Plasmodium falciparum

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Plasmodium falciparum

alternativní popis obrázku chybí
Plasmodium falciparum
Vědecká klasifikace
Doména: Eukaryota
Říše: Chromalveolata
Nadkmen: Alveolata
Kmen: výtrusovci (Apicomplexa)
Třída: krvinkovky (Haematozoea)
Řád: Haemosporida
Čeleď: Plasmodiidae
Rod: Plasmodium
Binomické jméno
Plasmodium falciparum
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Plasmodium falciparum (česky někdy zimnička tropická[1]) je vnitrobuněčný parazitický prvok. Jedná se o původce tropické malárie, která má podle Světové zdravotnické organizace WHO ročně na svědomí více než 300 miliónů lidských životů především v oblastech Asie, jihovýchodní Afriky a Amazonie. Plasmodium bylo objeveno 6. listopadu 1880 francouzským lékařem Alphonsem Laveranem ve městě Constantine (Alžírsko) při studiu krevních preparátů vojáků z cizineckých legií.

Vývojový cyklus[editovat | editovat zdroj]

Stejně jako ostatní druhy plasmodií má i plasmodium falciparum poměrně složitý vývojový cyklus, který začíná infikací samičky komára z rodu Anopheles, Culex nebo Aedes, v důsledku sání krve nakaženého hostitele (různé druhy ptáků, savců a plazů). Aby došlo k přenosu infekce na komára, musí krev obsahovat samčí a samičí pohlavní buňky zimničky, jež v těle komára splynou v zygoty a usadí se v oblasti slinných žláz. Poté může dojít k přenosu do krevního oběhu dalšího hostitele opět pomocí bodnutí. Toto vývojové stádium nazýváme sporozoit.

V další fázi vývoje sporozoity velmi rychle infikují hepatocyty (jaterní buňky). Uvnitř těchto buněk nabývají oválného tvaru a jejích jádra se mnohonásobně dělí. V důsledku tohoto jevu hepatocyty praskají a do krve se uvolňují buňky dalšího vývojového stádia - merozoity. Následně plasmodium, tentokrát již v mnohem vyšším počtu, proniká do erytrocytů (červených krvinek), kde se opět dělí a hostitelská buňka tím získává plochý, prstýnkovitý tvar typický pro toho onemocnění. Merozoity se dělí, dokud nevyplní celý objem napadené krvinky a poté všechny erytrocyty synchronizovaně prasknou. Tento jev má za následek uvolnění další dávky merozoitů do krevního řečiště hostitele a také nejznámější příznak malárie - tvz. malarickou horečku.

Po několika takovýchto procesech začnou vznikat kromě merozoitů i gametocyty (pohlavní buňky), které jsou stádiem infekčním pro komára, pokud jsou při bodnutí nasáty společně s krví nakaženého hostitele. Následně se celý vývojový cyklus opakuje.

Na rozdíl od jiných druhů plasmodií, nevytváří tento druh klidová stádia (hypnozoity) usazující se v jaterních buňkách, tudíž po vyléčení malárie nedochází již k pozdějšímu relapsu nemoci. Dalším rozdílem mezi tropickou zimničkou a jí příbuznými druhy je například schopnost napadat krvinky v jakémkoli vývojovém stádiu nebo také vytváření lepivých výrůstků na jejich povrchu, jež mohou způsobovat ucpávání cév.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.biolib.cz/cz/taxon/id133048/