James Hill (filozof)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
James Hill (filozof)
Celé jménoJames Hill
ObdobíFilozofie 20. století, současná filozofie
Narození16. května 1964 (59 let)
Spojené království Godalming
Oblasti zájmuDějiny západní filozofie
Alma materTrinity College (Oxford), Ženevská univerzita, Londýnská univerzita
Některá data mohou pocházet z datové položky.

James William Harold Hill (* 16. května 1964 u Godalmingu) je český filozof britského původu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Studoval v Oxfordu, pak v Ženevě. Roku 2002 obdržel doktorát na Londýnské univerzitě za disertační práci o kritice mechanismu u Johna Lockea. Od začátku 90. let bydlí v Česku. V současné době je docentem na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a vědeckým pracovníkem Filozofického ústavu AV ČR v Praze. Habilitoval se na FF UK v 2012 roce[1]. Ačkoliv James Hill není rodilý mluvčí češtiny, svou habilitační přednášku přednesl "kultivovanou češtinou, přesvědčivě a s přehledem"[2].

Dlouhodobě se věnuje raně novověké filozofii, především Lockovi a René Descartovi, o kterých publikoval své práce. Na podzim 2006 zúčastnil Mezinárodního sympozia pro filozofii Berkeleyho[3], kde měl přednášku “Was Berkeley Really an Empiricist?”[4] Zabývá se také současnou filozofií mysli[5]. V roce 2012 vyšla jeho monografie "Descartes and the Doubting Mind" (Continuum). Od 2015 je šéfredaktorem Filosofického časopisu.

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Je ženatý, má syna a dceru. Manželka Anna Hillová získala pedagogické vzdělání v Krasnodaru.

Výběr z bibliografie[editovat | editovat zdroj]

Knihy
Články v češtině
  • HILL, James. George Berkeley. Průvodce po jeho filosofii. Příprava vydání Petr Glombíček, James Hill; Přeložila Evá Modrá. 1. vyd. Praha: Filosofia, 2009. 360 s. ISBN 978-80-7007-277-6. Kapitola Byl Berkeley skutečně empirista?, s. 35–66. Soubor esejů. 
  • HILL, James. Des cartes na téma cogitare: Odpověď profesoru Sobotkovi. Reflexe. 2007, čís. 33, s. 91–96. ISSN 0862-6901. 
  • HILL, James. Primární kvality, sekundární kvality a princip impulsu. Filosofický časopis. 2005, roč. 53, čís. 2, s. 291–299. 
  • Hill, J. ‘Cogitare u Descarta: odpověď Tomáši Marvanovi'. V: Fiala, Jiří; Polák, Michal. René Descartes - Scientia & Conscientia : sborník příspěvků z konference katedry filozofie Filozofické fakulty ZČU. Plzeň: Západočeská univerzita, 2005: 84-99.
  • Co znamená v Descartově druhé meditaci „myslet“ („cogitare“)[6]. Filosofický časopis. 2003, roč. 51, čís. 5. 
  • Humův naturalismus ve 'Zkoumání lidského rozumu'. Filosofický časopis. 1999, roč. 47, čís. 4, s. 545–558. 
Články v angličtině
Recenze a diskuse

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]