Jalovec chvojka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Jalovec chvojka

alternativní popis obrázku chybí
Jalovec chvojka
Stupeň ohrožení podle IUCN
Málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: nahosemenné (Pinophyta)
Třída: jehličnany (Pinopsida)
Řád: borovicotvaré (Pinales)
Čeleď: cypřišovité (Cupressaceae)
Rod: jalovec (Juniperus)
Binomické jméno
Juniperus sabina
L.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jalovec chvojka nazývaný též klášterní chvojka nebo chvojka klášterská (Juniperus sabina L.) je jehličnatý keř z čeledi cypřišovitých.

Synonyma[editovat | editovat zdroj]

  • Juniperus foetida Spach
  • Sabina officinalis Garcke
  • Sabina vulgaris Antoine

Popis[editovat | editovat zdroj]

Chvojka klášterská je jehličnatý keřík dosahující výšky max. 1,5 m. Keříky mají rozkladitý tvar.

Použití[editovat | editovat zdroj]

Pěstuje se jako okrasný půdopokryvný jehličnan, postupem času bylo vyšlechtěno mnoho různých variet, viz kultivary jalovců.

Juniperus x pfitzeriana je kříženec druhů jalovec čínský (Juniperus chinesis) a Jalovec chvojka (Juniperus sabina)
detail jehličí

Jako léčivá rostlina byla běžně pěstována na klášterních středověkých zahradách – tekutý alkoholový extrakt z šištic se používal při křečích, plynatosti, revmatických záchvatech a zánětu močového měchýře, byť pro jeho jedovatost zde vždy byla snaha používat ho co nejméně.

Nežádoucí účinky jsou: podráždění kůže a puchýře při vnějším podání, při vnitřním pak při větších dávkách otrava zasahující zejména ledviny (lidem s nemocnými ledvinami se jalovcový extrakt nesmí podávat ani v těch nejmenších dávkách). U těhotných žen požití silnější dávky způsobuje potrat, čehož bylo v minulosti taktéž hojně využíváno – řada žen na to doplatila doživotními následky nebo i smrtí. Kvůli použití při potratech se chvojce posměšně říkalo palma starých panen. Dlouhodobým užíváním dochází k poškozování kapilárních cévek v kůži, čím vznikají vředy, nazývané „Sacer Ignus“ („Svatý Oheň“).

Choroby[editovat | editovat zdroj]

Rez hrušňová - významná choroba především s ohledem na pěstování hrušní. Na jalovcích rez hrušňová způsobuje prášivé útvary v kterých přezimují výtrusy houby a z kterých se potom na jaře přenáší na hrušně. Izolační vzdálenost bránící přenosu této houby na stromy hrušní je 150 až 200 m. Pokud se chcete ubránit významnému nakažení rzí hrušňovou je třeba tuto minimální vzdálenost dodržovat, týká se to konkrétně dvou druhů, jalovce chvojky a jalovce čínského.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2016.2. 4. září 2016. Dostupné online. [cit. 2016-09-18]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]