Jednotní – alternativa pro patrioty

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jednotní – alternativa pro patrioty
Datum založení 15. března 2019
Předseda Lubomír Volný
1. místopředseda Marian Bojko
Ivana Nevludová
Ideologie přímá demokracie
euroskepticismus
patriotismus
Evropská strana žádná
Zisk mandátů ve volbách
Sněmovna2017
0 / 200
[Mandáty 1]
Senát
0 / 81
Evropský parlament
0 / 21
Zastupitelstva krajů
0 / 675
Zastupitelstva obcí
0 / 62300

Jednotní – alternativa pro patrioty (založeno jako Jednotní Alternativa pro Patrioty) je politické hnutí založené bývalými členy hnutí Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura z moravskoslezského kraje (z nichž ani jeden není poslancem parlamentu ČR), kteří z hnutí odešli kvůli ideovým rozchodům s vedením[1] a zásadním manažerským chybám vedení, které zásadním způsobem poškozovaly volitelnost hnutí (zrušení klubu SPD v moravskoslezkém kraji, který byl nejlépe fungují a nejvýkonnější krajskou organizací, poté co usnesením krajské konference žádal refinancování krajských organizací, demokratizaci stanov a demokratické primárky pro volby do evropského parlamentu).

Hnutí bylo zaregistrováno 15. března 2019. O několik týdnů později při ustanovující konferenci hnutí byla Lubomíru Volnému nabídnuta pozice předsedy, kterou přijal. Hnutí mělo podle Volného ambice účastnit se voleb do Evropského parlamentu jako sjednotitel patriotických hnutí v Česku. Dále také uvedl, že chce, aby bylo hnutí při prosazování svých cílů a postojů důslednější než SPD.[zdroj?]

Předcházející události[editovat | editovat zdroj]

Vzniku hnutí předcházela série událostí týkající se sporu mezi předsedou SPD Tomiem Okamurou a členy moravskoslezské organizace SPD, kteří usnesením krajské konference a ústy Lubomíra Volného požadovali refinancování krajských organizací (reakce na pražskou komunální kampaň, na kterou vedení vyčlenilo 10 milionů Kč a která získala pro hnutí pouhé dva zastupitele, zatímco moravskoslezský kraj s kampaní, na kterou vedení vyčlenilo 450 tisíc Kč (získal 52 zastupitelů), demokratizaci stanov (aby bylo zabráněno dalšímu neefektivnímu nakládání s financemi hnutí) a demokratické primárky pro volby do europarlamentu, které nakonec neproběhly. Kandidát MSK byl dosazen republikovým vedením bez souhlasu řádných členů kraje. Na to Okamura reagoval rozpuštěním moravskoslezské buňky, v jejímž čele stál právě Volný. Lubomír Volný nakonec z SPD vystoupil poté, co nové vedení moravskoslezské organizace SPD začalo spolupracovat s vyloučeným členem SPD Milanem Kuchárem, který na internetu sdílel fotky Adolfa Hitlera s nápisem Cikáni do sprch.[zdroj?] Ze stejného důvodu vystoupili i poslanci Marian Bojko a Ivana Nevludová.[zdroj?]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Politické hnutí bylo založeno v březnu 2019. Poslanci Lubomír Volný, Marian Bojko a Ivana Nevludová byli do Sněmovny v roce 2017 zvoleni za hnutí SPD, z něhož odešli. V březnu 2019 se stali zakládajícími členy hnutí Jednotní Alternativa pro Patrioty, které tak reálně disponuje 3 mandáty.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Poslanci Volný, Bojko a Nevludová vstoupili do nového hnutí. iDNES.cz [online]. 2019-03-17 [cit. 2019-03-17]. Dostupné online.