Jiřina Žertová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jiřina Žertová
Narození 13. srpna 1932
Praha
Povolání sklářská výtvarnice, sochařka
Vzdělání VŠUP v Praze
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jiřina Žertová (* 13. srpna 1932, Praha)[1] je česká sochařka, sklářská a uměleckoprůmyslová výtvarnice.

Život[editovat | editovat zdroj]

V letech 1947 až 1950 studovala na Státní grafické škole. Na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze byla přijata krátce po únorovém komunistickém převratu a v době tvrdých politických perzekucí. Přesto se profesoru Josefu Kaplickému podařilo v ateliéru udržet liberální a kreativní atmosféru.[2] Sešla se zde skupina studentů (René Roubíček, Stanislav Libenský, Václav Cigler, Vladimír Kopecký, Vratislav Šotola, Stanislav Oliva, Rudolf Volráb, aj.)[3], které zajímala moderní malba a grafika a mohli své představy uplatnit v práci s leptaným a malovaným sklem. Jiřina Žertová ukončila studium roku 1955 návrhem monumentální realizace skleněné stěny.[2]

Od roku 1956 pracuje jako nezávislý výtvarník a věnuje se volné tvorbě. Spolupracuje externě se sklárnami Bohemia v Poděbradech a navrhuje foukané a ryté sklo pro Sklářskou huť Beránek ve Škrdlovicích[4].

Je členkou SVU Mánes.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Jiřina Žertová patří mezi tvůrce, kteří se v kontextu české ateliérové sklářské tvorby uplatňují nejvýrazněji v oblasti malovaného skla.

Jiřina Žertová, Váza 3, Škrdlovice, 1966

Její tvůrčí dráha v práci se sklem začala na konci 50. a poté v 60. letech, kdy měla možnost realizovat návrhy hutnického skla ve sklárně ve Škrdlovicích. A již první práce byly neseny v duchu netradičních řešení. Harmonii křivek foukaných tvarů spojila s pojednáním jejich stěn dekorem bublin spolu s odvážnými „malířskými tahy“ pramenů barevných sklovin.

Jiřina Žertová, Kámen, 1990

Experimentování s možnostmi foukání skloviny stálo také na počátku autorčiny ryze autorské sklářské tvorby ve 2. polovině 70. let. Zprvu bylo hnací silou kreativity samo opojení z formování rozměrné bubliny, která byla ve výsledku fascinujícím objektem. Zásahy do ní se omezovaly na prohýbání či prosté promáčknutí hladce vypjatého tvaru. Jiřina Žertová ale brzy opustila uhlazenost formy. Začala využívat foukání do stále složitějších dřevěných i sádrových forem. Ty dávaly živelně se rozpínající hmotě nový dramatický výraz v modelaci tvarů a ve strukturách povrchů.

Jiřina Žertová, Červená tráva, 1994

Razanci tvarování autorka po čase ještě zdůraznila zásahy barvou, jejichž podoba se posléze ustálila na lité liniové struktuře, obepínající v barevné spleti skleněný tvar. Práce mohou odkazovat k inspiraci přírodními motivy a jevy. Transformace podnětů z konkrétní reality ale nebyla při jejich vzniku zásadně určujícím momentem. Vznikaly volně, v zaujetí samotným tvůrčím uvažováním o modelaci hmot skleněného tvaru světlem, o interakci sochařských forem s barevnými akcenty jako s prvkem odlišné výtvarné řeči.

Na počátku 90. let vyčerpaly foukané tvary pro Jiřinu Žertovou svoje výrazové možnosti. Nové nasměrování našla ve využití principu vrstvení malovaných plochých skel. Zůstala v nich zachována rozmáchlá litá strukturální malba, ale zásadně se proměnila forma a vztah sklo – barva. Podoba autorčiných prací je vnějškovou formou méně dramatická. Zdánlivě nehmotné hranoly vrstvených desek neexpandují do prostoru, uzavírají se do sebe samých. Sklo se stalo stavebním prvkem, nositelem malované barevné struktury, zprostředkovatelem vizuální proměnnosti celého objektu. V jeho sevřeném vnitřním prostoru se rozehrává těkavá hra s barevnou a světelnou proměnností, s iluzí hmotného, s prostorovou magií, narušením logiky výstavby objektu odrazy zrcadel. Ačkoliv je opět možné vidět v pracích podobnosti s realitou, jedná se o souvislost obecně symbolickou. K mnohdy rozměrným dílům lze tedy přistupovat především jako k velkorysé nabídce zážitku impresivní hry s mnohotvárností, s barvou a strukturou, s čímsi viděným a přesto neuchopitelným.

