V tomto článku je použita zastaralá šablona "Příbuzenstvo".

Jan Svatopluk Procházka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
PhDr. Jan Svatopluk Procházka
Narození 13. květen 1891
Praha, Rakousko-Uhersko
Úmrtí 30. leden 1933 (ve věku 41 let)
Československo
Pobyt Praha, Berlín
Pracoviště Národní muzeum
Obor Ochrana přírody
Známý díky Ochrana přírody
Významná díla Ochrana přírody a př. památek
Příbuzní Josef Emler (dědeček)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
pradědeček Jan Dlabač
dědeček Josef Emler
babička Kateřina Emlerová

Jan Svatopluk Procházka (13. května 1891 v Praze30. ledna 1933) byl český přírodovědec, vizionář ochrany přírody a vysokoškolský pedagog, který se věnoval ochraně krajiny, domoviny, památných stromů a hub. Přes svůj krátký život vydal řadu odborných publikací v širokém spektru oborů, kterým se věnoval: Byl vedoucím I. oddělení Národního muzea v Praze, člen Komitétu pro přírodovědecký výzkum Čech, člen International Comittee for Bird Protection (v New Yorku), tajemník ústředního výboru Masarykovy akademie práce, člen Československé akademie zemědělské, jednatel Svazu okrašlovacího a ochranářského, redaktor časopisu Krása našeho domova, lektor literatury a zákonodárství ochrany přírodních památek na Univerzitě Karlově, docent ochrany přírody na Vysoké škole technické v Praze aj.[1]

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z Prahy, kde se narodil jako syn velkoobchodníka Procházky a Boženy, rozené Emlerové (dcera archiváře a historika univ. prof. dr. Josefa Emlera a Kateřiny, rozené Dlabačové, jejíž otec med. dr. Jan Dlabač náležel k českým buditelům z okruhu přátel Boženy Němcové). Rodinné pozadí (Jan Dlabač byl nadšený přítel přírody a botaniky) ovlivnilo jeho životní zaměření. Procházka studoval v Berlíně na Staatliche Stelle für Naturdenkmalpflege vedené známým botanikem a ochranářem přírody, Hugo Wilhelmem Conwentzem, který do značené míry ovlivnil Procházkovo zaměření. Až do konce života působil jako pracovník geologicko-paleontologického oddělení Národního muzea (1911–1927), poté se stal vedoucím jeho I. oddělení (1927–1933). Věnoval se geologii, mineralogii, paleontologii i floristice, spolupracoval s botanikem Josefem Rohlenou. Zemřel v nedožitých 42 letech.[1]

Jan Svatopluk Procházka má v Mezinárodním rejstříku jmen rostlin zkratku Proch..[2]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Zaměření většiny jeho odborných článků, přednášek i publikací jej postavilo do role jednoho z prvních moderních ochranářů přírody v Čechách. Zasazoval se o ochranu přírody, krajiny i domoviny, publikoval díla zaměřená na ochranu rostlin, živočichů i hub, upozornil na nebezpečí exhalací průmyslových závodů, na důsledky turistického zpřístupňování cenných lokalit, škodlivost přehnaného odvodňování, meliorací rašelinišť a regulace malých vodních toků. Upozornil na důležitou roli hub jakožto symbiontů lesních stromů, poukázal na důležitost zachování podhoubí a škodlivé vlivy, jako vytrhávání mechových polštářů nebo odvoz lesní hrabanky i negativní důsledek těchto činností z hlediska absorpce vlhkosti z atmosferických srážek.[1] Věnoval se i problematice starých a památných stromů.

K nejvýznamnějším knihám patří:

  • Ochranné oblasti přírodní, člověk, les a strom (1923)
  • Knížka o ochraně ptactva (1925)
  • Škoda a užitek ptáků (1926)
  • Ochrana přírody a přírodních památek (2 díly, 1926 a 1927)
  • Organizace činnosti duševního pracovníka (1926)
  • O květinách a zahradnictví v Japonsku (1930)
  • Sady a stromy v Praze (1932)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c ŠEBEK, Svatopluk. J. S. Procházka - zapomenutý ochranář hub. In: HLAVÁČEK, Jiří. Časopis československých houbařů. Praha: ČMS, 1992. S. 37-38.
  2. BRUMMITT, Richard Kenneth; POWELL, C. E. Authors of Plant Names. Kew: Royal Botanical Gardens, 1992. Dostupné online. ISBN 1-84246-085-4. (anglicky) Mezinárodní rejstřík jmen rostlin je zapracován do seznamu botaniků a mykologů dle zkratek. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]