Informační management

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Jako informační management nebo též information management či řízení informací se označuje podobor managementu, která se zabývá sběrem, zpracováním, řízením a distribucí informací k jednomu nebo více uživatelům. V rámci podniku se jedná o využívání informací pracovníky jednotlivých odděleních. To zahrnuje plnění požadavků na informace s ohledem na práva přístupu k informacím. Managementem se proto rozumí organizace a kontrola nad plánováním organizace, řízení, zpracování a vyhodnocování informačních aktivit za účelem splnění cílů klienta. Stručně řečeno, informační management s sebou nese organizování, vyhledávání, získávání, zajištění a udržení informací. Úzce souvisí s řízením podniku a se správou dat.

Existuje více definic informačního managementu. Například Matthew Hinton ho v roce 2006 definoval takto: „Informační management je vědomý proces, při němž jsou shromažďována data, která jsou využívána pro podporu rozhodování a řídících procesů na všech úrovních řízení podniku.“

Nadstavbou informačního managementu je management znalostí.

Technologické pojetí správy informací[editovat | editovat zdroj]

Informací potřebných pro chod podniku je mnoho a stále narůstají. Lidské schopnosti na zpracování všech informací jsou omezené z důvodu kapacity a časové náročnosti. Proto je třeba využívat nejnovější technologie a systémy. Informační management má za úkol standardizovat postupy a procesy při nakládání s těmito informacemi.

Systém pro správu informací řeší následující problémy

Informace se dají získat z vnějších (externích) nebo vnitřních (interních) zdrojů. Vnějšími zdroji jsou například veřejné rejstříky, databáze, tiskoviny, odborná periodika, internet apod., z nich se dají získat obecné technické, ekonomické, právní informace. Vnitřními zdroji jsou zejména interní dokumenty, které vytvořili samotní pracovníci a které je třeba je archivovat a poskytnout spolupracovníkům – zprávy, hlášení, výkazy atd. Některé informace podnik vytváří povinně a v předepsané formě – účetnictví firmy, audit, bezpečnost práce, statistické výkazy pro státní statistický úřad, technické a hygienické atesty zboží atd.

Na zpracování informací jsou v podnicích využívány specializované hardwarové a softwarové prostředky. Standardním vybavením je firemní počítačová síť, datové úložiště s automatickou zálohou, tiskové centrum a specializovaná softwarová nadstavba.

Management informačních potřeb podniku[editovat | editovat zdroj]

Informační management lze vidět z pohledu nejen samotných dat, ale i z pohledu osob, které s nimi pracují. Jde o pojetí „informace“ v moderním pracovním dění. Pracovníci na všech úrovních podniku mají specifické potřeby a požadavky na přístup k informacím a z toho lze odvodit potřeby nastavení a managementu informací v podniku. Informační management spolurozhoduje, jaké formy komunikace, jaké techniky, které informace a které poznatky se pro dosažení cílů organizace jeví jako racionální.

Informační systémy pro manažery[editovat | editovat zdroj]

TPS, MIS a EIS
TPS, MIS, DSS a EIS

S pojmem informační management souvisí pojem informační systém.

Manažeři využívají v rámci podniku při procesech rozhodování, řízení projektů, procesů a týmů různé druhy informačních systémů. Ty jsou úzce spjaty s lidmi. Informační systém se skládá ze systému na podporu provozu podniku a umožňuje shromažďovat data, která jsou dále využita dalšími systémy.

Podle úrovně řízení se rozlišují následující informační systémy pro manažery:

Ze systémů pro podporu vrcholového vedení se někdy vyčleňují ještě systémy pro podporu rozhodování (DSS) jakožto mezistupeň mezi MIS a EIS.

Systémový přístup k vedení podniku[editovat | editovat zdroj]

Informační management lze zahrnout pod úlohy vedení podniku a identifikaci problémů na úrovni vnitřnívnější komunikace. Podle tohoto pojetí nelze informační management oddělit od procesu vedení podniku. Systémové přístupy poskytují metodické návody nejen pro řešení problémů, ale umožňují je řešit komplexně s ohledem k ostatním vlivům. Nakládání s informacemi v podniku je proto jeden z podstatných organizačních cílů, za který je vedení zodpovědné.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Informační management. 1. vyd. Editor Petr Doucek. Praha: Professional Publishing, 2010, 251 s. ISBN 978-80-7431-010-2.
  • Informační management a společnost. Editor Jan Klas, Stanislav Gregor. Praha: Oeconomica, 2003, 103 s. Vědecký a výzkumný sborník (Vysoká škola ekonomická v Praze. Katedra systémové analýzy). ISBN 80-245-0524-X.
  • VYMĚTAL, Jan, Anna DIAČIKOVÁ a Miriam VÁCHOVÁ. Informační a znalostní management v praxi. Vyd. 1. Praha: LexisNexis CZ, 2005, 399 s. ISBN 80-86920-01-1.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]