Jehlice (rostlina)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxJehlice
alternativní popis obrázku chybí
Jehlice rolní (Ononis arvensis)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád bobotvaré (Fabales)
Čeleď bobovité (Fabaceae)
Tribus Trifolieae
Rod jehlice (Ononis)
Carl Linné, 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Jehlice Ononis natrix

Jehlice (Ononis) je rod rostlin z čeledi bobovité. Jehlice jsou byliny a keře s trojčetnými listy a motýlovitými květy různých barev v chudých květenstvích. Vyskytují se v počtu asi 70 druhů v Evropě, Asii a severní Africe. V České republice rostou 3 druhy, z nichž nejběžnější je jehlice trnitá.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jehlice jsou jednoleté nebo častěji vytrvalé byliny a keře. Odění se skládá z jednoduchých a žláznatých chlupů. Některé druhy mají trny nebo přesněji kolce, vzniklé z krátkých postranních větévek. Listy jsou nejčastěji trojčetné nebo vlivem redukce postranních lístků jednolisté, řidčeji lichozpeřené s 5 lístky. Lístky jsou zubaté, koncový má delší řapíček než postranní lístky. Palisty jsou bylinné, obvykle srostlé s řapíkem. Květy jsou v krátkých úžlabních hroznech nebo latách, u některých druhů nahuštěné do klasovitého květenství. Kalich je zvonkovitý až trubkovitý. Koruna je růžová až fialově červená, žlutá nebo bílá. Pavéza je krátká. Tyčinek je 10 a jsou jednobratré. Semeník je krátce stopkatý a obsahuje 2 až mnoho vajíček. Lusky jsou elipsoidní, vejcovité nebo čárkovité podlouhlé, suché, otevírají se oběma švy a opadávají. Obsahují 1 až 3, řidčeji až 6 kulovitých až nepravidelně srdcovitých semen.[1][2]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Rod jehlice zahrnuje asi 70 až 75 druhů, rozšířených v Evropě, severní Africe, v Malé Asii, na Kavkaze a na Blízkém a Středním východě.[1][2] V České republice se vyskytují 3 druhy jehlic. Nejběžnější je jehlice trnitá (Ononis spinosa), rozšířená v teplých oblastech Čech a Moravy. Řidčeji se vyskytuje v Čechách jehlice plazivá (O. repens) a na severovýchodní Moravě jehlice rolní (O. arvensis).[1]

Z celé Evropy je uváděno asi 47 druhů jehlic. Zdaleka nejvíce druhů se vyskytuje na Pyrenejském poloostrově (celkem 39 druhů), kde je také celá řada endemitů. Mezi druhy v jižní části Evropy šířeji rozšířené náleží Ononis alopecuroides, O. biflora, O. diffusa, O. minutissima, O. mitissima, O. natrix, O. ornithopodioides, O. pubescens, O. pusilla, O. reclinata, O. rotundifolia, O. variegata a O. viscosa. V Alpách zasahují jehlice pouze do montánního stupně, s výjimkou Ononis cristata, která v jihozápadních Alpách dosahuje až do stupně subalpínského.[3][4]

Zástupci[editovat | editovat zdroj]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Některé druhy, např. jehlice trnitá (Ononis spinosa), jehlice hadovitá (Ononis natrix), jehlice okrouhlolistá (Ononis rotundifolia) a jehlice křovitá (Ononis fruticosa) jsou pěstovány jako okrasné rostliny.[2][5]

Pěstování[editovat | editovat zdroj]

Jehlicím se daří v kamenité hlinité půdě na výslunném stanovišti. Pěstované okrasné druhy vyžadují na zimu kryt. Množí se jarním výsevem semen nebo zelenými řízky z narychlených rostlin.[6]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 4. Praha : Academia, 1995. ISBN 80-200-0384-3.  
  2. a b c ZHI, Wei; VINCENT, M.A. Flora of China: Ononis [online]. . Dostupné online.  
  3. Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online.  
  4. AESCHIMANN, David et al.. Flora Alpina. Bern : Haupt, 2004. ISBN 3-258-06600-0.  
  5. KOBLÍŽEK, J.. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov : Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4.  
  6. WALTER, Karel. Rozmnožování okrasných stromů a keřů. Praha : Brázda, 2001. ISBN 80-209-0268-6.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]