Jiřina Žertová, Kolotoč, 2006
Jiřina Žertová, Babylon, 2012
Jiřina Žertová, Viadukt, 1999
Jiřina Žertová, Odvanuto větrem I, II, 2001
Jiřina Žertová, Brána temnoty, 2001
Jiřina Žertová, Milenci, 2004
Jiřina Žertová, Kuřáci, 2005
Jiřina Žertová, Hlubina, 2012-2014

V posledním desetiletí vytvořila autorka tímto způsobem velkou řadu charismatických prací - složitých prostorových objektů skládaných z plochých skel. Na vrstvách je uplatněné bohaté víření barevných struktur, ale i monochromní černá či rudá malba linií kombinovaných s plochami. (Babylon, 2012)

Jiřina Žertová je v autentičnosti svého výtvarného rukopisu nastálo jednou z nejvýraznějších postav současného ateliérového skla v České republice a její práce mají své uznávané postavení i v mezinárodním kontextu.

Design[editovat | editovat zdroj]

Jiřina Žertová je autorkou nápojového skla, hutního skla tvarovaného z volné ruky i návrhů dekorů broušeného olovnatého skla. Je také autorkou několika realizací pro architekturu.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

  • 1957 XI. Trienale di Milano, Silver Medal
  • 2004 International Exhibition of Glass Kanazawa, Honourable mention

Zastoupení ve sbírkách[editovat | editovat zdroj]

Výstavy[editovat | editovat zdroj]

Autorské[editovat | editovat zdroj]

  • 1973 Galerie Lobmeyer, Vídeň
  • 1975 Severočeské muzeum, Liberec
  • 1982 Gallery Rob van den Doel, Gravenhage, NL
  • 1984, 1987 Galerie Centrum, Praha
  • 1988 Galerie Gottschalk-Betz, Frankfurt nad Mohanem
  • 1992 Miller Gallery, New York
  • 1994 Dům u Jonáše, Východočeská galerie v Pardubicích
  • 1998 Bender-Boehringer - Zentrum, Vídeň
  • 1999 Galerie výtvarného umění v Ostravě
  • 2001 Galerie výtvarného umění Znojmo
  • 2005 Glasgalerie Hittfeld, Hamburg
  • 2006 Leo Kaplan Modern, New York
  • 2014 Galerie Nová síň, Praha

Společné (výběr)[editovat | editovat zdroj]

