Imunoglobulin E
Imunoglobulin E neboli IgE je typ protilátek (imunoglobulinů), který se vyskytuje pouze u savců. Je produkován plazmatickými buňkami a následně se váže na povrch basofilů, mastocytů, eosinofilů. Hraje hlavní roli při vzniku alergií a je rovněž nedílnou součástí imunitní odpovědi vůči infekci parazitů.
IgE je nejméně zastoupený izotyp protilátky v plazmě, jeho normální koncentrace v séru u zdravých jedinců se pohybuje kolem 100 ng/ml, na rozdíl od IgG, který je v séru přítomen v koncentracích 5–10 mg/ml.
Struktura[editovat | editovat zdroj]
IgE je monomerní glykoprotein s molekulovou hmotností 190 kDa. Molekula imunoglobulinu E se skládá ze dvou těžkých řetězců, z nichž každý obsahuje jednu variabilní a čtyři konstantní Cε (Cε1-4) domény, a dvou lehkých řetězců složených z variabilní a konstantní domény.
Receptory[editovat | editovat zdroj]
IgE funguje prostřednictvím svých Fc receptorů nacházející se na povrchu žírných buněk, bazofilů a řady dalších buněčných typů. Existují dva typy Fcε receptorů:
- FcεRI (Fcε receptor typ I), vysokoafinitní IgE receptor
- FcεRII (Fcε receptor typ II), také známý jako CD23, nízkoafinitní IgE receptor
Vysokoafinitní IgE receptor FcεRI je exprimován ve 2 izoformách: tetramerní receptor, který je přítomen ve velkém množství na membráně žírných buněk a bazofilů, a trimerní recceptor, který je exprimován eozinofily, bazofily, DC Langerhansovymi buňkámi a krevními destičkami.
FcεRII (receptor Fcε typu II), neboli CD23, je konstitutivně exprimován na povrchu B buněk, kde slouží jako negativní regulátor syntézy IgE. Jeho exprese může byt taky stimulována IL-4 na površích T buněk, makrofágů, eozinofilů a krevních destiček.
Funkce[editovat | editovat zdroj]
Imunoglobulin E primárně hraje klíčovou roli v obraně organismu proti parazitárním infekcím, ale se taky významně podílí na rozvoji alergických reakcí (přecitlivělost časného typu).
Při prvním setkání s alergenem aktivované Th2-lymfocyty produkují IL-4 a IL-13, čímž stimulují B-lymfocyty k diferenciaci na plazmatické buňky, které jsou zodpovědné za produkci IgE. V důsledku toho se vytváří velké množství protilátek, které se vážou na FcεRI receptory na žírných buňkách. Při opakované expozici stejnému antigenu u alergických pacientů dochází k jeho rozpoznání pomocí antigen-specifického IgE na povrchu žírných buněk, což indukuje agregaci sousedních FcεRI receptorů, která spouští degranulaci buněk, tj. vyloučení do tkání řadu zánětlivých mediátorů (např. histaminu) uložených v cytoplazmatických granulích, a taky syntézu a uvolňování řady lipidových mediátorů (prostaglandiny, leukotrieny), cytokinů a chemokinů. V důsledku působení těchto mediátorů se rozvíjejí akutní příznaky alergie: bronchokonstrikce, zvýšená sekrece hlenu, průjem, kopřivka, v extrémních případech i anafylaktický šok.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Imunoglobulin E na Wikimedia Commons
