil u posádky v Klatovech jako štábní kapitán. Z armády byl ve svých třiceti šesti letech donucen odejít, ale hodnost mu zůstala. Poté vystřídal několik dělnických zaměstnání, pracoval jako traktorista, vykládal železniční vagóny, byl pomocným dělníkem ve slévárně, montérem na lise a odchodil vrtmistrovský kurz.[3]

Po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy emigroval do Rakouska a v roce 1971 se stal komturem komendy maltézských rytířů v Mailbergu. Sehnal prostředky na opravu tamějšího zámku a otevřel tam muzeum o historii maltézských rytířů, ubytovnu a kulturní sál.[3]

Po sametové revoluci byl jeho rodu vrácen majetek v restituci. Vlastní např. zámek v Jičíněvsi.

  1. a b POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 331. 
  2. MAREK, Miroslav. Rodokmen Schliků 3 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2009-07-24 [cit. 2022-11-30]. Dostupné online. 
  3. a b VOTÝPKA, Vladimír. Příběhy české šlechty. 3. vyd. Praha a Litomyšl: Paseka, 2002. 408 s. ISBN 80-7185-507-3. S. 141. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Předchůdce:
Karel Eduard z Paaru
(dočasný zástupce velkopřevora)
Znak z doby nástupu 31. velkopřevor Řádu maltézských rytířů v Čechách
19962002
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Václav Norbert Kinský