Jiří Urban (zlatník)

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jiří Urban
Jiří Urban (2022)
Jiří Urban (2022)
Narození23. března 1954 (70 let)
Jilemnice
VzděláníStřední průmyslová škola šperkařská
Povoláníšperkař, klenotník, restaurátor, malíř
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jiří Urban (* 23. března 1954 Jilemnice) je český šperkař, klenotník, malíř a restaurátor, autor kopií několika korunovačních klenotů, kopie Sedlecké monstrance nebo šperků pro britskou královnu Alžbětu II.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Jilemnici a dětství strávil v Tříči, pak v Semilech, kde maloval pod vedením akad. malíře Vladimíra Komárka v Lidové škole umění. Do roku 1976 žil ve Spálově. V letech 1969-1973 se vyučil zlatníkem a klenotníkem v turnovském družstvu umělecké výroby Granát, kde jako mistr působil František Hejzdral. Roku 1976 ukončil střední odborné vzdělání a přestěhoval se do Turnova. Stal se návrhářem vývojového oddělení družstva Granát a v 80. letech toto oddělení vedl. Roku 1986 složil zkoušku Mistra uměleckých řemesel u prof. Josefa Soukupa na VŠUP v Praze. V roce 1990 Jiří Urban s Ing. Z. Fričem a J. Zakouřilem založil šperkařskou firmu Routa Soliter Granát, s.r.o., Turnov.[1] Roku 2010 založil v Turnově Galerii U. Kromě šperkařské tvorby se zabývá malbou. Na svých cestách navštívil Peru, Čínu a Mongolsko.[2]

Ovlivnil ho slovenský šperkař Anton Cepka a později spolupracoval s jeho synem Matúšem Cepkou a jeho ženou Blankou. Oba jsou špičkovými specialisty na středověké přihrádkové smalty a podíleli se s Jiřím Urbanem na zhotovení dosud nejdokonalejší kopie císařské koruny.[3]

Zúčastnil se sympozií Šperk a drahokam v Turnově (1986, 1995, 2000), sympozia ve Smržovce (1997), sympozií v Jaworu a Rodowu v Polsku, dále na Slovensku, ve Španělsku, USA a Portugalsku.[4] Vystavuje od roku 1985, samostatně od roku 1989.

Byl historicky prvním umělcem, kterému byla dána možnost zhotovit věrné repliky dvou vrcholných středověkých prací – koruny císařů Říše římské a koruny Svatováclavské.[5]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Šperky[editovat | editovat zdroj]

Ve své vlastní tvorbě realizoval komplikované mnohavrstevnaté kompozice stříbrných broží, které působí jako motované a spájené šperky. Urban v nich dosáhl krajních mezí v lití stříbra na ztracený vosk. Ve špercích geometrických tvarů vytváří jemnou kresbu v nízkém reliéfu, kterou zvýrazňuje patinou. Perfektní znalost zlatnické a stříbrnické technologie mu dává jistotu při práci s velkými křišťály nebo granáty, které umisťuje téměř neviditelně do nitra šperku.[6][7]

Roku 1986 vytvořil dvě kolekce šperků z titanu („Elektrolytické variace“), které z výstavy na Bertramce odkoupilo Uměleckoprůmyslové museum v Praze a Severočeské muzeum v Liberci.[4] Roku 1990 navrhl a realizoval autorskou repliku kříže pro papeže Jana Pavla II. Křišťálový kříž je osázený granáty a centrální šperk tvoří rytina Krista ve vltavínu.[8] Roku 1996 vytvořil soupravu granátových šperků pro britskou královnu Alžbětu II., která měla navštívit brněnskou výstavu "Granát a jeho svět". Navrhl a zhotovil velmistrovskou hvězdu pro řád Svatováclavských rytířů ve Staré Boleslavi, hlavní cenu "Hvězdy štěstí" pro časopis Květy a ceny pro vítěze celorepublikové ankety Motosportu „Zlatý volant“.[4]

Repliky středověkých klenotů[editovat | editovat zdroj]

Jiří Urban jako první český zlatník vytvořil v letech 2008-2009 kopii císařské koruny Svaté říše římské[9], kterou byl roku 1355 korunován Karel IV. Její originál, který nechal zhotovit zřejmě Ota I. Veliký roku 962, je uložen ve vídeňském Hofburgu. Říšská koruna je odznakem světské i duchovní moci panovníka, je symbolem sjednocení křesťanské říše a patří mezi nejvzácnější evropské památky.[10] Jde o jedinou kopii císařské koruny vystavenou mimo území Německa a definitivně poslední, kterou rakouští historici povolili vyrobit. Je složena z osmi zdobených desek s perlami, drahými kameny a smalty. Obsahuje celkem 14 000 kovových dílků, 173 kamenů, které byly v kopii nahrazeny sklem, a 1 100 přírodních perel, rovněž nahrazených skleněnými perlami. Jiří Urban vyráběl repliku koruny 14 měsíců a denně strávil v ateliéru 12-14 hodin.[11] Práce pro něj znamenala mimo jiné i znovuobjevení dávno zapomenutých zlatnických technik a pochopení složité duchovní symboliky klenotu, odkazující k nejlepším kulturním tradicím starého kontinentu.[12] Celý postup výroby repliky zachycuje i televizní dokument. Kopie vytvořená ze silně pozlaceného stříbra je vystavena na hradu Karlštejn.[13][14]

