Jan Kašpar II. z Ampringenu
| Jan Kašpar II. z Ampringenu | |
|---|---|
| Velmistr Řádu německých rytířů | |
 Jan Kašpar II. z Ampringenu | |
| Předchůdce | Karel I. Josef Habsburský |
| Osobní údaje | |
| Datum narození | 19. ledna 1619 |
| Místo narození |  Svatá říše římská |
| Datum úmrtí | 9. září 1684 (ve věku 65 let) |
| Místo úmrtí | Vratislav (město), Svatá říše římská |
| Vyznání | římský katolík |
| Rodiče | Jan Kryštof z Ampringenu Zuzana z Landberga |
| Povolání | politik, vojenský velitel a zemský hejtman |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jan Kašpar II. z Ampringenu (19. ledna 1619 – 9. září 1684, Vratislav[1]) byl velmistrem Řádu německých rytířů. Od roku 1682 až do své smrti byl vrchním hejtmanem Slezska a bruntálský kníže.
Život
[editovat | editovat zdroj]Jan Kašpar z Ampringenu pocházel ze šlechtické rodiny z německého Breisgau. Jeho rodiči byli Jan Kryštof z Ampringenu a Zuzana z Landsberga. Byl vzdělán jezuity. Sloužil v císařských službách. V roce 1646 vstoupil do Řádu německých rytířů, následně byl v roce 1650 komturem v Bad Mergentheimu a v roce 1654 ve Würzburgu. Následně získal pozici rádce a tajného rady.
Jako zemský kontur v rakouské bailii vedl od roku 1660 kampaň na ochranu chorvatské hranice s ohledem na války s Osmanskou říši a druhým důvodem bylo zřízení náboženských řádů v této oblasti. Jako zástupce svého řádu u císařského dvora ve Vídni patřil od roku 1662 k členům direktoria z důvodu nezletilosti arcivévody Karla I. Josefa Habsburského, který měl zastávat úřad velmistra. Po smrti arcivévody Karla I. Josefa v roce 1664 byl Jan Kašpar II. z Ampringenu zvolen velmistrem řádu.[2] V roce 1670 započal rozsáhlou rekonstrukci zámku v Bruntále. V roce 1672 zrušil nevolnictví na svém bruntálském panství.[3] V 1673 byl císařem Leopoldem I. jmenován vojenským a civilním gubernátorem Uher, kterého se v roce 1679 z důvodu neúspěchů vzdal. V Bratislavě mimo jiné zřídil mimořádný soud, který odsoudil více než sto evangelických kněží a učitelů do vyhnanství a na galeje a některé k smrti.[4] Na bruntálském panství se zasloužil o rozvoj řemesel, průmyslu a školství. Nechal zbudovat mimo jiné hamry v Ludvíkově a v Karlově Studánce.[5][6]V roce 1682 byl Jan Kašpar II. z Amringenu jmenován vrchním hejtmanem Slezska a knížetem bruntálským. Zemřel v roce 1684 ve Vratislavi.
Heraldika
[editovat | editovat zdroj]
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Karl H. Lampe:
- Roman Freiherr von Procházka : Genealogická příručka zaniklých rodin českých sídel, strana 93, Verlag Degener & Co, Neustadt (Aisch) 1973
- Hugo Weczerka (ed. ): Příručka historických míst . Svazek: Slezsko (= kapesní vydání Kröners) . Svazek 316). Kröner, Stuttgart 1977, ISBN 3-520-31601-3, S. LII.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Johann Caspar von Ampringen na německé Wikipedii.
- ↑ AMPRINGEN Jan Kašpar 1619-9.9.1684 – Personal. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2020-03-25]. Dostupné online.
- ↑ HRAD SOVINEC - akce na hradu Sovinec. akce.sovinec.cz [online]. [cit. 2020-03-25]. Dostupné online.
- ↑ ADMINISTRATOR; S.R.O, Luboš Langer, OLC Systems. 17. století - nemeckyrad.cz. www.nemeckyrad.cz [online]. [cit. 2020-03-25]. Dostupné online.
- ↑ Ampringen, Jan Kašpar, †1684, velmistr řádu německých rytířů - CoJeCo.cz - Vaše encyklopedie. www.cojeco.cz [online]. [cit. 2020-03-25]. Dostupné online.
- ↑ Obec Valšov. www.obecvalsov.cz [online]. [cit. 2020-03-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-03-25.
- ↑ Hornická naučná stezka Vysoká - Hláska - Ludvíkov - TAGGMANAGER.CZ. m.taggmanager.cz [online]. [cit. 2020-03-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-03-25.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Kašpar II. z Ampringenu na Wikimedia Commons
| Předchůdce: Karel I. Josef Habsburský |
|
Velmistr řádu německých rytířů 1664 – 1684 |
|
Nástupce: Ludvík Antonín Falcko-Neuburský |
