Jan Zamojski
| Jan Zamojski | |
|---|---|
 | |
| Narození | 19. března 1542 Skokówka |
| Úmrtí | 3. června 1605 (ve věku 63 let) Zamość |
| Příčina úmrtí | cévní mozková příhoda |
| Místo pohřbení | Katedrála Zmrtvýchvstání a svatého Tomáše v Zámostí |
| Alma mater | Pařížská univerzita Padovská univerzita |
| Povolání | diplomat a politik |
| Nábož. vyznání | kalvinismus katolická církev |
| Choť | Anna Ossolińská (do 1572) Kristýna Radziwiłłová (1577–1580)[1] Gryzelda Bathoryová (1583–1590) Barbara Tarnowská (1592–1605) |
| Děti | Tomáš Zamoyski |
| Rodiče | Stanisław Zamoyski |
| Rod | Zámojští |
| Příbuzní | Jan Sobiepan Zámojský, Gryzelda Konstancja Zamoyská[2] a Joanna Barbara Zamoyská (vnoučata) |
| Funkce | korunní podkancléř (1576–1578) polský kancléř (1578–1605) krakovský generální starosta (1580–1585) velký korunní hejtman (1581–1605) malborský starosta … více na Wikidatech |
| Podpis |  |
| Znak |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jan Sariusz Zamojski (nebo Zamoyski, 19. března 1542, Skokówka – 3. června 1605, Zamošć) byl polský politik a vojevůdce, filolog, humanista, řečník a mecenáš.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Narodil se na zámku v Skokówce v Lublinském vojvodství.[3] Jeho rodiči byli chełmský kastelán Stanisław Zamoyski[4] a Anna Herburtová. Studoval na zahraničních univerzitách, v letech 1555 až 1559 byl pážetem na francouzském dvoře. Doktorát práva získal v Padově roku 1564. Během pobytu v zahraničí konvertoval z kalvinismu k římskému katolicismu. Po návratu do Polska se stal roku 1565 sekretářem polského krále Zikmunda II. Augusta,[5] korunním podkancléřem 1576, velkým kancléřem koruny 1578 a velkým hejtmanem koruny 1581. Kromě toho zastával řadu dalších funkcí, zejména byl starostou Krakova v letech 1580–1585.
Byl po řadu let autorem zahraniční politiky polsko-litevského státu, Republiky obou národů, strůjcem jejích politických úspěchů. Významně se přičinil o to, že po smrti krále Zikmunda II. se stal králem Štěpán Báthory a sám se osvědčil jako vynikající diplomat i vojevůdce, zejména ve válkách polsko-ruských. Po smrti Bátoryho podporoval kandidaturu švédského krále Zikmunda Vasy, syna Kateřiny Jagellonské, a podporoval i jeho snahu vytvořit personální unii se Švédskem, což se mu v roce 1592 krátce podařilo. Roku 1602 Zamojski úspěšně bojoval v Livonsku, ale už od roku 1600 se dostával do sporu s králem Zikmundem, jehož chystané reformy chápal jako nastolení absolutní monarchie.
Zamoyski byl vzdělaný muž, který napsal v latině knihu o římské politice, obklopil se významnými učenci i umělci a v městě Zamośći, které roku 1580 založil, zřídil Akademii a knihovnu.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Bacciarelli, Marcello. Portrét Jana Zamojského. -
Jan Zamojski, portrét neznámého autora -
Jan Zamojski, portrét neznámého autora -
Custos, Dominicus. Jan Sariusz Zamoyski -
Jan Sariusz Zamoyski (Jan Zamojski), 1688
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Zamojski na Wikimedia Commons
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Radziwiłłowie herbu Trąby. Varšava: Ústřední archiv historických záznamů, Wydawnictwo DiG. 1996. ISBN 83-85490-62-0. Dostupné online.
- ↑ Ilona Czamańská: Wiśniowieccy: monografia rodu. Poznaň: Wydawnictwo Poznańskie. 2007. ISBN 978-83-7177-229-0.
- ↑ PIERNIKARCZYK, Anna. Jan Zamojski - Polskie Dzieje - Historia Polski w Internecie. polskiedzieje.pl [online]. [cit. 2017-08-30]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ VYKOUPIL, Libor. Ecce Homo - Jan Zamojski. Rozhlas.cz. 2005-06-03. Dostupné online [cit. 2017-08-30].
- ↑ Jan Zamoyski - szara eminencja początków Rzeczpospolitej. PolskieRadio.pl. Dostupné online [cit. 2017-08-30].
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Ottův slovník naučný, heslo Zamojski Jan. Sv. 27, str. 422
