Hynek Červenohorský z Dubé
| Hynek Červenohorský z Dubé | |
|---|---|
| Majetek | Adršpach, Červená hora |
| Choť | Kateřina z Častolovic |
| Rod | Adršpachové z Dubé |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Hynek Červenohorský z Dubé byl východočeský šlechtic z rodu Adršpachů z Dubé, který byl za husitských válek stoupencem Zikmunda a angažoval se i vojensky na katolické straně.
Život
[editovat | editovat zdroj]Pocházel z rodu Adršpachů z Dubé. Jeho jméno je odvozeno od hradu Červená hora, který získal v roce 1406. Hrad Adršpach, na němž se usadil jeho otec Hynek z Dubé a Náchoda, zůstal nejspíš v držení jeho staršího bratra zvaného Hynek Lýšek. Oba bratři zůstali za husitských válek věrnými katolíky.
V roce 1420 dostal Hynek od Zikmunda do správy věnné město Jaroměř. Spolu s Alšem Holickým ze Šternberka a Janem Městeckým z Opočna se podílel na osazení Opatovického kláštera silnou posádkou, která později odolala útoku husitů z Hradce. S městskou hotovostí koncem roku 1420 údajně napadl městečko Krčín, jehož obyvatelé vyznávali víru podobojí. Nechal povraždit věřící, kteří se uchýlili do kostela, a městečko bylo vypáleno. Traduje se o něm, že tam znesvětil husitské svátosti – svého koně napojil z kalicha. Zpráva však pochází až z druhé poloviny 16. století a může být tendenční. Krčínskou aféru zmiňuje i dílo Historie o těžkých protivenstvích církve české:[1]
| „ | Hynek Červenohorský, hejtman jaroměřský, vpadna do kostela ve vsi Krčíně, když svátostmi slouženo bylo, některé pomordoval, některé zjímal. A což zlořečené paměti hodné jest, vzav s oltáře vína plný kalich, koni svému podával a vypiti dal, mluvě, že kůň jeho též jest pod obojí. | “ |
Vojska pražanů zaútočila na Jaroměř na jaře roku 1421 a město muselo kapitulovat. Hynek jako hejtman byl zajat a několik měsíců vězněn ve staroměstském radničním vězení. Potom byl vyměněn za jednoho z husitských šlechticů zajatých při diplomatické misi do Polska.[2] Útoku na Jaroměř se zúčastnil i bývalý Hynkův spojenec Jan Městecký, který se po dobytí Chrudimi dočasně přidal ke straně podobojí. Poměrně brzy se však zase odpřisáhl kalicha a oba byli znovu v jednom táboře. Proti skupině východočeských katolických šlechticů, k nimž vedle těchto dvou patřil Půta z Častolovic, v roce 1423 vytáhl Žižka se svými oddíly Menšího Tábora. Ve střetnutí u České Skalice panské vojsko utrpělo porážku.
Koncem května 1927 oblehly husitské oddíly z Hradce, Jaroměře a Náchoda Hynkovo sídlo Červenou horu. Hrad odolával až do té doby, než se k obléhatelům přidala sirotčí polní vojska vracející se z Lužice. Pak Hynek kapituloval. Posádce byl dovolen svobodný odchod, hrad však byl vypálen a rozbořen. Brzy poté přišel o svůj Adršpach i Hynkův bratr. V dalších letech zůstal Hynek Červenohorský věrný Zikmundovi, ale zdržel se všech vojenských aktivit. Naposledy je připomínán v roce 1452 jako účastník sněmu, na němž byl Jiří z Poděbrad zvolen zemským správcem[3] (pokud ovšem nejde o jeho stejnojmenného syna).
Rodina
[editovat | editovat zdroj]Manželkou Hynka Červenohorského byla Kateřina z Častolovic, sestra Půty III. z Častolovic.[4] Pravděpodobně měli dva syny, z nichž jeden se jmenoval rovněž Hynek, a dceru.[5]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ KOMENSKÝ, Jan Amos. Historie o těžkých protivenstvích církve české hned od počátku jejího na víru křesťanskou obrácení, v létu Páně 894 až do léta 1632 za panování Ferdinanda II.. Praha: Nákladem Spolku Komenského, 1888. Dostupné online. S. 39.
- ↑ ŠANDERA, Martin. Zikmundovi věrní na českém severovýchodě. Opočenská strana v husitské revoluci. České Budějovice: Veduta, 2005. 222 s. ISBN 80-86829-06-5. S. 51–52.
- ↑ Šandera, s. 132
- ↑ Šandera, s. 28
- ↑ Adršpachové z Dubé. genealogy.euweb.cz [online]. [cit. 2022-06-25]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Encyklopedické heslo z Abršpachu v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
