Jan Ludvík Klemens
| Jan Ludvík Klemens | |
|---|---|
| Narození | 9. července 1822 Hradec Králové  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 12. srpna 1866 (ve věku 44 let) Hradec Králové Rakouské císařství |
| Místo pohřbení | Hřbitov v Pouchově |
| Národnost | česká |
| Povolání | malíř |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jan Ludvík Klemens (9. července 1822 Hradec Králové – 12. srpna 1866 Hradec Králové) byl český malíř.[1][2]
Život a dílo[editovat | editovat zdroj]
Studoval malířskou akademii ve Vídni. Během své profesní dráhy se věnoval zejména výzdobě kostelů na Královéhradecku.
Dílo v Hradci Králové[editovat | editovat zdroj]
V roce 1851 opatrně opravil (restauroval) obrazy v chrámu sv. Ducha.[3][4] Kopie obrazu Seslání ducha svatého z chrámu svatého Ducha umístěná v kostele sv. Jana na Kopci sv. Jana byla později přesunuta do sbírek městského průmyslového muzea.[5]
V kostele Nanebevzetí P. Marie na Velkém náměstí vymaloval křížovou cestu (věnována roku 1853 Konstancií Riedlovou) a obraz Matky Boží na oltáři sv. Aloise.[6][7] V Hradci Králové také vytvořil nástěnné obrazy představující čtyři evangelisty v bývalé kapli školských sester v Rokitanského ulici a také dvě fresky v pivovaru. V roce 1862 navrhl/namaloval prapor Slavjana. Namaloval rovněž jeden křídlový obraz, dva votivní obrazy.[6]
V rámci dnešního Hradce Králové namaloval oltářní obrazy sv. Jana Křtitele a Krista na kříži v Pouchově, Narození Kristova a sv. Josefa v Novém Hradci Králové.[6][7] V kostele sv. Jana na Kopečku sv. Jana v Novém Hradci Králové restauroval[8]/nově vymaloval[5] obraz sv. Marka na kazatelně a také namaloval nový obraz na barokní postranní oltář sv. Vojtěcha z roku 1680.[5][8][9]
Dílo jinde na Královéhradecku[editovat | editovat zdroj]
Namaloval oltářní obrazy sv. Filomeny[6] v Třebechovicích pod Orebem, Srdce Ježíšova a Panny Marie v Opatovicích nad Labem či křížovou cestu v Cerekvici nad Bystřicí.
V kostele sv. Dionýsia v Chomuticích v roce 1864 vytvořil freskovou výzdobu kostela. Na klenbě jsou zachytil motivy Všech svatých a Ukřižování, na zdech pak Krista na hoře Olivetské, sv. Josefa a Annu.[10]
Závěr života[editovat | editovat zdroj]
V srpnu 1866 v době prusko-rakouské války, která se Hradecka citelně dotkla, zešílel a spáchal sebevraždu.[7] Skočil z okna druhého patra domu s hostincem U modré hvězdy na Velkém náměstí v Hradci Králové. Na následky těžkého zranění zemřel dne 12. srpna 1866. Pohřben byl na hřbitově v Pouchově, hned vedle zdi kostela sv. Pavla.[6]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Duchovní kultura VII. osvětového obvodu kulturní obraz soudních okresů: Hradec Králové, Česká Skalice, Dvůr Králové n. Lab., Chlumec n. Cidlinou, Jaroměř, Kostelec n. Orl., Náchod, Nechanice, Nové Město nad Metují, Opočno, Police n. Met., Rychnov n. Kněž., Úpice, Žamberk [online]. Hradec Králové: Krajské ústředí osvětových sborů, 1940 [cit. 2023-10-20]. Dostupné online.
- ↑ DVOŘÁK, Stanislav. Mezi Labem a Orlicí [online]. Rychnov nad Kněžnou: Krajské vedení Národního souručenství, 1941 [cit. 2023-10-26]. Dostupné online.
- ↑ CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století XIX. Politický okres Královéhradecký [online]. Praha: Nákladem Archaeologické kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1904 [cit. 2023-10-19]. Dostupné online.
- ↑ TICHÝ, František. Almanach Hradce Králové [online]. Brno: Magistrála, 1926 [cit. 2023-10-26]. Dostupné online.
- ↑ a b c DOMEČKA, Ludvík; SÁL, František Ladislav. Královéhradecko 1. dílu 1.-3. část. Místopis soudního okresu královéhradeckého [online]. Hradec Králové: Vydal Sbor pro zpracování a vydání monografie Královéhradecka, 1928–1935 [cit. 2023-10-20]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Osvěta lidu městu Hradci Králové k 28. říjnu 1922 [online]. Hradec Králové: Nákladem Osvěty lidu, 1922 [cit. 2023-10-26]. Dostupné online.
- ↑ a b c MIKAN, Jaroslav. Kolejní chrám Nanebevzetí P. Marie v Hradci Králové [online]. Hradec Králové: Městské muzeum, 1940 [cit. 2023-10-20]. Dostupné online.
- ↑ a b Ulicemi města Hradce 23. Zpravodaj Městského národního výboru v Hradci Králové [online]. Městský národní výbor Hradec Králové, 1972 [cit. 2023-10-23]. Čís. 2. Dostupné online.
- ↑ SOLAŘ, Jeronym Jan Nepomucký. Dějepis Hradce Králové nad Labem a biskupství hradeckého [online]. Praha: J. J. Solař, 1868 [cit. 2023-10-26]. Dostupné online.
- ↑ ŠPAČEK, Jiří. kostel sv. Diviše (Dionysia), Chomutice. www.hrady.cz [online]. [cit. 2019-03-14]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- TICHÝ, František (1945): Královéhradecký malíř Jan Ludvík Klemens. Kraj Královéhradecký: orgán národní strany svobodomyslné v severovýchodních Čechách. Hradec Králové: Max Leonier Pavlík.
