Jane Luu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jane Luu
Narození1963 (60–61 let)
Vietnamská republika
BydlištěLexington
Alma materStanfordova univerzita
Kalifornská univerzita v Berkeley
Massachusettský technologický institut
Povoláníastronomka
ZaměstnavateléHarvardova univerzita
Univerzita v Leidenu
OceněníCena Annie Jump Cannonové za astronomii (1991)
Kavli Prize in Astrophysics (2012)
The Shaw Prize in Astronomy (2012)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jane Luu (Jane X. Luu, vietnamsky Lưu Lệ Hằng,[1] * 1963, Saigon, Jižní Vietnam) je vietnamsko-americká astronomka a inženýrka obranných systémů. Je autorkou nebo spoluautorkou mnoha vědeckých článků a publikací.

V roce 2012 jí byla udělena Kavliho cena (společně s Davidem C. Jewittem a Michaelem Brownem) za objev a charakterizaci Kuiperova pásu a jeho největších členů a za práci vedoucí k významnému pokroku v chápání historie naší planetární soustavy. Během let 1995 až 1999 se Jane Luu ve spolupráci s dalšími astronomy podařilo objevit 37 planetek především v Kuiperově pásu a rozptýleném disku. Na její počest byl 1. července 1996 pojmenován nově objevený asteroid hlavního pásu - Phocaea 5430 Luu (M.P.C. 27459).[2]

Jane Luu je nejenom vědkyní, ale zajímá se i o společenské a sociální problémy. Několik let pracovala pro organizaci Save the Children v Nepálu[3] a je členkou Norské akademie věd a literatury.

Vzdělání a kariera[editovat | editovat zdroj]

Jane Luu, studentka

Jane Luu se narodila v roce 1963 v Saigonu v Jižním Vietnamu. V roce 1975, když padla jihovietnamská vláda, emigrovala celá její rodiny do Spojených států amerických. Žili v uprchlických táborech a motelech, než se usadili v Kentucky, kde měli příbuzné.

Střední školu absolvovala s vyznamenáním a poté získala stipendium na Stanfordské univerzitě, kde v roce 1984 získala bakalářský titul z fyziky.[4][5] Poté absolvovala stáž v Jet Propulsion Laboratory v NASA a ta ji inspirovala ke studiu astronomie.

V roce 1992 Jane Luu obdržela Hubbleovo stipendium od Space Telescope Science Institute a jako hostitelskou instituci si vybrala Kalifornskou univerzitu v Berkeley.[6]

Doktorát získala v roce 1992 na Massachusettském technologickém institutu za svůj hlavní doktorský projekt, ve kterém se zabývala vazbami mezi asteroidy a kometami.[7]

Od roku 1994 pracovala jako odborná asistentka na Harvardově univerzitě v USA a působila jako profesor na Leidenské univerzitě v Nizozemsku.[8] Po svém pobytu v Evropě se vrátila do Spojených států a pracovala jako vedoucí vědecká pracovnice v Lincolnově laboratoři na MIT. Zde se zaměřovala na projekty obranného průmyslu, konkrétně na systémy LIDAR (Light Detection And Ranging), což je metoda dálkového měření vzdálenosti na základě výpočtu doby šíření pulsu laserového paprsku odraženého od snímaného objektu.

Objevy[editovat | editovat zdroj]

