Jean de Joinville
| Jean de Joinville | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1224 |
| Úmrtí | 24. prosince 1317 (ve věku 92–93 let) |
| Povolání | historik, spisovatel, feudál a životopisec |
| Významná díla | Life of Saint Louis Credo La lettre au roi Louis X |
| Manžel(ka) | Alix of Grandpré Alix of Reynel |
| Děti | Anselm de Joinville[1] Alix of Joinville[2] André de Joinville, Seigneur de Bonney et de Beaupre[3] Marguerite de Joinville[3] |
| Rodiče | Simon of Joinville[1] a Beatrix Auxonnská[1] |
| Příbuzní | Geoffrey of Joinville[1] a Simon de Joinville[4] (sourozenci) Henry V of Joinville, count of Vaudemont[1], Marguerite de Joinville[3], Jeanne de Joinville, Dame de Rimaucourt a Isabeau de Joinville (vnoučata) |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jean de Joinville (1224 – 24. prosince 1317) byl rytíř a senešal hrabství Champagne, syn Simona z Joinville a Béatrix z Auxonne, autor biografie francouzského krále Ludvíka IX.
Rané mládí drobného šlechtice Joinvilla proběhlo ve službách navarrského krále Theobalda, který byl zároveň hrabětem ze Champagne. Joinville byl královým panošem a poté se dal do služeb mladého Ludvíka IX. Uměl číst a psát, mluvil latinsky, orientoval se v teologii.
Křížová výprava
[editovat | editovat zdroj]
| „ | A brzo zadul v plachty vítr a odnesl nás z dohledu země, takže jsme neviděli leč jen a vodu. A každý den nás vítr více vzdálil krajů, kde jsme se narodili.[5] | “ |
Joinville roku 1248 společně se svým králem a jeho rodinou vyrazil vstříc dobrodružství křížové výpravy. Cílem křižáků byl Egypt, kde se velice brzy podařilo dobýt a obsadit město Damietta. Výprava však nepokračovala úspěšně.
| „ | Saracéni oznámili sultánovi poštovními holuby, a to třikrát, že se francouzský král vylodil, a vůbec se jim nedostalo odpovědi, neboť sultán ležel nemocen. Za toho stavu měli za to, že je sultán již mrtev, a vyklidili Damiettu.[5] | “ |
Na podzim 1249 se Ludvík dal na pochod do egyptského vnitrozemí. V bitvě u pevnosti al-Mansúra zemřel králův bratr Robert I. z Artois a Joinvilla a hrstku rytířů z obklíčení vysekal princ Karel. V křižáckém táboře se začala šířit epidemie pravděpodobně díky vodě plné mrtvých těl.[6] Nemocný král i zubožené vojsko bylo Egypťany obklíčeno a zajato. 6. dubna 1250 se do rukou mameluků dostal i Joinville[7] a vážně onemocněl.[8]
Damiettu zatím před muslimským protiútokem uhájila malá posádka pod velením královny Markéty Provensálské. Ludvík byl posléze výměnou za město a výkupné ve výši 400 000 liver propuštěn a odjel do Palestiny, kde strávil čtyři roky budováním opevnění. Za tu dobu se mu podařilo vyjednat propuštění francouzských i palestinských křižáků, kteří byli v egyptském zajetí. Roku 1254 se z politických důvodů vrátil do Francie, která byla destabilizována úmrtím královny matky Blanky Kastilské.
| „ | Vystoupil tedy král na pevnou zemi u hradu Hyeres, a stejně učinila královna, jejich děti a my všichni. Po šesti létech jsme opět byli v rodné zemi...[5] | “ |
Události sedmé křížové výpravy popsal Joinville po více než třiceti letech ve vzpomínkovém díle "Kniha posvátných slov a dobrých skutků našeho krále Ludvíka Svatého". Další královy kruciáty se odmítl zúčastnit. Zemřel jako starý muž roku 1317 a byl pohřben v rodovém pohřebišti v kostele sv. Vavřince v Joinville.[9]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e Charles Cawley: Medieval Lands. Dostupné online. [cit. 2016-02-10].
- ↑ Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ a b c Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
- ↑ Charles Cawley: Medieval Lands. Dostupné online.
- ↑ a b c JOINVILLE, Jean de. Paměti křižákovy. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury a umění, 1965.
- ↑ Paměti křižákovy, str. 83
- ↑ Paměti křižákovy, str. 99
- ↑ Paměti křižákovy, str. 103
- ↑ Meḿoires du sire de Joinville: ou, Histoire de Saint Louis
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BRIDGE, Antony. Křížové výpravy. Praha: Academia, 1995. ISBN 80-200-0512-9.
- JOINVILLE, Jean de. Život svatého Ludvíka, krále francouzského. Stará Říše na Moravě: Antonín Ludvík Stříž, 1917. 224 s.
- JOINVILLU, Jan ze. Život Ludvíka Svatého. Praha: Argo, 2014. 256 s. ISBN 978-80-257-1270-2.
- JOINVILLE, Jean de. Paměti křižákovy, přel. Václav Černý. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury a umění, 1965.
- TATE, Georges. Křižáci v Orientu. Praha: Nakladatelství Slovart, 1996. ISBN 80-85871-15-7.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jean de Joinville na Wikimedia Commons - Heslo na Encyclopaedia Britannica (anglicky)
- Rozbor okolností vzniku Pamětí s poznámkovým aparátem (anglicky)
- Heslo na francouzské internetové encyklopedii (francouzsky)
- Osobnost a dílo Joinvillovo (anglicky)
