Jakob Stabernak

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jakob Stabernak
Jakob Stabernak
Jakob Stabernak
Narození 20. červenec 1847
České Budějovice Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 13. listopadu 1932 (ve věku 85 let)
České Budějovice ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbení Hřbitov svaté Otýlie
Povolání stavitel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jakob Stabernak (20. července 1847 České Budějovice[1]13. listopadu 1932 tamtéž) byl český stavitel.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil jako syn tesařského tovaryše a vysloužilého vojáka s rentou („patentálního invalidy“) Adalberta Stabernaka a jeho ženy Rosalie rozené Lukschové, na Pražském předměstí v Českých Budějovicích.[1] Poprvé se oženil ve svých 26 letech dne 15. listopadu 1873 v českobudějovické katedrále u sv. Mikuláše s 23letou Veronikou Steinhäuslovou[2]. Veronika však za necelý rok podlehla tehdy rozšířené tuberkulóze. Podruhé se oženil znovu u sv. Mikuláše 12. února 1876 s devatenáctiletou Katharinou Wortnerovou[3] s niž měl pět dětí: syny Josefa (*1877), Ottu (*1878), Gustla (*1883) a Adolfa (*1886) a dceru Idu (*1880).

Profesní kariéra[editovat | editovat zdroj]

Jako stavební praktikant vstoupil 18. srpna 1861 do učení do firmy stavitele Josefa Kneissla. Po třech letech dne 21. srpna 1864 toto studium úspěšně ukončil. V Kneisslově kanceláři pracoval dále jako kreslič a od 1. ledna 1871 jako zástupce (jednatel) společnosti. Dne 10. března 1876 mu byla po 15 letech praxe udělena místodržitelstvím koncese.[4] Téhož roku odešel od firmy Kneissl a založil vlastní stavební firmu, kterou aktivně vedl až přibližně do roku 1920. V té době postavil řadu staveb za některé obdržel v roce 1889 rytířský kříž Řádu svatého Silvestra se zlatou ostruhou od papeže Lva XIII. Od císaře Františka Josefa obdržel roku 1895 briliantovou jehlici s jeho podpisem. Byl činný i ve veřejném životě, když 25 let byl předsedou sdružení podnikatelů ve stavebnictví (Genossenschaft der Baugewerbe). Více než 50 let byl členem Sdružení vojenských vysloužilců (Militär-Veteranen-Verein), z toho 35 let předsedou, dále pak čestným předsedou. Mezi lety 1886 a 190 byl členem obecního výboru (Gemeindeausschuß), poté až do 1918 působil jako radní. Stal se čestným občanem Německého Benešova, Hodějovic, Homolí, Dobré Vody a Čtyř Dvorů. Je pochován na hřbitově u sv. Otýlie u jižní ohradní zdi.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Spolu se stavitelem Hauptvoglem[editovat | editovat zdroj]

  • Justiční palác (1902–1903)
  • Tepelná elektrárna (dnes areál teplárny) (1907–1908)
  • Německé gymnázium v České ulici (dnes české gymnázium)
  • okresní úřad i blízký Stegmannův závod (obojí dohromady je dnešní Krajský úřad)
  • gymnázium v České ulici (1902–1903)

Spolu se stavitelem Johannem Stepanem a Hauptvoglem[editovat | editovat zdroj]

  • Německá obchodní škola (v dnešní Dukelské ulici)
  • Dívčí lyceum (dnes budova Jihočeské univerzity v Dukelské ulici)
  • Městská spořitelna v Krajinské ulici (1913)
  • rozšíření dělostřeleckých kasáren na Pražském předměstí.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Matrika N, Č. Budějovice, sv. Mikuláš, 1844-1849, snímek 302, Záznam o narození a křtu
  2. Matrika O, Č. Budějovice, sv. Mikuláš, 1871-1880, snímek 107
  3. Matrika O, Č. Budějovice, sv. Mikuláš, 1871-1880, snímek 233
  4. Kohoutí kříž: Jakub Stabernak, vlastní životopis

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]