Stal se mediálně známým zlatníkem, když vytvořil kopii Svatováclavské koruny a Sedlecké monstrance (2012). Sedlecká monstrance pochází z parléřovské huti z doby před rokem 1400 a je jednou z nejstarších dochovaných monstrancí v Evropě.[15]

Svatováclavskou korunu, která je nejstarší částí korunovačních klenotů, nechal v letech 1346-1378 sestavit Karel IV. Na koruně je 30 zelených smaragdů, 17 safírů, jeden akvamarín a 46 červených kamenů, převážně spinelů, ale i rubínů. Největší kámen je rubelit, vzácná červená odrůda turmalínu.[16] V kopii, zhotovené z pozlaceného stříbrného plechu, jsou kameny nahrazeny skleněnými imitacemi, na kterých spolupracoval výtvarník Václav Zajíc. Kopie Svatováclavské koruny se stala trvalou součástí expozice na hradu Karlštejn. Levnější repliku Svatováclavské koruny si u Jiřího Urbana objednal Spolek pro obnovu Českého království pro Karla Habsburského, vnuka posledního rakouského císaře Karla I., k jeho šedesátinám.[17]

Roku 2015 Jiří Urban zhotovil repliku koruny, se kterou byl pohřben český král Přemysl Otakar II.. Originální korunu tvoří osm snýtovaných dílů. Střídáním křížků a lilií se pravděpodobně opakuje vzor nejstarší koruny přemyslovských králů. Kopie je z pozlacené mosazi.[18] Jiří Urban je také autorem repliky knížecí koruny rodu Salmů a vévodské a knížecí lichtenštejnské koruny.[19][20]

Jiří Urban je rovněž autorem repliky koruny kterou dal zhotovit ve 40. letech 14. století Karel IV., zřejmě v Praze, pro svou korunovaci římským králem.[21] Jde o první českou kopii koruny uložené v klenotnici Katedrály v Cáchách. Rozměrná koruna o průměru 21 cm a výšce 35 cm je zhotovena z pozlaceného stříbra a zdobena 21 antickými gemami, 57 drahými kameny a více než 100 perlami.[22] Kopie, dokončená roku 2016, je výjimečná tím, že na rozdíl od předchozích replik korun je zdobena pravými drahými kameny - acháty, smaragdy a onyxy. Kopie antických gem v kameni zhotovila glyptička Eva Víšková-Mrákotová.[23]

Další repliky, které by měly být součástí vznikající naučné nadační sbírky klenotů, zhotovil Jiří Urban na přání soukromého českého sběratele.[24] Roku 2017 dokončil repliku tzv. železné koruny Langobardských králů, která pochází z 5-9. století a je nejstarší dochovanou královskou korunou a zároveň relikviářem. Zlatá koruna má podobu diadému a skládá se ze šesti částí zdobených 22 drahými kameny a zlatými rozetami podloženými zeleným emailem. Na vnitřní straně koruny je železný pásek, údajně zhotovený z hřebu Kristova kříže. Roku 1355 byl touto korunou v bazilice sv. Ambrože v Miláně korunován jako lombardský král Karel IV..[25] Originál koruny je uložen v Katedrále sv. Jana Křtitele v Monze.[26]

Roku 2022 zhotovil pro soukromého sběratele kopii císařské koruny Napoleona Bonaparte z roku 1815, jejíž originál je v galerii Louvre.[27] Napoleonova koruna je volnou nápodobou koruny Karla Velikého, zničené během Velké francouzské revoluce. Sestává z obroučky, z níž vybíhá osm půloblouků – kamar, které se na vrcholku protínají a završuje je koule s křížkem. Oblouky vycházejí z osmi rostlinných motivů nízké kovotepané (ciselované) korunky, střídajících se s kruhovým zdobným prvkem. Koruna je osazena čtyřiceti kamejemi v kameni, uspořádanými ve čtyřech řadách na osmi poloobloucích. Repliky kamejí v přírodním kameni s co nejvěrnějším zbarvením vytvořila glyptička Eva Víšková-Mrákotová.[28][29][30]

