Hvězdárna Ďáblice
| Hvězdárna Ďáblice | |
|---|---|
 | |
| Alternativní názvy | planetum |
| Místo | Praha 8, Pod Hvězdárnou 768 |
| Stát | Česko |
| Souřadnice | 50°8′27,2″ s. š., 14°28′36,16″ v. d. |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hvězdárna Ďáblice se nachází v Ďáblickém háji na východním okraji vrchu Ládví na buližníkovém útvaru nazvaném „Na vyhlídce“. V nadmořské výšce 328 metrů ji mezi roky 1955 a 1958 v rámci akce Z zbudovali členové Astronomického kroužku při osvětové besedě – organizačně hvězdárna vznikla zásluhou Huberta Slouky. Hvězdárna má dvě kopule pro pozorování.[1] Dnes je organizačně spojena se Štefánikovou hvězdárnou na pražském Petříně a od roku 1975 je třetím střediskem Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy.
Na stavbu byly použity zbylé panely z výstavby prvního panelového domu v Československu. V roce 1970 byla východně od hlavní budovy postavena třetí celokovová kopule o průměru 3,5 m.[2][3]Od roku 2016 je také jedna z mála hvězdáren v ČR, která umožňuje pozorování i paraplegikům.[4] Je to dáno speciální konstrukcí dalekohledu, tzv. Coudé systém, který nevyžaduje složitý přístup k okulárům po štaflích.[5]
Vybavení západní kopule, včetně refraktoru o průměru objektivu 190 milimetrů a ohniskovou vzdáleností 3 000 milimetrů, pochází z bývalé soukromé hvězdárny Františka Fischera v Podolí.[6] Jedná se pravděpodobně o nejstarší dalekohled v ČR, který stále slouží veřejnosti; jeho vznik je datovaný nejpozději do roku 1903. Na německé paralaktické montáži jsou spolu s ním umístěny další dva dalekohledy: zrcadlový fotografický dalekohled o průměru 300 mm, moderní přístroj na pozorování sluneční chromosféry s H-alfa filtrem, nověji pak zrcadlový fotografický dalekohled o průměru 300 mm s kamerou připojenou k počítači. Ve východní, bezbariérově přístupné kopuli se nachází dva dalekohledy, refraktor o průměru objektivu 150 mm a zrcadlový dalekohled o průměru 400 mm.[7]
Hvězdárna slouží jak k veřejným, tak odborným pozorováním noční oblohy a Slunce. Zároveň nabízí bohatý doprovodný program zahrnující nejen různé astronomické, přírodovědné nebo cestopisné přednášky, ale ta filmové večery a kroužky pro děti.[7]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Hvězdárna byla vybudována v padesátých letech 20. století díky úsilí členů astronomického kroužku založeného místním učitelem Zdeňkem Cornem (1921 - 2003). Corn se o provoz hvězdárny staral až do svého odchodu do důchodu. Jeden z členů kroužku, jemný mechanik Tůma, vyučený u firmy Srba a Štýs, pro kroužek vytvořil malý dalekohled.
S rostoucím zájmem o kroužek vznikla myšlenka postavit stálou observatoř. Ze skromného návrhu malého domku s posuvnou střechou se postupně vyvinul plán budovy se dvěma kopulemi o průměru 5 m. Pro výstavbu bylo zapotřebí 40 panelů, které byly zakoupeny za symbolickou cenu 1 Kčs za kus. Kostry obou kopulí byly vyrobeny dole v obci a s pomocí autojeřábu umístěny na svá místa.
Příznivcem kroužku byl dr. Miloslav Wimmer (1922-2010), tvůrce panelové soustavy, která byla využita při stavbě části hvězdárny. Mezi členy kroužku patřili i svářeč Šittner, elektrikář Václav Kretschner, zámečník Jiří Sluka, truhlář František Vaněk a klempíř Jarolím. Odborným poradcem při výstavbě byl astronom Dr. Hubert Slouka. Slouka se také zasloužil o instalaci dalekohledu Československé astronomické společnosti, který byl uskladněný v Národním technickém muzeu.
První část hvězdárny zahájila činnost 3. listopadu 1956. Do roku 1960 byla přistavěna nová kancelář, západní kopule a prosklená spojovací chodba. Do nové kopule byla instalována pozorovací technika z soukromé hvězdárny Mgr. Fischera z Prahy-Podolí, obsahující čočkový dalekohled o průměru 19 cm a zrcadlový dalekohled o průměru 30 cm na klasické německé paralaktické montáži.
V roce 1968 byla obec Ďáblice začleněna do Prahy a hvězdárna v Ďáblicích se stala součástí Štefánikovy hvězdárny na Petříně a v roce 1970 byla přistavena další kopule o průměru 3,5 m. Poměrně dlouho byly významnou dominantou okolí hvězdárny i rádiové antény, které sloužily tehdejšímu Výzkumnému ústavu radiotechniky a elektroniky. V roce 1979 došlo ke sloučení obou hvězdáren s Planetáriem ve Stromovce, čímž vznikla společnost Hvězdárna a Planetárium hlavního města Prahy.
V průběhu osmdesátých a devadesátých let zde probíhal specializovaný program sledování zákrytů hvězd Měsícem, který byl později rozšířen i na zákryty hvězd planetkami. Postupně se přešlo od vizuálního pozorování k preciznějšímu záznamovému pozorování prostřednictvím kamer. Výsledky tohoto programu byly několikrát oceněny na mezinárodní úrovni.
V průběhu devadesátých let byla realizována výstavba kanalizace a vodovodní přípojky, stejně jako renovace původní prosklené chodby a výměna oken a zateplení celé budovy.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ RYBÁR, Ctibor, a kol. Co je co v Praze. Praha: Pressfoto, 1989. 470 s. ISBN 80-7046-013-X. Kapitola Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy, s. 227.
- ↑ Hvězdárna Ďáblice. Historie. © 2018 Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy. [cit. 2024-03-03]. Dostupné online
- ↑ Hvězdárna Ďáblice – 60 let činnosti. Portál hlavního města Prahy. S. 5. pdf. [cit. 2024-03-03]. Dostupné online
- ↑ ČTK, Redakce /. Ďáblická hvězdárna jako jediná v ČR umožní pozorování vozíčkářům. Deník.cz. 2016-11-09. Dostupné online [cit. 2024-04-22].
- ↑ Bezbariérová hvězdárna. www.neposedime.cz [online]. [cit. 2024-04-22]. Dostupné online.
- ↑ BARTOŠ, Petr. Historie hvězdáren [online]. Historická sekce ČAS [cit. 2019-04-25]. Dostupné online.
- ↑ a b Hvězdárna Ďáblice – planetum. www.planetum.cz [online]. [cit. 2024-04-22]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hvězdárna Ďáblice na Wikimedia Commons - Hvězdárna Ďáblice
- Ďáblická hvězdárna, Česká televize, Regiony ČT24, 13.1.2024, iVysílání