Hlavní pás planetek je oblast sluneční soustavy, která se nachází v oblasti mezi oběžnými dráhami Marsu a Jupitera.
  • Jane Luu ještě během studia spolupracovala s Davidem C. Jewittem na pozorování oblasti za oběžnou dráhou Neptunu, o které se dříve věřilo, že neobsahuje žádné objekty.[8] V roce 1992 po pěti letech pozorování pomocí 2,2 metrového dalekohledu na Havajské univerzitě na observatoři Mauna Kea objevili první neznámý objekt. Nazvali ho Smiley (česky Smajlík), ale oficiální název je (15760) 1992 QB1. Postupně objevili a popsali pás planetek, který se nachází od oběžné dráhy Neptunu až do vzdálenosti přibližně 55 astronomických jednotek od Slunce.[9][10] Jde o podobné seskupení těles, jako je hlavní pás planetek, ovšem mnohem větší (asi 20krát širší a 20–200krát hmotnější). Tento pás nyní nese název Kuiperův pás podle nizozemsko- amerického astronom Gerarda Kuipera, který jej předpověděl již v roce 1951.
  • Kuiperův pás planetek je oblast sluneční soustavy, která se nachází za oběžnou dráhou Neptunu až do vzdálenosti přibližně 55 astronomických jednotek od Slunce.
    V prosinci 2004 Jane Luu a David C. Jewitt oznámili objev krystalického vodního ledu na planetce Quaoar, která byla v té době největším známým objektem Kuiperova pásu. Našli také náznaky hydrátu amoniaku. Vyslovili teorii, že led se vytvořil v podzemí a obnažil se po srážce s jiným objektem Kuiperova pásu někdy v posledních několika milionech let.[11]
  • Během let 1995 až 1999 se Jane Luu ve spolupráci s dalšími astronomy podařilo objevit 37 planetek především v Kuiperově pásu a rozptýleném disku. Planetka je astronomický objekt na přímé oběžné dráze kolem Slunce, který není klasifikován výhradně jako planeta ani jako kometa. V roce 2022 bylo známo 1 131 201 planetek a další na svůj objev teprve čekají.

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Se svým manželem Ronniem Hoogerwerfem, který je také astronomem, se seznámila na univerzitě v Leidenu v Nizozemsku. Mají spolu jedno dítě. Jane Luu ráda cestuje, věnuje se různým outdoorovým aktivitám a hraje na violoncello.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

  • V roce 1991 Americká astronomická společnost udělila Jane Luu cenu Annie J. Cannon Award za astronomii.
  • V roce 2012 získala (spolu s Davidem C. Jewittem z Kalifornské univerzity v Los Angeles) Shawovu cenu za objev a charakterizaci transneptunických těles, archeologického pokladu sahajícího až do doby formování sluneční soustavy a dlouho hledaného zdroje krátkoperiodických komet.[12]
  • V roce 2012 obdržela Kavliho cenu[13][7] (spolu s Davidem C. Jewittem a a Michaelem Brownem) za objev a charakterizaci Kuiperova pásu a jeho největších členů, za práci vedoucí k významnému pokroku v chápání historie naší planetární soustavy.[14][15][16]

Publikace[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Jane Luu na anglické Wikipedii a Jane Luu na německé Wikipedii.

  1. Hữu Thiện, Jane Lưu lên núi ngắm sao..., Vietnamnet, 2004
  2. Marquis Who's Who. [s.l.]: [s.n.], 2006. 
  3. Women's History Month Profile: Jane Luu [online]. 2009-03-31 [cit. 2021-01-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. May/June 1998 Feature Alum, Jane Luu, '84. CLASS NOTABLE: JANE LUU, '84, Scoping the Cosmos Archivováno 7. 9. 2008 na Wayback Machine. By Erika Check, '99
  5. MPC/MPO/MPS Archive [online]. [cit. 2020-01-30]. Dostupné online. 
  6. The Kuiper Belt Michael E. Brown, Physics Today, DOI:10.1063/1.1752422
  7. a b Jane X. Luu [online]. 2014-03-20 [cit. 2021-03-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. a b An Interview With...Jane Luu, 21 March 2003
  9. University of Hawaii 2.2-meter telescope - Public Information Richard J. Wainscoat
  10. Maunakea's first large telescope celebrates 50 years of science | University of Hawaiʻi System News [online]. 26 June 2020 [cit. 2021-03-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. CHANG, Kenneth. Astronomers Entertain Visions of Icy Volcanoes in Faraway Places. The New York Times. December 9, 2004, s. A33. Dostupné online. 
  12. The Shaw Prize in Astronomy 2012 Archivováno 20. 10. 2017 na Wayback Machine. 29 May 2012
  13. 2012 Kavli Prizes - The Kavli Foundation [online]. [cit. 2012-06-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-07-22. 
  14. The Shaw Prize - Top prizes for astronomy, life science and mathematics [online]. Dostupné online. 
  15. Dresselhaus, Graybiel, Luu receive 2012 Kavli Prizes. Mit News | Massachusetts Institute of Technology. Dostupné online. 
  16. Gruppe 2: Astronomi, fysikk og geofysikk [online]. Norwegian Academy of Science and Letters [cit. 2014-04-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 27 September 2011. (norsky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]