  • Císařská koruna Svaté říše římské
    Císařská koruna Svaté říše římské
  • Sedlecká monstrance
    Sedlecká monstrance
  • Kopie Svatováclavské koruny
    Kopie Svatováclavské koruny
  • Koruna římského krále Karla IV., Cáchy
    Koruna římského krále Karla IV., Cáchy
  • Železná koruna Langobardských králů
    Železná koruna Langobardských králů
  • Císařská koruna Napoleona Bonaparte
    Císařská koruna Napoleona Bonaparte

Zastoupení ve sbírkách[editovat | editovat zdroj]

Výstavy[editovat | editovat zdroj]

Autorské[editovat | editovat zdroj]

  • 1989 Jiří Urban, Galerie Mladá Boleslav
  • 1990 Jiří Urban, Galerie Mladá Boleslav
  • 1991 Jiří Urban, Galerie Stará lékáreň, Piešťany
  • 1991 Jiří Urban, Muzeum a Pojizerská galerie Semily
  • 1995 Jiří Urban, Muzeum a Pojizerská galerie Semily
  • 1995 Jiří Urban, Zámek Sokolov
  • 1995 Jiří Urban, Galerie Zlatý klíč, Karlovy Vary
  • 1995 Jiří Urban, Muzeum Českého ráje, Turnov (se Z. Rybkou)
  • 1996 Jiří Urban, Muzeum Českého ráje, Turnov, Státní okresní archiv Semily
  • 1997 Jiří Urban, Královská mincovna, Jáchymov
  • 1997 Jiří Urban, Muzeum Aš
  • 1998 Jiří Urban, Lobkowiczký zámek, Nelahozeves (se Z. Rybkou, T. Procházkou)
  • 1998 Jiří Urban, Městské muzeum, Mělník
  • 2000 Jiří Urban, Muzeum a Pojizerská galerie Semily
  • 2002 Jiří Urban: Stříbrný šperk, Galerie Záviše z Falkenštejna, Praha
  • 2014 Jiří Urban: šperkař, klenotník, restaurátor, Klenotnice, Muzeum Českého ráje, Turnov
  • 2016 Jiří Urban, Jan Kroupa, Muzeum a Pojizerská galerie Semily
  • 2018/2021 Putovní výstava Výstava české korunovační klenoty na dosah
  • 2022 Jiří Urban, Koruna pro císaře z Elby, Muzeum Českého ráje, Turnov

Kolektivní (výběr)[editovat | editovat zdroj]

  • 1985 deváté bienále, Bertramka, Praha
  • 1987 desáté bienále, Bertramka, Praha
  • 1988 Mezinárodní výstava bižuterie, Jablonec nad Nisou
  • 1989 100 let Střední uměleckoprůmyslové školy, Turnov
  • 1989 Mezinárodní veletrh, Plovdiv
  • 1994 Stálá expozice Muzea Českého ráje, Turnov
  • 1994 Obraz, objekt, kresba, šperk Muzeum Českého ráje, Turnov
  • 1996 Český granát ve špercích, Moravská galerie v Brně
  • 1997 Dny české kultury, Kodaň
  • 1997 Český granát a jeho svět, Muzeum Českého ráje, Turnov
  • 1998 Europalia, Brusel
  • 1999 Deset dní - deset let. Snag '99, Sant Louis, Wagners Gallery, SIUE Edwardswille, Hiestand, Galleries M.U.O.H., Oxford, Furlong gallery, University of Wiskonsin-Stout, Mennomonie, Kipp Gallery, University of Pennsylvania, Indiana
  • 1999/2000 Eros: Moderní český šperk, Výstaviště Praha, Praha-Bubeneč, Galerie Kotelna (Galerie moderního šperku), Praha, Galerie U prstenu, Praha, Severočeské muzeum p.o., Liberec, Muzeum umění Benešov, Galerie Hrozen, České Budějovice, Galéria Médium, Bratislava
  • 2006 Symposion 06, Muzeum Českého ráje, Turnov
  • 2015 Umění Pojizeří: 55, Muzeum a Pojizerská galerie Semily
  • 2018 Malíři Pojizeří: Pocta Václavu Žatečkovi, Muzeum a Pojizerská galerie Semily
  • 2019 Malíři Pojizeří. Prožité tajemno, Muzeum a Pojizerská galerie Semily

