Jón Sigurðsson

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jón Sigurðsson je islandské jméno, v němž Sigurðsson je patronymum, nikoliv klasické příjmení. Tato osoba je v islandském prostředí označována pouze jako Jón.
Jón Sigurðsson
Sigurðsson by Þorláksson.jpg
Narození 17. června 1811
Hranfseyri
Úmrtí 7. prosince 1879 (ve věku 68 let)
Kodaň
Alma mater Kodaňská univerzita
Funkce člen Althingu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jón Sigurðsson (17. červen 1811, Hrafnseyri7. prosinec 1879, Kodaň) byl islandský politik liberální orientace, vůdce islandského hnutí za nezávislost v 19. století, otec moderního islandského národa.

Život[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval gramatiku a historii na univerzitě v Kodani, kam odjel roku 1833. Poté pracoval v ústavu Arnamagnæan při Kodaňské univerzitě, který sbíral ságy a jiné rukopisy ve staré severštině. Na Island se vrátil až roku 1845; ihned zasedl v islandském parlamentu (Althingu) a roku 1849 se stal jeho předsedou.

Zasedl též ve zvláštním revolučním národním shromáždění roku 1851 (Þjóðfundurinn 1851), kde bojoval proti přijetí nové dánské ústavy, v čemž uspěl. To byl začátek islandské revolty, která běžela řadu let - její hlavní tribunou byla Sigurðssonem založená ročenka Ný félagsrit, jež vycházela v letech 1841-1873. Sigurðsson v té době sídlil opět v Kodani a jeho tamní byt se stal centrem islandského národního hnutí, podobně jako Islandská literární společnost (Hið íslenska bókmenntaféla), které Sigurðsson předsedal od roku 1851. Nenásilný odpor Islanďanů nakonec vyústil v to, že Dánsko dalo Islandu roku 1874 autonomii ve vnitřních záležitostech.

Den Sigurðssonova narození je dnes na Islandu státním svátkem. Sigurðsson je též vyobrazen na bankovce v nominální hodnotě 500 islandských korun.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jón Sigurðsson na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]