Izraelci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Izraelci jsou občané moderního Státu Izrael. Rodilí Izraelci židovského původu se označují jako sabrové.

Izraelská národnost[editovat | editovat zdroj]

Aktivisté hnutí „Jsem Izraelec“ (I am Israeli) dlouhodobě usilují o uznání izraelské národnosti a odvolávají se na deklaraci nezávislosti Izraele, která zaručuje rovnoprávnost všech občanů bez ohledu na původ či náboženské vyznání. Nejvyšší soud Státu Izrael však v roce 2013 rozhodl, že neexistuje „izraelská národnost“, ale pouze Židé nebo Arabové.[1]

Populace[editovat | editovat zdroj]

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Izraelci v ulicích

K roku 2007 měl Izrael 7 262 670 obyvatel.[2] Z toho 260 tisíc Izraelců žilo na Západním břehu Jordánu,[3][4][5] ve městech jako Ma'ale Adumim a Ariel, a osadách, které se datují před založení Izraele, a které byly obnoveny po Šestidenní válce, jako Hebron a Guš Ecion. 18 tisíc osadníku žije na Golanských výšinách.[6] V roce 2006 žilo 250 tisíc Izraelců ve východním Jeruzalémě.[7] Celkový počet izraelských osadníků je přes 500 tisíc (6,5% izraelské populace). Přibližně 7 800 Izraelců žilo v osadách v Pásmu Gazy, než byli evakuováni v souladu s plánem na jednostranné stažení.[8]

Izrael má dva úřední jazyky; hebrejštinu a arabštinu. Hebrejština je hlavní a primární jazyk státu a hovoří jí většina populace. Arabština je užívána arabskou minoritou a některými členy židovské komunity Mizrahi. Angličtina se vyučuje ve školách a většina populace ji používá jako druhý jazyk. Další jazyky jimiž se hovoří v Izraeli jsou ruština, jidiš, ladino, amharština, rumunština, polština a francouzština. V televizích lze vidět populární americké a evropské zábavní pořady. Noviny lze nalézt ve všech výše uvedených jazycích tak jako jiné, například perské.

Největší komunity Izraelců mimo Izrael se nalézající v Los Angeles a Kalifornii.

Kultura v Izraeli[editovat | editovat zdroj]

Týden hebrejských knih v roce 2005 v Jeruzalémě

Haifa, Tel Aviv a Jeruzalém jsou kulturní centra známé pro svá muzea umění a mnoho měst a kibuců má malá velmi kvalitní muzea. Izraelská hudba je velmi rozmanitá a kombinuje prvky západní i východní hudby. Má sklony být velmi vybíravá a obsahuje velkou šklálu vlivů z diaspory a více moderních kulturních prvků: chasidské písně, asijský a arabský pop, zejména od jemeniských zpěváků a izraelský hip hop nebo heavy metal. Populární jsou také folkové tance, které jsou kulturním dědictvím mnoha skupin imigrantů. Existují tu také vzkvétající moderní tance.

Náboženství v Izraeli[editovat | editovat zdroj]

Podle Izraelského statistického úřadu jsou zhruba tři čtvrtiny populace (76,1 %) židé. Zhruba 68 % izraelských židů se narodilo v Izraeli, 22 % jsou imigranti z Evropy a Ameriky a 10 % jsou imigranti z Asie a Afriky (včetně Arabského světa).[9] Náboženské rozdělení izraelských židů je velmi široké: 8 % se označuje jako charedim a 20 % se označuje za sekulární židy. Většina izraelských židů, 55 % se označuje jako tradiční. Zbývajících 17 % se označuje jako ortodoxní.[10]

Muslimové představují se svými 16,2 % izraelské populace největší náboženskou minoritu. Izraelští Arabové, kteří představují 19,8 % populace tomuto číslu významně přispívají, jelikož více než čtyři pětiny (82,6 %) z nich jsou muslimové. Ze zbývajících izraelských Arabů je 8,8 % křesťanů a 8,4 % Drúzů.[11] Izraelští křesťané se mohou od roku 2014 v úředních dokumentech označit za Aramejce, nikoliv za Araby, jak tomu bylo do roku 2014.[12]

Členové jiných náboženských skupin, včetně buddhistů a hinduisté, představují malé číslo.[13]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BĚLKA, Michal. Izraelci neexistují. Židovská národnost musí stačit, rozhodl soud [online]. iDnes.cz, 2013-10-04 [cit. 2020-01-10]. Dostupné online. 
  2. Hlavní indikátory [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2008-04-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. LAZAROFF, Tovah. Report: 12,400 new settlers in 2006 [online]. The Jerusalem Post [cit. 2008-04-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Settlement Information - Settlements in the West Bank [online]. Foundation for Middle East Peace [cit. 2008-04-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-02-24. (anglicky) 
  5. Settlement Information - Israeli Settler Population 1972-2006 [online]. Foundation for Middle East Peace [cit. 2008-04-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-11-11. (anglicky) 
  6. Settlement Information - Settlements in the Golan Heights [online]. Foundation for Middle East Peace [cit. 2008-04-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-13. (anglicky) 
  7. Settlement Information - Settlements in East Jerusalem [online]. Foundation for Middle East Peace [cit. 2008-04-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-04-20. (anglicky) 
  8. Settlement Information - Settlements in the Gaza Strip [online]. Foundation for Middle East Peace [cit. 2008-04-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-05-12. (anglicky) 
  9. Jews and others, by origin, continent of birth and period of immigration [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2008-04-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ELAZAR, Daniel D. Religion in Israel: A Consensus for Jewish Tradition [online]. Jerusalem Center for Public Affairs [cit. 2008-04-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Population, by religion and population group [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2008-04-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Izraelští křesťané mohou přestat být Araby a stát se Aramejci [online]. Eretz.cz, 2014-09-22 [cit. 2020-04-09]. Dostupné online. 
  13. National Population Estimates [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2008-04-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-21. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]