Reference[editovat | editovat zdroj]

ikona
Tento seznam referencí potřebuje upravit.
Tento článek obsahuje reference, které nemají standardní formu, jsou použity prosté internetové adresy, u nichž může hrozit znefunkčnění odkazu. Přidejte prosím doplňující informace standardní způsobem pomocí citací. Pomůžete tím udržet ověřitelnost a jednotný vzhled a styl článků.
  1. ↑ Routa Soliter Granát: o společnosti
  2. ↑ Jiří Urban - šperky a obrazy, Jizerky
  3. ↑ Roman Cichocki, Mistrovské repliky Českých korunovačních klenotů jsou na dosah na hradě Loket, Karlovarský deník, 7.10.2021
  4. ↑ a b c Otakar Grund, Cenu města převzal známý zlatník Jiří Urban, Krkonošský deník, 31.10.2011
  5. ↑ Šperkař Jiří Urban zhotovuje další repliku koruny, tentokrát Svatováclavské!, Zlaté mince.cz, 30.9.2010
  6. ↑ Alena Křížová: Jiří Urban, kat. výstavy Turnov 1998
  7. ↑ Křížová A, 2002, s. 45
  8. ↑ Jiří URBAN – kresba, šperk, Rumburské noviny, 9.3.2000
  9. ↑ V Turnově vzniká replika koruny Svaté říše římské, ČT24, 25.5.2008
  10. ↑ Koruna Svaté říše římské k vidění v muzeu i na ČT, ČT24, 28.10.2011
  11. ↑ Šperkař Jiří Urban vyrobil kopii tisíc let staré císařské koruny, Radio Prague International, 2.5.2009
  12. ↑ Česko má nejlepší repliku římské císařské koruny. Vznikala přes rok. iDNES.cz, 23.10.2011
  13. ↑ Koruna Svaté říše římské k vidění v muzeu i na ČT, ČT24, 28. 10. 2011
  14. ↑ Kopie císařské koruny Svaté říše římské je k vidění v Kolíně, iROZHLAS, 30.10.2011
  15. ↑ Předání kopie tzv. Sedlecké monstrance, Česká biskupská konference, 1.6.2012
  16. ↑ Obrazem: jak se dělá falešná svatováclavská koruna, iDNES.cz, 22.5.2013
  17. ↑ Vnuk posledního českého krále dostane kopii svatováclavské koruny, Novinky.cz, 29.12.2020
  18. ↑ Přemyslovská koruna na Svojanově už o Velikonocích, Turistické listy, 24.3.2016
  19. ↑ Turnovské muzeum vystavilo repliku koruny Karla Velikého, autorem je jeden z nejlepších evropských zlatníků Jiří Urban, Genus, 23.11.2019
  20. ↑ Na Hrubé Skále budou k vidění špičkové repliky korunovačních klenotů, Aktuálně.cz, 2.8.2017
  21. ↑ FOTO: Šperkař dokončil repliku korunovační koruny Karla IV., Týden.cz, 14.9.2016
  22. ↑ Turnovské muzeum vystavuje kopii koruny Karla Velikého, ČRo Liberec, 20.12.2020
  23. ↑ Peter Kováč, Koruny císaře Karla IV. jsou vystaveny v Praze, Právo, 18.4.2017
  24. ↑ Šperkař Jiří Urban představuje kopii císařské koruny Napoleona Bonaparta, TVA, 11.1.2022
  25. ↑ Robert Mikoláš, Před 660 lety byl Karel IV. v milánské kapli korunován králem Lombardie, iROZHLAS, 18.1.2015
  26. ↑ Výstava Magičtí Lucemburkové: Nový exponát, Orca Agency, 10.4.2017
  27. ↑ Koruna pro císaře z Elby, Český ráj bez bariér, 2022
  28. ↑ VIDEO: Turnovské muzeum vystavuje repliku Napoleonovy koruny, vyrobil ji uznávaný šperkař Jiří Urban, ČRo Liberec, 13.1.2022
  29. ↑ Artglyptika.cz: Eva Víšková, rozená Mrákotová
  30. ↑ Marcela Beranová, Císařskou korunu Napoleona Bonaparte uvidíte v turnovské Klenotnici, Naše Pojizeří, 10.1.2022
  31. ↑ Moravská galerie v Brně: Jiří Urban

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Katalogy[editovat | editovat zdroj]

  • Zdeněk Rybka: Jiří Urban, Turnov 1995
  • Alena Křížová, Český granát ve špercích, Brno 1996
  • Alena Křížová: Šperk: Jiří Urban, Turnov 1998
  • Kateřina Nora Nováková, Eros (Moderní český šperk / Moder Czech Jewelry), Galerie Kotelna 1999
  • Lenka Patková, Umění Pojizeří, Muzeum a Pojizerská galerie Semily 2015, ISBN 978-80-905890-1-8

Souborné publikace[editovat | editovat zdroj]

  • Alena Křížová, Proměny českého šperku na konci 20. století, Academia, Praha 2002, ISBN 80-200-0920-5

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jiří_Urban_(zlatník)&oldid=22918629“