Jean-Henri Fabre

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jean-Henri Fabre
Jean-henri fabre.jpg
Rodné jméno Jean-Henri Casimir Fabre
Narození 22. prosince 1823
Saint-Léons
Úmrtí 11. října 1915 (ve věku 91 let)
Sérignan-du-Comtat
Ocenění Řád čestné legie
Zlatá medaile Linného společnosti
Funkce majoral du Félibrige (1909–1915)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jean-Henri Fabre (22. prosinec 1823, Saint-Leons - 11. říjen 1915, Sérignan-du-Comtat) byl francouzský entomolog, známý hlavně jako autor populárních knih o chování hmyzu (zejm. Souvenirs entomologiques, Entomologické vzpomínky). Jako spisovatel byl předchůdcem etologie hmyzu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z velmi chudých poměrů v horách střední Francie, v 10 letech získal stipendium na gymnázium a v 11 letech se s rodiči přestěhoval do Toulouse, do Montpellier a konečně do Avignonu, kde se mohl roku 1840 zapsat na učitelský ústav. Zde získal důkladné klasické vzdělání, i když jeho hlavní zájem se obrátil ke studiu hmyzu.

V entomologii se ovšem vzdělával z velké části jako samouk. Roku 1842 byl jmenován učitelem na lyceu v Carpentras, v letech 1843-1851 byl učitelem fyziky na lyceu v Ajacciu na Korsice a roku 1853 dostal učitelské místo na lyceu v Avignonu. Roku 1844 se oženil s Marie-Césarine Villard, s níž měl sedm dětí. V témže roce si doplnil maturitu, pak získal licenciát matematiky a fyziky a roku 1855 byl promován na přírodovědecké fakultě v Paříži.

Roku 1833 vyšel ve Francii "Guizotův zákon", který podstatně rozšířil přístup ke studiu, zavedl večerní kurzy a umožnil studium dívek. Victor Duruy, v letech 1863-1869 ministr školství, pozval Fabra ke spolupráci, hlavně ve večerních přednáškách pro veřejnost. Program vzdělávání pro všechny však vzbudil odpor konzervativních a církevních kruhů, Duruy rezignoval a Fabre musel ze školství pryč. Naštěstí se už dříve v Avignonu spřátelil s anglickým politikem a filosofem Johnem Stuartem Millem a s jeho půjčkou si mohl koupit venkovský domek se zahradou, kde mohl konat svá pozorování. Popularita jeho knih zajistila rodině spisovatele skromné živobytí.

Když paní Marie-Césarine roku 1885 zemřela, oženil se Fabre podruhé s daleko mladší Marie-Joséphine Daudel (* 1863), s níž měl další tři děti.

Entomologie[editovat | editovat zdroj]

Fabre studoval řády blanokřídlí (hymenoptera: včely, vosy, mravenci), brouci (coleoptera) a rovnokřídlí (orthoptera: kobylky, cvrčci). Na základě pozorování vos popsal význam zděděného instinktu jako modelu chování hmyzu. Nikdy ovšem nepřijal, jakožto konzervativní křesťan, evoluční teorii. Přesto byla jeho práce respektována Charlesem Darwinem.

V roce 1866 izoloval látku, později označenou jako alizarin, která se stala důležitou pro výrobu inkoustu i pro barvení pozorovaných preparátů v biologii.[1]

Psal též básně, a to i v okcitánštině a roku 1912 byl dokonce navržen na.Nobelovu cenu. Rád maloval a zanechal stovky akvarelů, zejména hub. Z jeho knih čerpal Karel Čapek materiál pro svoji hru "Ze života hmyzu". Roku 1951 vznikl ve Francii o Fabrovi životopisný film Monsieur Fabre, představený i na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech roku 1952.[2] Sebrané spisy vyšly v 10 svazcích v anglickém i v německém překladu (2009-2018).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jean-Henri Fabre na německé Wikipedii.

  1. http://www.britannica.com/biography/Jean-Henri-Fabre
  2. http://www.csfd.cz/film/40026-pan-fabre/

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • J-H Fabre, Šestinozí bohatýři. Praha: SNDK 1961
  • J-H Fabre, Z pamětí hmyzovědce. Praha: J. Otto 1915
  • J-H Fabre, Zápisky ze života hmyzu. I,/II. Praha: Kober 1915
  • J-H Fabre, Život a zvyky hmyzu. Praha: Topič 1912
  • J-H Fabre, Život pavouka. Praha: Volvox Globator 2011

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

(anglicky)