Jindřich Záhoř
| MUDr. Jindřich Záhoř | |
|---|---|
 Jindřich Záhoř | |
| poslanec Českého zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1895 – 1901 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | mladočeši |
| Narození | 6. listopadu 1845 Volyně  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 21. září 1927 (ve věku 81 let) Nové Město |
| Děti | Zdeněk Záhoř Alexej Záhoř |
| Alma mater | Karlo-Ferdinand. univerzita |
| Profese | lékař |
| Commons | Jindřich Záhoř |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jindřich Záhoř (6. listopadu 1845 Volyně[1] – 21. září 1927 Praha[2]) byl rakouský a český lékař, pražský městský hygienik a politik, na přelomu 19. a 20. století poslanec Českého zemského sněmu.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Vystudoval na gymnáziu v Budějovicích a Písku a roku 1871 na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze získal titul doktora lékařství.[3]
Roku 1878 nastoupil jako městský okresní lékař a roku 1884 fysik v Praze. Od roku 1888 působil coby vrchní městský fyzik pražský. V této funkci se zasloužil o četná hygienická opatření jako výstavba kanalizace, asanace Josefova, zbudování ústředních jatek a stavba krematorií. Zároveň působil na pozici sekundáře v druhém oddělení pro nemoci vnitřní pražské všeobecné nemocnice. Spoluzakládal Spolek pro hry mládeže české v Praze. Propagoval kremační pohřby a angažoval se ve Společnosti pro spalování mrtvol. Společně s Dr. Weissem vydal publikaci Názvosloví lékařské. Od roku 1884 byl redaktorem listu Zdravotní zprávy města Prahy. Přispíval i do Časopisu českých lékařů.[4][3]
Zasedal v zemské zdravotní radě. Koncem století se zapojil i do zemské politiky. Ve volbách v roce 1895 byl zvolen v kurii městské (volební obvod Praha-Holešovice) do Českého zemského sněmu. Politicky patřil k mladočeské straně.[3]
Zemřel v září 1927. Jeho pohřeb se konal v krematoriu v Praze na Olšanech. Promluvil na něm bývalý ministr zdravotnictví Ladislav Prokop Procházka, který zdůraznil, že Záhoř svými zdravotními a hygienickými aktivitami zachránil v Praze desítky tisíc lidských životů.[5]
Rodina
[editovat | editovat zdroj]
- Syn Zdeněk Záhoř[6] (1881-1931) pracoval jako středoškolský profesor, autor učebnic sexuální výchovy a literárně historických prací.[7] Jeho manželkou byla Marie Záhořová-Němcová (1885-1930), filantropka, vnučka Boženy Němcové.[8]
- Syn Alexej Záhoř (1883-1969) působil jako oční lékař.[4][9]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých hlavního magistrátu, sign. MAG Z5, s. 374
- ↑ a b c NAVRÁTIL, Michal. Almanach sněmu království Českého 1895–1901. Praha: [s.n.], 1896. Dostupné online.
- ↑ a b Záhoř, Jindřich, 1845-1927 [online]. medvik.cz [cit. 2018-01-24]. Dostupné online.
- ↑ Pohřeb MUDra Jindřicha Záhoře. Národní politika. Září 1927, roč. 45, čís. 264, s. 4. Dostupné online.
- ↑ Příbuzenské vztahy viz Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 721, obraz 267. Dostupné online.
- ↑ Literatura a věda. Zdeněk Záhoř. Národní listy. 1931-08-18, roč. 71, čís. 225, s. 2. Dostupné online [cit. 2013-04-27].
- ↑ Vzrušující sebevražda českého spisovatele a pedagoga. Národní politika. 1931-08-17, roč. 49, čís. 224, s. 3. Dostupné online [cit. 2013-04-27].
- ↑ Alexej Záhoř v databázi autorit NK ČR
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jindřich Záhoř na Wikimedia Commons 
Autor Jindřich Záhoř ve Wikizdrojích- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jindřich Záhoř