  • 1984 Modern Czechoslovak Glass Sculptures, Copenhagen
Contemporary Glass in Europe, Strasbourg
Trienále řezaného skla, Moravská galerie v Brně
  • 1985 Coburger Glaspreis, Coburg
Glassymposium Süssmuth
  • 1986 Contemporary Czech Glass, London, Birmingham
Modern International Glass Art, Ebeltoft, DK
Tchechoslowakisch Glas in Austria, Wien, Salzburg
  • 1987 Vidre D art, Asuntament de Barcelona
České kulturní centrum Warszawa, Wien
  • 1988 Artistes Verries de Tchécoslovaquie, Bruxelles
Kopecký + Freunde, Frankfurt am Main
Salon, Praha
  • 1989 Contemporary European Crystal and Glass Sculptures, Liége
18 Verriers Tcheque aux Musée Suisse du Vitrail, Romont
Verres de Boheme, Musée des Arts Décoratifs, Paris
Verriers Tcheque aux Centre International du Vitrail, Chartres
  • 1990 International Exhibition of Glass, Kanazawa, J
Neues Glas in Europa, Düsseldorf
  • 1991 Configura, Kunst in Europe, Erfurt
Prague Glas Prize, Mánes, Praha
  • 1992 Prague Glass Prize, Heller Gallery, New York
  • 1993 Bohemia Crystal, Segovia
  • 1994 Sklo 20. století, Východočeské muzeum v Pardubicích
Prager Glaskunst, Bamberg
  • 1996 International Glass Exhibition, Palazzo Ducale, Venezia
  • 1997 Glaskunst aus Tchechien, Wien
  • 1999 Exhibition Czech Glass, P.R., China
  • 2000 Light - Transfigured, Hida Takayama Museum of Art, Gifu, Jap.
Euro - Fire in the Land of Liége
  • 2001 Sensitive Touch, Studio Glass Gallery, London
  • 2001-2011 Verrailes, Galerie Internationale du Verre, Biot, Fr.
  • 2003, 2006, 2012 International Glass Symposium, Crystalex, Nový Bor [5]
  • 2004 International Exhibition of Glass, Kanazawa, Jap
Leo Kaplan Modern, New York
  • 2005 Expo 2005, Aichi, Jap.
  • 2006 Ženský prvek, Galerie Diamant, Praha
  • 2007 České sklo / 1945-1980 (Tvorba v době mizerie a iluzí), Národní galerie v Praze
Skláři Mánesa a jejich hosté, Galerie Diamant, Praha
  • 2008 J. Žertová, D. Zámečníková, A. Matoušková, I. Šrámková, E. Vlčková: Výběr z tvorby, Galerie Dion, Praha
  • 2009 Crossing borders, Glasmuseet Ebeltoft
Glass Friends in Contemporary Glass Sculpture, Litvak gallery, Tel Aviv
Spolek výtvarných umělců Mánes (1887 - 2009) , Berlin, Bratislava
  • 2009/10 Magie skla: Sklárna Beránek ve Škrdlovicích 1940-2008, Východočeské muzeum, Pardubice
  • 2010 New Sensitivity, National Art Museum of China, Beijing
SVU Mánes, Galerie Diamant, Praha
  • 2011 Freedom to Create, Litvak Gallery, Tel Aviv
  • 2012 Jubilanti Mánesa, galerie Diamant, Praha
  • 2012/13 Vše nejlepší! České sklářské umění, Uměleckoprůmyslové museum v Praze

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KŘEN, Ivo. Sklo Jiřiny Žertové. Sanquis. , roč. 2001, čís. 16, s. 48. Dostupné online [cit. 2014-10-09]. ISSN 1212-6535.  
  2. a b Rossini P, Jiřina Žertová, kat., anglický text, 2012, s.6
  3. IS abART: Kaplický Josef
  4. Sklárna Beránek ve Škrdlovicích: 1940-2008
  5. International Glass Symposium: Jiřina Žertová

Literatura[editovat | editovat zdroj]

katalogy
  • Jiřina Žertová: Skleněné definice, 1975, Stehlík F, kat. 24 s., Severočeské muzeum Liberec
  • Jiřina Žertová: Sklo, 1987, autor neuveden, kat. 6 s., ČFVU Dílo, Praha
  • Jiřina Žertová, 2000, Křen Ivo, kat. 16 s., Galerie výtvarného umění v Ostravě
  • Jiřina Žertová, Selected works 1979-2012, 2012, Rossini Pavla, kat. 54 s., ang., vydavatel neuveden
souborné publikace
  • Šindelář Dušan, Současné umělecké sklo v Československu, 112 s., Obelisk, Praha, 1970
  • Adlerová Kudělková Königová Alena, Současné sklo, 71 s., Odeon, Praha, 1979 (též ang. něm. vydání)
  • Langhamer Antonín, Legenda o českém skle / The Legend of Bohemian Glass / Legende vom böhmischen Glas, 292 s., TIGRIS spol. s r. o., Zlín, 1999, ISBN 80-86062-02-3
  • Petrová Sylva, České sklo, 283 s., (nejkrásnější kniha roku 2001), Gallery, Praha, 2001, ISBN 80-86010-44-9
encyklopedie
  • Nová encyklopedie českého výtvarného umění, ed. Horová Anděla, Academia Praha, 1995, ISBN 80-200-0522-6
  • Slovník českých a slovenských výtvarných umělců, ed. Malá Alena, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava, 2010, ISBN 978-80-86171-35-7

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]