Jan Ladislav Mašek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jan Ladislav Mašek
Jan Ladislav Mašek
Narození 28. února 1828
Pohorovice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 9. ledna 1886 (ve věku 57 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo odpočinku Vyšehradský hřbitov
Národnost Češi
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Ladislav Mašek (28. února 1828 Pohorovice[1]9. ledna 1886 Praha) byl český pedagog, organizátor a vedoucí učitelských organizací, propagátor slovanské vzájemnosti, autor učebnic a redaktor knih a časopisů pro mládež.

Po absolvování piaristické školy v Českých Budějovicích a učitelské přípravny v Písku začal pracovat jako učitelský pomocník ve Vlachově Březí. Zaměstnání ho ale neuspokojovalo, a tak se dal r. 1847 zapsat do varhanické školy v Praze. Potom absolvoval učitelský ústav Budeč a polytechniku se zaměřením na přírodopis a chemii. Od roku 1853 působil na škole v Kostelci nad Orlicí, odkud se po sedmi letech přesunul do Čáslavi a v roce 1867 na Smíchov. Tam se zapojil do organizování českých učitelů.

Roku 1870 připravoval první sjezd učitelstva českoslovanského a byl zvolen předsedou Ústředního spolku jednot učitelských v Čechách. Přitom si uvědomoval, že podobné problémy má i školství jiných slovanských národů. Proto studoval jazyky a navazoval kontakty se zahraničními pedagogy. Sjezdu v roce 1870 se účastnili i hosté z Chorvatska, naopak na chorvatský sjezd v Záhřebu odjelo sto Čechů. V letech 1872 – 3 vydával Mašek časopis Slovanský pedagog, do něhož měli ve svém jazyku přispívat učitelé z různých slovanských národů Rakouska. Tato myšlenka se ale neujala, pro obecný nezájem časopis brzy skončil. Úspěchem byl naopak sjezd slovanských pedagogů ve Vídni roku 1873, organizovaný společně s Ivanem Filipovićem z Chorvatska.

Později se Mašek zaměřil na pokračovací a průmyslové školství, do té doby nepříliš rozvinuté. Aby se s problematikou lépe seznámil, procestoval v letech 1882 – 4 Německo, Belgii a Nizozemsko. Výsledkem jeho cesty bylo uspořádání Průmyslové čítanky a řada článků v časopise Posel z Prahy. Na popud redaktora vlámského časopisu Nederlandsche Dicht- en Kunsthalle Dela Montagneho[2] také napsal pro jeho rubriku De taalstrijd hier en elders (Jazykový spor tady a jinde) článek na pokračování o česko-německých jazykových poměrech v Čechách.

V letech 1869 – 79 vydával časopis pro mládež Budečská zahrada. Od roku 1883 pak společně s Františkem Lepařem vydával měsíčník Paedagogium. Vedle toho byl např. redaktorem Ottovy laciné knihovny pro mládež a autorem školních knih o mluvnici, zeměpisu, přírodopisu a krasopisu. Byl také místopředsedou Ústřední matice školské a předsedou odboru Paedagogické jednoty v Praze pro cizí jazyky. Ve své době byl jedním z nejproslulejších českých učitelů. [3] [4] [5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Více o tomto časopise a jeho redaktorovi např. na Digitale bibliotheek voor de Nederlandse letteren (nizozemsky)
  3. Jan Ladislav Mašek. Zlatá Praha. 1. 1885, roč. 2, čís. 1, s. 14. Dostupné online. 
  4. Do čerstvé prsti hřbitovní. Světozor. 1. 1886, roč. 20, čís. 8, s. 126. Dostupné online. 
  5. Jan L. Mašek. Humoristické listy. 1. 1886, roč. 28, čís. 4, s. 26. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]