Jalovec chvojka
Jalovec chvojka | |
---|---|
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | nahosemenné (Pinophyta) |
Třída | jehličnany (Pinopsida) |
Řád | borovicotvaré (Pinales) |
Čeleď | cypřišovité (Cupressaceae) |
Rod | jalovec (Juniperus) |
Binomické jméno | |
Juniperus sabina L. | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jalovec chvojka nazývaný též klášterní chvojka nebo chvojka klášterská (Juniperus sabina L.) je jehličnatý keř z čeledi cypřišovitých.
Synonyma
- Juniperus foetida Spach
- Sabina officinalis Garcke
- Sabina vulgaris Antoine
Popis
Chvojka klášterská je jehličnatý keřík dosahující výšky max. 1,5 m. Keříky mají rozkladitý tvar.
Použití
Pěstuje se jako okrasný půdopokryvný jehličnan, postupem času bylo vyšlechtěno mnoho různých variet, viz kultivary jalovců.
Jako léčivá rostlina byla běžně pěstována na klášterních středověkých zahradách – tekutý alkoholový extrakt z šištic se používal při křečích, plynatosti, revmatických záchvatech a zánětu močového měchýře, byť pro jeho jedovatost zde vždy byla snaha používat ho co nejméně.
Nežádoucí účinky jsou: podráždění kůže a puchýře při vnějším podání, při vnitřním pak při větších dávkách otrava zasahující zejména ledviny (lidem s nemocnými ledvinami se jalovcový extrakt nesmí podávat ani v těch nejmenších dávkách). U těhotných žen požití silnější dávky způsobuje potrat, čehož bylo v minulosti taktéž hojně využíváno – řada žen na to doplatila doživotními následky nebo i smrtí. Kvůli použití při potratech se chvojce posměšně říkalo palma starých panen. Dlouhodobým užíváním dochází k poškozování kapilárních cévek v kůži, čím vznikají vředy, nazývané „Sacer Ignus“ („Svatý Oheň“).
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu jalovec chvojka na Wikimedia Commons
- ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]