Jan Nekovář

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
prof. Jan Nekovář, Ph.D.
Narození 1963 (55–56 let)
Alma mater Univerzita Karlova (1981–1986)
Lomonosovova univerzita (1984–1985)
Československá akademie věd (1987–1991)
Zaměstnavatel Kalifornská univerzita v Berkeley (1991–1993)
École normale supérieure
Univerzita v Cambridgi
Univerzita Karlova
Univerzita Paříž VI
Ocenění Whiteheadova cena (1998)
G. de B. Robinson Award (2014)
Cena Neuron (2019)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jan Nekovář (* 1963) je český matematik působící na pařížské Sorbonně, jehož oborem je teorie čísel (aritmetická algebraická geometrie). Celoživotně se zabývá řešením tzv. Birchovy a Swinnerton-Dyerovy domněnky, což je jeden ze sedmi Problémů tisíciletí, za jehož vyřešení je vypsána odměna 1 milionu dolarů.[1]

Nekovář studoval od roku 1981 na Karlově univerzitě v Praze a v letech 1984/85 studoval na Lomonosově univerzitě. Po ukončení studia v roce 1986 byl rok v československé armádě a v roce 1991 získal doktorát na Československé akademii věd v Praze. Jako postgraduální student byl Miller Fellow 1991 až 1993 na University of California v Berkeley. V roce 1993 byl docentem na Karlově univerzitě, od roku 1995 docent na University of Cambridge, kde byl čtenářem v letech 2001 a 1995 až 2002 Fellow of Christ's College. Od roku 2002 působil jako profesor na univerzitě v Paříži VI.

Byl hostujícím učencem na Steklowově institutu v Moskvě (1988/89), Institutu Maxe Plancka pro matematiku (1989/90) v Bonnu, Institutu Isaaca Newtona(1998), École normale supérieure (1991), University of Minnesota, CRM v Barceloně, Tokio, Nagoya, Štrasburk, Fields Institute a Erwin Schrödinger Institute for Mathematical Physics ve Vídni.

Úspěchy a ocenění[editovat | editovat zdroj]

V roce 1992 byl pozvaným řečníkem na prvním Evropském kongresu matematiků v Paříži (Hodnoty L-funkcí a p-adic cohomologie).

V roce 1998 získal Whiteheadovu cenu.

V roce 2014 získal cenu G. de B. Robinsona od Canadian Mathematical Society.

Zatím mu nebyla udělena Fieldsova medaile (ekvivalent Nobelovy ceny v oboru matematika), ačkoliv některá česká média uvádí, že ji v roce 2014 získal.

V roce 2019 převzal v Národním muzeu v Praze cenu Neuron za významný vědecký objev v oboru matematika.[2]


Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • s Kevinem Buzzardem, Davidem Burnsem (ed.): L-funkce a Galoisovy reprezentace. London Mathematical Society Lecture Note Series 320, Cambridge University Press 2007 (zde Nekovar Systémová metoda Eulera pro CM body na křivkách Shimura).
  • Selmerové komplexy. In: Asterisque. Svazek 310. 2006.
  • Beilinsonovy dohady. In: Motives. Seattle, WA, 1991, s. 537–570 (Proc. Symp. Pure Math. 55 / I. Amer. Math. Soc., Providence, 1994).
  • Na p-adic výškových párováních. In: Séminaire de Théorie des Nombres. Paris, 1990–1991, s. 127–202 (Progress in Mathematics, 108. Birkhäuser 1993).
  • Kolyvaginova metoda pro Chow skupiny odrůd Kuga-Sato. In: Invent. Math., 107, 1992, str. 99–125.
  • Počty tříd kvadratických polí a Shimurova korespondence. In: Mathematical Annals. 287, 1990, str. 577–594.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jan Nekovář na německé Wikipedii.

  1. Problém za milion dolarů. Zatím jsem mu na kloub nepřišel, říká oceněný matematik | Aktuálně.cz. Aktuálně.cz - Víte, co se právě děje [online]. 2019-11-07 [cit. 2019-11-07]. Dostupné online. (česky) 
  2. VĚDAVÝZKUM.CZ. Cenu Neuron letos získalo osm talentovaných vědců. vedavyzkum.cz [online]. [cit. 2019-11-07]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]