Husice nilská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxHusice nilská
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
Málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neognathae)
Řád vrubozobí (Anseriformes)
Čeleď kachnovití (Anatidae)
Rod husice (Alopochen)
Binomické jméno
Alopochen aegyptiacus
(Linnaeus, 1766)
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Husice nilská (Alopochen aegyptiacus) je poměrně velký, pestře zbarvený vrubozobý pták, pocházející z Afriky, který se od konce 19. stol. šíří též po Evropě.

Husice nilská v letu

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

Husice nilská patří mezi největší husice, měří 63–73 cm a váží až 3 kg. Peří je převážně světle hnědé, s tmavou skvrnou kolem oka, tmavě hnědou skvrnou na hrudi a velkými bílými a zelenými poli v křídlech. Nohy jsou matně růžovočervené, zobák růžovočervený s tmavým lemem. Pohlaví se od sebe neliší velikostí ani zbarvením, ale jen hlasem: samec syčí, samice štěbetá a kejhá.

Rozšíření a biotop[editovat | editovat zdroj]

Husice nilská pochází z Afriky, kde se vyskytuje na většině kontinentu od Egypta po Kapsko, s výjimkou Sahary. Zasahuje také do jihozápadní Asie, např. do Izraele. Od vysazení v Anglii koncem 19. století vytvořila stálé populace i jinde, např. v Nizozemsku nebo Francii. V České republice se objevuje od konce 90. let 20. století nepravidelně po celý rok a výjimečně i hnízdí, např. v severních Čechách nebo na Tovačovsku.[2][3] Na prostředí není husice náročná, obývá lesy, savany i močály, v Etiopii vystupuje vysoko do hor. Vyžaduje však blízkost vody.

Způsob života[editovat | editovat zdroj]

Husice nilská hnízdí na zemi, v opuštěných hnízdech jiných ptáků na stromech nebo v různých dutinách. Snáší 6-10 vajec, na nichž sedí pouze samice 30 dnů. O mláďata se starají oba rodiče. V Africe hnízdí dvakrát ročně, v Evropě jen jednou. V době hnízdění a péče o mláďata je samec velmi agresivní a napadá jiné ptáky ve svém hnízdním teritoriu, přičemž ho samice ponouká a "chválí" štěbetáním a kýváním hlavy. Husice nilské jsou převážně býložravé, pasou se podobně jako husy, ale občas sbírají i bezobratlé živočichy. Jsou velmi obratné a často hřadují na stromech.

V kultuře[editovat | editovat zdroj]

Ve starověkém Egyptě byla husice částečně domestikována a chována jako hlídač či domácí společník, ale také jako posvátný pták, zasvěcený bohyni Eset.

Husice nilská v českých zoo[editovat | editovat zdroj]

Pro svou nenáročnost a pěkný vzhled je husice nilská často chována v zoologických zahradách, v Česku ji chovají mnohé zahrady, např. zoo Jihlava, zoo Olomouc, zoo Ostrava, zoo Plzeň, zoo Praha nebo zoo Dvůr Králové.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2017.1. Dostupné online. [cit. 2017-06-10]
  2. SVENSSON, L. a kol.. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. 2.. vyd. Praha : Ševčík, 2012. ISBN 978-80-7291-224-7.  
  3. Přehled pozorování husice nilské z území ČR na stránkách FK ČSO (citováno 2013-03-05)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]